AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mšeno – 4. srpna
Sedmé vítězství mšenského páru v šampionátu juniorských družstev viselo v pátek večer dlouho na vážkách. A stejný podíl jako oba závodníci na něm tentokrát měla i paní Štěstěna. Mšeňáci začali remízou s Pražany a o další body je připravila utržená ojnice Filipa Šitery na startu jedenácté jízdy a létající Slovák Martin Vaculík. Do čela se dostal první pár Markéty. Zatímco jeho úvodní remíza se Mšenem byla skvělým počinem na cestě na nejvyšší stupínek, smírné výsledky se Slaným a nakonec i Pardubicemi ho srazily zase na druhé místo. Zelené vavřínové věnce vybojoval Slaný a to především zásluhou Martina Vaculíka, jehož porazil pouze Filip Šitera. Ve stopětadvacítkách znovu triumfoval Roman Čejka, který tak pátým vítězstvím dosáhl maximálního bodového zisku v celém šampionátu.

Mšeno se netradičně dělí o vedení
Mítink nemohl začít více zostra. Ambiciózní domácí pár, který v šesti předchozích kolech nenašel ani jednou přemožitele, narazil na svého věčného vyzývatele, pražskou Markétu 1, už v rozjížďce s číslem jedna. Zatímco Věroslav Kollert pádil ve stylu start – cíl vstříc své první trojce, za jeho zády to vřelo.

Filip Šitera ve snaze překonat druhého Matěje Kůse volil razantní prostředky. Ovšem pražský junior si to nenechal pranic líbit. Filip Šitera nakonec málem upadl. Za krizovou situaci ovšem platil propadem na poslední místo. Sice zasypával Antonína Gallianiho permanentními útoky, ovšem od nulového zisku si už nepomohl.

„Člověk se taky musí někdy zasrat,“ žertoval později v depu, když ze své kombinézy kartáčem drhnul nánosy červené antuky od zadních kol pražských závodníků. „S Kůsákem jsme si dali pár lokýtků. Dostal jsem se do tvrdýho, kde mě to nepodrželo. Měl jsem co dělat, abych to ustál. Ale Věrouš to naštěstí zachránil.“

Pražané úvodní remízou se svými největšími konkurenty nasedli do vlaku, který je mohl zavézt na nejvyšší stupeň vítězů. Duely s klubovými kolegy z druhého týmu a s Plzní jim přinesly dohromady dalších deset bodů.

„Ještě není konec závodu,“ odmítal Matěj Kůs předčasné úvahy o zlatých věncích. „Uvidíme, jak to dopadne, je to stále otevřený. Třeba to chce ještě, aby jednou defektovali, abychom to jednou vyhráli my…“ Místo planých spekulací nad budoucností se pražský junior raději vrátil ke svému duelu s Filipem Šiterou. „Odstartoval jsem před ním. Vystrkoval lokte, ale oplatil jsem mu trochu to, co na mě zkoušel v Žarnovici.“

Jenže i Mšeňáci se snažili ze všech sil. A na rozdíl od Pražanů získali pětibodové maximum i na úkor jednoho z favoritů. V rozjížďce s číslem čtyři už po startu zametli s Pardubáky. Měli přitom trošku štěstí, protože Věroslav Kollert si zjistil, že má na přilbě špatný povlak ještě ve vratech na dráhu.

Bleskově se tedy poklusem vrátil pro správný bílý. „Kvůli fyzičce jezdím každej den na kole,“ odmítl žertovné hypotézy o svérázném vylepšování kondice. „Takovýhle běhání je to nejhorší. Nebo ne, ještě horší je, když musím jet autobusem (smích).“ Pět dalších bodů přineslo Mšeňákům velké sólo v rozjížďce s číslem osm, kdy nejbližšími posluchači byli Dominik Jech a Matěj Veselý. Duel domácích s prvním pražským párem tak byl stále nerozhodný.

