Letošní sezona byla malinká, krátká a zvláštní. O to víc děkuji všem, co se pohybujete kolem ploché dráhy, za přízeň, kolegialitu a přátelství.

Štětí – 21. prosince
Po ocenění na Slovensku, kde Miloslav Čmejla obdržel medaili Giacoma Agostiniho, byl oceněn také doma v České republice, konkrétně ve Štětí. Jeho město mu za celoživotní přínos a propagaci v oblasti sportu udělilo titul Osobnost města Štětí, který mu předal starosta Tomáš Ryšánek. Fanoušci ploché dráhy jistě dobře vědí, že cena je ve správných rukou.

Foto: laskavostí Miloslava Čmejly

Pardubice – 1. prosince
Ten seznam je dlouhý a obsáhlý. Začíná rokem 1861 a jménem skvělého historika Františka Palackého. Najdete v něm všeobecně známé osobnosti jako třeba básníka Jaroslava Vrchlického, spisovatele Aloise Jiráska či ekonoma Aloise Rašína, jenž drží smutný primát jediného českého politika, na něhož byl spáchán atentát. Nechybí v něm ani prezident osvoboditel Tomáš Garrigue Masaryk, jeho nástupce Edvard Beneš či první a zatím poslední český kosmonaut Vladimír Remek nebo slavný hokejista Dominik Hašek. Jsou tam i osobnosti, které se navzdory menší slávě mimořádně zasloužily o město Pardubice. Po čtvrtečním zasedání zastupitelstva je mezi nimi jako osmapadesátý v pořadí Evžen Erban.

„Čestné občanství je nejvyšší poctou, jakou může město Pardubice občanovi udělit. Oceňuje jím zcela mimořádné zásluhy nositele. Evžen Erban je bezesporu osobností, která si toto ocenění zaslouží. Patřil k předním plochodrážním jezdcům a ani po svém zranění na tento sport nezanevřel. Naopak, zejména díky němu, jeho obětavosti a kontaktům se můžeme stále chlubit Zlatou přilbou, díky níž zná Pardubice a Českou republiku celý motoristický svět,“ řekl primátor Pardubic Martin Charvát.

Foto: Karel Herman

Ve věku šedesáti sedmi let včera tento svět opustil Zenon Plech, asi nejlepší polský plochodrážník, který se nikdy nestal mistrem světa. Ovšem stará moudrost praví, že velikost jedince se posuzuje podle toho, kdo byli jeho soupeři.

Zenon Plech se stal pětkrát mistrem Polska, vlastnil dvě bronzové medaile z mistrovství světa družstev. V mistrovství světa jednotlivců z osmi účastí ve světovém finále byl jednou třetí (1973) a jednou skončil těsně pod stupněm nejvyšším se stříbrem (1979).

V třiasedmdesátém ho předběhl jeho rodák, letos zesnuvší Jerzy Szczakiel, pak slavný Ivan Mauger. Ve světovém finále Zenon Plech dokázal porazit Ole Olsena, Michaela Lee, Kelly Morana, Edwarda Jancarze a řadu dalších.

Byl hvězdou ve zlaté éře ploché dráhy, ale zůstal skromný. Potkával jsem ho na závodech SGP v Polsku a pokaždé jsem si šel popovídat. Neznal mě, ale vždy mi věnoval pár minut, stejně jako ostatním fanouškům.

Odešel gigant levých zatáček. Čest jeho památce!

Foto: Kiril Ianatchkov

Krupka – 15. září
Dovolte, abychom touto cestou poblahopřáli našemu dlouholetému členovi a zakladateli panu Jaroslavu Smočkovi k jeho osmdesátinám. Dnes to je úžasných osmdesát let, co na tento svět přišel motocyklový srdcař z Krupky, jemuž vděčíme za to, že se právě plochá dráha v Chabařovicích jezdí.

Začátky

Pravidelně cestoval z Krupky do Ústí nad Labem, kde bydlí pan Jaroslav Zobal s rodinou, a nejkratší cesta vedla právě přes Chabařovice. Tam si Jaroslav Smoček vyhlédl podmáčené staré hřiště. A vnukl myšlenku panu Jaroslavu Zobalovi, což takhle postavit dráhu právě zde,   jako ve slavných Polepech, Krupce nebo Ústí nad Labem, kde už ale se nejezdilo. Slovo dalo slovo a už se bagrovalo a stavělo, nebylo to vůbec lehké, zařídit různá povolení, materiál sháněl kde kdo, pracovalo se usilovně, ale s nadšením pro dobrou věc. No, a v roce 1975 se zde už závodilo.

Jaroslav Smoček byl dobrým a pečlivým závodníkem, který by svojí pečlivostí mohl jít příkladem mnoha dnešním závodníkům. Nepatřil k nejzářivějším hvězdám plochodrážního nebe, ale kvalitní práci v ligovém týmu odváděl. Dokonce jezdil i ledovou plochou dráhu, to ještě byly zimy, co bývaly, mrzlo až praštilo a rybníky  byly zamrzlé až do jara.

Osudový čtvrtek

Ale čas šel dál, a po ukončení sportovní kariéry, se Jaroslav Smoček i nadále věnoval tomuto sportu např. jako startmaršál, a to se mu ve čtvrtek 31. lvětna 2001 stalo osudným! Chabařovický stadión si tehdy pronajala Praha, protože na Markétě probíhala rozsáhlá rekonstrukce.

Při jedné z rozjížděk prvoligových závodů se jedna motorka splašila a namířila si to přímo na ně. Bohužel už nestačil uskočit a úraz, který utrpěl, devastační zlomenina nohy, vše následně ovlivnil… Několik operací, dlouhá rekonvalescence a rehabilitace, ale nohu se podařila zachránit, i když s trvalými následky, které jsou patrné dodnes.

Avšak motorky nepřestal milovat a svou lásku věnoval i vnukovi Markovi, kterému se zalíbil motokrosový sport, kde byl také velmi úspěšný dokonce i za hranicemi v německém šampionátu figuroval na předních příčkách pod přísným vedením svého dědečka. Takže Jaroslavu Smočkovi se splnil sen a zároveň si plnil své celoživotní přání, být u motorek.

Všechno nejlepší

I dnes je častým účastníkem akcí pořádaných na ploché dráze v Chabařovicích, svědčí to o jeho velkém srdci a lásce k tomuto krásnému sportu. Takže pane Jaroslave Smočku, děkujeme a  přejeme Vám k Vašim krásným narozeninám jen to nejlepší, ale hlavně hodně zdraví!

Foto: Jiřina Šifaldová