Jenže v rozjížďce s číslem jedenáct se naplnilo proroctví Matěje Kůse. Filip Šitera se po vylétnutí pásky vůbec nerozjel. „Utrhla se mi ojnice,“ řekl za chvilku ve svém boxu. Jenže Věroslav Kollert svůj tým podržel, když nepustil Martina Gavendu a Pavla Pučka vůbec ke slovu.

Domácí jdou dolů a nahoru
Pražané však mšenské ztráty adekvátně nevyužili. Už ve dvanácté jízdě si na ně vyšlápl Martin Vaculík. V první zatáčce roztrhnul oba Pražany a ve výjezdu dokonce převzal vedení. Jenže Antonín Galliani okamžitě kontroval. Mladého Slováka však nesetřásl.

Pořád musel odrážet jeho nájezdy. V úvodní zatáčce posledního kola byl Martin Vaculík odměněn za trpělivost. Přehnal se po vnější straně kolem pražského závodníka a svým vítězstvím srazil první celek z hlavního města na stejnou úroveň se Mšenem.

Jenže kartami o vítězství míchal rovněž i nadále. A tentokrát dostal Pražany nepřímo do vedení. Odstartoval totiž na oba Mšeňáky. Filip Šitera jej začal bezprostředně ohrožovat a oba přitom o notný kus poodjeli Věroslavu Kollertovi. V zatáčce u depa ve druhé kole Filip Šitera už už po spodní straně proniknul do čela.

Jeho chvíle však přišla až v následujícím oblouku. Martin Vaculík vyjel moc vpravo a Mšeňák tudy převzal vedení. „Škoda,“ komentoval manévr Filipa Šitery. „Konečně jsem odstartoval z dvojky. Pořád jsem cítil Filipa za sebou. Myslel jsem, že pojede venkem. Najel jsem si proto středem a on to dal pode mě!“

A jak to viděl Filip Šitera? „Věděl jsem, že ho udělám,“ nešetřil sebevědomím. „Bylo to těžký, protože jel dobře. Čekal jsem za ním a přečetl jsem si ho, jak to jezdí. A musel jsem si přitom dát pozor, aby to nebyla nebezpečná jízda (smích).“ Jeden bod však Martin Vaculík Mšeňákům sebral. Právě o něj se Praha 1 dostala do čela.

Antonín Galliani s Matějem Kůsem v rozjížďce s číslem šestnáct vyhráli 5:1 nad Březolupy, by Martin Gavenda jel krátce po startu mezi nimi. Mšeňáci vzápětí kontrovali stejným výsledkem s Plzní. Život jim komplikoval Michael Hádek. Věroslav Kollert se však v druhé zatáčce druhého kola pod plzeňského závodníka tvrdě nacpal.

Tím pro Filipa Šiteru s Věroslavem Kollertem skončila aktivní účast v závodě. Na své umístění však museli čekat ještě celou přestávku. V rozjížďce s číslem devatenáct totiž Pražany čekaly Pardubice. Východočeši už neměli co získat a svým způsobem ani ztratit. Na bednu už nemohli dotáhnout, přitom jim už body stačily na čtvrté místo.

Hynek Štichauer však nehodlal zůstat v pasivitě. Odstartoval hned za Matějem Kůsem, aby jej už v prvním výjezdu vystřídal na čele. Antonín Galliani ke vší pražské smůle musel začínat ze zadních pozic. Cestou k cíli stačil překonat Pavla Fuksu. A tím pádem mohli Mšeňáci jásat. Smírný duel s Pardubicemi srazil Pražany zpátky na druhou příčku.

Nejlepší jednotlivec garantuje Slanému pódium
Boj o nejnižší stupeň na pódiu byl tentokrát úzkou záležitostí. Šance březolupského Martina Gavendy a Plzeňáka Michaela Hádka byly adekvátně sníženy hostováním pražských závodníků, kteří nemohli nosit svým hostitelům body. Pražské dvojce zase chyběl Patrik Doubek.

Tím pádem se výčet kandidátů zmenšil na Pardubice a Slaný. Smolnější úvod měl východočeský tým. Začínal až ve čtvrté jízdě, nicméně ještě předtím jeho členové zažili pořádnou honičku v boxech. „Upadla mi redukce od kohoutu na nádrži,“ líčil Pavel Fuksa rozsah škod. „Navíc jsem urval zip na kombinéze. A Hynkovi při tréninku prasknul řetěz.“

A snad aby pohromám nebyl konec, hned na úvod čekali Hynka Štichauera s Pavlem Fuksou rozjetí Mšeňáci. Suveréni letošní soutěže kralovali i tentokrát. Výraznějšího bodového zisku se tak Pardubice dočkaly až v rozjížďce s číslem sedm. V ní nejlépe odstartoval Hynek Štichauer. A tři body před Martinem Gavendou udržel, by mu díra v půlce druhé zatáčky vyhodila přední kolo. Pavel Fuksa dodal další bod, avšak Slaný jich mělo pořád víc.

Martin Vaculík rozehrál svou vítěznou sérii už ve třetí jízdě, v níž zmařil úvodní výpad Martina Gavendy. Krátce na to odstartoval na Michaela Hádka. V obou případech navíc Michal Dudek dokázal bodovat třetími místy.

Ovšem už vzápětí čekaly na Slaný tři prubířské zkoušky. První přinesla rozjížďka s číslem deset proti Pardubákům. Rychlý start vynesl do vedení Martina Vaculíka, který posléze odrážel útoky pardubického dua. „Jede mu to jako sviňa,“ pronesl Hynek Štichauer na téma své bezvýsledné honičky za slovenským závodníkem. „To se nedá.“

Ob jednu jízdu nastupovali Slaňáci proti prvnímu páru Prahy. Jak už jsme psali výše, Martin Vaculík v ní v posledním kole nakonec uštval vedoucího Antonína Gallianiho. „Nepodařil se mi start,“ popisoval Martin Vaculík klíčové okamžiky dvanácté jízdy. „Ta dvojka moc nestartuje. Čekal jsem, zkoušel to a podařilo se. Mám GM od Ládi Dvořáka a jede super.“ A jak Slovák zvládl dvě jízdy za sebou v rychlém sledu? „Je to honička, ale dá se to,“ odpověděl.

Po čtyřech triumfech se Martin Vaculík musel poprvé a naposledy smiřovat s porážkou. Vítězství mu nakonec sebral Filip Šitera za již popsaných okolností. Slaný se však stále držel na třetí příčce průběžné klasifikace. Pardubáci navíc nedokázali adekvátně odpovědět. V rozjížďce s číslem čtrnáct se mezi ně vklínil Michael Hádek. Tři rozjížďky na to Pavel Fuksa upadl už v první zatáčce.

Vítězství Hynka Štichauera už za těchto okolností nebylo pranic platné. Stejně tak jeho další triumf v duelu s prvním týmem Prahy v rozjížďce s číslem devatenáct. Slaňákům vzápětí stačily na pódium pouhé dva body. Jenže Martin Vaculík s Michalem Dudkem neponechali nic náhodě. Výfuk Dominiku Jechovi nakonec ukázali oba dva.

Roman Čejka se dostal na maximum
Stopětadvacítky jely svůj šestý mistrovský závod v obvyklém šestičlenném obsazení. Obě skupiny mnoho vzruchu nepřinesly. Áčko vidělo tři suverénní triumfy Romana Čejky. Jakub Fencl pokaždé odvedl svého klubového kolegu Jaroslava Hladkého.

Ve skupině B vystrčil růžky Tomáš Habada. Hned na počátku už v prvním oblouku takřka překonal Eduarda Krčmáře. Nejmladší závodník však uhájil primát. V další jízdě triumfoval ve stylu start – cíl. V rozjížďce s číslem šest se však jeho kolega dostal po vylétnutí pásky do čela. Eduard Krčmář se však nakonec prosadil ve druhé zatáčce.

V malém finále musel Jaroslav Hladký dohánět úvodní zpoždění. Miroslav Horák vedl jen po první zatáčku, než jej klubový kolega překonal. Velké finále se pak stalo kořistí Romana Čejky. Od startu až k šachovnicové vlajce nepustil první příčku z rukou. Vzhledem k pravidlu započítávání pěti nejlepších výsledků se dostal v šampionátu na maximum stopětadvaceti tabulkových bodů.

Eduard Krčmář na konci protilehlé rovinky překonal Tomáše Habadu. Ten se nakonec ve druhém kole vinou technických problémů propadl i za Jakuba Fencla, který se tak dostal na první stupně vítězů své kariéry.

Hlasy z depa
„Holt se dnes Filipovi nedařilo,“ viděl Věroslav Kollert příčinu mšenského prozatím nejtěsnějšího triumfu. „Já jsem měl větší štěstí. A to přeje připravenejm. Proto honím fyzičku na kole (smích).“ O jediný bod okradl Věroslava Kollerta Martin Vaculík. „Byl lepší už od startu,“ líčil situaci mšenský junior. „Mydlili se tam s Filipem a byli o kus přede mnou. Bylo to nechytatelný. Navíc mi blbly bézeta, musíme to doladit.“ A s čím mšenský pár nastoupí do závodů v Březolupech a Liberci? „Chtělo by to pokračovat ve vítězný sérii,“ doufá Věroslav Kollert. „V Březolupech už můžeme vyhrát titul. Budu se snažit, abych k tomu přispěl.“

„Byla klika,“ připustil Filip Šitera cestou z nejvyššího stupně vítězů. „V první jízdě jsme do sebe bouchali s Kůsákem. Byl jsem rád, že jsem to ustál. Pak přišla ta smůla s motorem. Jinak to dnes proběhlo bez problémů.“ Sedmý triumf v řadě posunul mšenský tým zase o kousek blíž k titulu. „Zvýšili jsme si náskok,“ souhlasil Filip Šitera. „V Březolupech pojedeme určitě na další vítězství.“

„Dneska jsme byli blízko,“ komentoval jednobodovou prohru se Mšenem Matěj Kůs. „Rozhodovala ta poslední jízda, jestli se nám vůbec letos podaří jednou vyhrát. Zase byli lepší. Porazili nás, ale jsme jim blíž a blíž.“ Čili v Březolupech a v Liberci bude trend přibližování pokračovat? „V Liberci mi to jde,“ pochlubil se pražský závodník. „Tam je musíme porazit. Fakt mi to tam sedí. Sice mám rád velký dráhy, ale Březolupy mi zrovna nesedí…“

„Mohli jsme vyhrát,“ litoval Antonín Galliani, aby vzápětí zkusil přijít problémům na kloub. „Dlouho jsem nejezdil. Asi deset dnů. A nebylo to ono.“ Chleba se lámal nakonec až v poslední rozjížďce. „Posral jsem start,“ nešetřil sebekritikou. „A jel jsem ze suchý trojky. A to nejde. Ale dneska to fakt nebylo ono. Kromě jedný jízdy, která byla jakž takž.“

„Mám super pocity,“ zářil Martin Vaculík. „Dráha perfektní, motor perfektní. Můj ladič je Láďa Dvořák, takže díky jemu, tátovi a mechanikovi. Ten jeden ztracený bod jsem si asi zavinil sám. Cítil jsem za sebou Filipa. Dal to na lajnu, ale já ho čekal zvenku.“ Po zrušení Svitav jsou v juniorských družstvech na programu už jen Březolupy a Liberec. „Doufám, že se tam bude bedna opakovat,“ nechal se slyšet. „Motorka mi jede dobře a taky já jsem v pohodě.“

„Začátek byl dneska slabej,“ rozebíral závod Hynek Štichauer. „Pak to bylo čím dál lepší. Jako vždycky. Trefil jsem se do převodů a vyhověl motoru. Jsem spokojenej.“ Tentokrát však Pardubákům stupně vítězů unikly… „Bedna nebyla,“ řekl Hynek Štichauer na téma absence věnců. „Ale tyhle závody se jezdí zadarmo a na starej gumách. A tak to musíš brát s nadhledem.“

1. Grepl PDK Mšeno		25
Věroslav Kollert	3 2 2 3 1 2	13(3)
Filip Šitera	0 3 3 E 3 3	12
2. AK Markéta Praha 1		24
Matěj Kůs	2 3 3 – 2 2	12(1)
Adam Vandírek	– 2 2 1 – –	5(3)
Antonín Galliani	1 – – 2 3 1	7(2)
3. AK Slaný		21
Martin Vaculík	3 3 3 3 2 3	17
Petr Babička		DNR
Michal Dudek	1 1 0 F E 2	4(1)
4. ZP Pardubice		18
Hynek Štichauer	1 3 2 3 3 3	15
Pavel Fuksa	0 1 1 1 X 0	3(1)
5. PK Plzeň		12
Michael Hádek	3 2 1 2 1 3	12
Jaroslav Slavata	0 0 M 0 0 0	(0)
6. AK Březolupy		12
Martin Gavenda	2 2 2 3 1 2	12
Pavel Pučko	0 0 1 1 0 1	(3(2))
Radim Chod		DNR
7. AK Markéta Praha 2		10
Dominik Jech	2 1 1 2 2 1	9
Matěj Veselý	– 0 0 0 X –	0
Jakub Fabian	1 – – – – –	1(1)

Poznámka: Jaroslav Slavata, Pavel Pučko, Radim Chod nebyli dopsáni na soupisky klubů, v nichž hostovali, proto jejich body nejsou započteny.

Aktuální pořadí šampionátu:

	malé body	velké body
1. Mšeno	196	49
2. Praha 1	158	38
3. Pardubice	135	31
4. Slaný	125	29
5. Březolupy	85	19
6. Praha 2	83	15
7. Plzeň	55	11

Mistrovství republiky v kubatuře 125 ccm:

Skupina A
1. Roman Čejka, Slaný	3 3 3	9
2. Jakub Fencl, Praha	2 2 2	6
3. Jaroslav Hladký, Praha	1 1 1	3
Skupina B
1. Eduard Krčmář, Slaný	3 3 3	9
2. Tomáš Habada, Slaný	2 2 2	6
3. Miroslav Horák, Praha	1 1 1	3
Malé finále
1. Jaroslav Hladký, Praha
2. Miroslav Horák, Praha
Finále
1. Roman Čejka, Slaný
2. Eduard Krčmář, Slaný
3. Jakub Fencl, Praha
4. Tomáš Habada, Slaný

Průběžné pořadí seriálu:

	PLZ	PHA	PCE	SLA	CHA	MŠE	TOT
	8.6.	14.6.	21.6.	23.6.	24.6.	4.8.
1. Roman Čejka, Slaný	25	(22)	25	25	25	25	125(147)
2. Eduard Krčmář, Slaný	22	25	22	22	22	(22)	113(135)
3. Tomáš Habada, Slaný	20	20	20	20	20	(18)	100(118)
4. Jakub Fencl, Markéta Praha	18	18	16	(16)	18	20	90(106)
5. Jaroslav Hladký, Markéta Praha	16	16	18	18	16	(16)	84(100)
6. Miroslav Horák, Markéta Praha	–	–	14	14	14	14	42
7. Lukáš Hromádka, Markéta Praha	–	14	–	–	–	–	14

Do konečného pořadí se započítává pět nejlepších výsledků.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)