Archiv autora: Antonín Škach

České juniory čeká nová výzva

Liberec a Slaný – 29. září
Další dva test matche během jediného měsíce čekají na naše juniory. Zatímco spojený tým Chorvatů a Slovinců nepředstavoval v srpnu výraznější problém, nyní naše mladíky čeká mnohem kvalitnější soupeř. Zítra v Liberci a pozítří ve Slaném s nimi změří síly výběr polských plochodrážníků do devatenácti let.

Český juniorský tým ani v jednom případě nenastoupí v plné síle. Úplně budou chybět Antonín Galliani a Martin Málek. Březolupský vicemistr republiky juniorů dokonce včera po finále českého šampionátu spekuloval o ukončení sezóny. V Liberci nepojede Filip Šitera, jenž si po extralize, mistrovství republiky jednotlivců a finále polského šampionátu juniorských družstev dopřeje den volna. A ve Slaném se nepředstaví Hynek Štichauer.

Zbytek české části startovní listiny je tvořen borci, kteří se vesměs umístili mezi nejlepšími osmi českého juniorského šampionátu. A to je zárukou kvalitního boje, protože polští závodníci jsou pověstní skvělými výkony i na drahách, které nikdy předtím neviděli. Největšími esy červenobílého týmu by měli být Mateusz Szczepaniak, letošní evropský finalista do devatenácti let, a Patryk Pawlaszczyk, který se mezi nejlepší šestnáctku Evropy probojoval loni.

Jak v Liberci, tak ve Slaném přijdou ke slovu také stopětadvacítky.

Startovní listiny obou test matchů:

Liberec, sobota 14:00:  
Česká republika Polsko
1 Věroslav Kollert, Mšeno 1 Mateusz Szczepaniak
2 Hynek Štichauer, Pardubice 2 Slawomir Musielak
3 Patrik Linhart, Slaný 3 Grzegorz Zengota
4 Matěj Kůs, Markéta Praha 4 Adrian Szewczykowski
5 Martin Vaculík, Žarnovica (SK) 5 Patryk Pawlaszczyk
6 Martin Gavenda, Březolupy 6 Michal Mitko
7 Michal Dudek, Slaný 7 Maciej Piaseczynski
  8 Rafal Klimek
 
 
Slaný, neděle 15:00:  
Česká republika Polsko
1 Filip Šitera, Plzeň 1 Grzegorz Zengota
2 Věroslav Kollert, Mšeno 2 Rafal Klimek
3 Martin Vaculík, Žarnovica (SK) 3 Mateusz Szczepaniak
4 Patrik Linhart, Slaný 4 Maciej Piaseczynski
5 Matěj Kůs, Markéta Praha 5 Patryk Pawlaszczyk
6 Martin Gavenda, Březolupy 6 Michal Mitko
7 Petr Babička, Slaný? 7 Slawomir Musielak
7 Michal Dudek, Slaný? 8 Adrian Szewczykowski
7 Radim Chod, Slaný?  

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II) a Radek Fanta

Adrian Rymel zasedl na uvolněný trůn

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Březolupy – 28. září
Názory, které před finálovým závodem českého šampionátu jednotlivců favorizovaly především Adriana Rymela, se ukázaly být jako oprávněné. Jednatřicetiletý závodník pražského Olympu, jehož přímo v Březolupech povzbuzovala záplava štramberských a kopřivnických sousedů, nenašel přemožitele už ani v jedné rozjížďce základního rozpisu. Ve finálové jízdě nakonec dokázal ve druhém kole předstihnout svého kolegu Josefa France. Tomu už podruhé patří stříbro. Také Zdeněk Simota dokázal obhájit svůj loňský bronz, zatímco pro čtvrtého Luboše Tomíčka jde o nejlepší výsledek kariéry. Čtveřice finalistů předčila své konkurenty. Filip Šitera s Mariánem Jiroutem doplatili na defekty, Jan Jaroš na pád a Richard Wolff na necitlivé uplatnění dvouminutového pravidla. A ostatní minimálně jednou zaváhali.

Adrian Rymel plní roli favorita
Jednatřicetiletý Adrian Rymel letos prožívá skutečně povedenou sezónu. Jeho výsledky v reprezentaci i na domácích oválech ho nakonec přivedly na divokou kartu do pražské Grand Prix. A nebylo divu, že zástup lidí favorizujících ho i pro březolupskou bitvu, byl pořádně dlouhý.

A Adrian Rymel skutečně začal plnit roli favorita už od počátku mítinku. Na dráhu se poprvé dostal v rozjížďce s číslem tři. Její start zvládl nejlépe Richard Wolff. Ovšem v první zatáčce upadl Jan Jaroš a rozhodčí Zdenek Jansa byl nucen rozblikat červená světla. K opakovanému startu přijeli všichni, ale ani tentokrát jim nebylo souzeno dojet až do cíle.

Adrian Rymel si svého pražského klubového kolegu po startu ohlídal. Jan Jaroš sotva stihnul dvouminutový limit a také ze startovního roštu odjížděl až jako poslední. Pustil se však do razantního útoku. Na protilehlé rovince pořádně naložil, nicméně v nájezdu do zatáčky do depa se mu zvedl motocykl na zadní kolo. Při své cestě k zemi podseknul také Martina Málka.

Jan Jaroš byl samozřejmě vyloučen. Martin Málek se při pádu bouchnul do zad a divoké extempore se zle podepsalo i na jeho stroji. V jeho boxu tudíž nastal shon, aby domácí borec včas stihnul restart. Stejně jako při poslední extralize ve Slaném, bylo i v Březolupech uplatněno pravidlo aplikované z Grand Prix. Čas dvou minut začal být odpočítáván v momentě, kdy se otevřela brána z depa a jezdci vyjeli na ovál. A v případě, že někdo upadne, dostane možnost adekvátní přípravu pro opakování.

Při druhém repete rozjížďky s číslem tři začal čas dvou minut plynout v okamžiku, kdy se na ovále objevil Martin Málek. Do problémů s limitem se však dostal Richard Wolff. Od depa odjížděl v momentě, kdy spíkr Miloslav Čmejla odečítal z hodin osmnáct sekund. Pražan pospíchal k pásce, kde zastavil efektním smykem. Místo šance na body jej ovšem očekávala černá vlajka.

„Chyběla mi vteřina,“ láteřil po návratu do depa. „A mi teď někdo řekne, jestli to v depu troubilo a blikalo. Třikrát opakovanej start, ty to ani jednou nezaviníš a vyloučej‘ tě za blbou vteřinu!“ A tak či onak, současný výklad dvouminutového pravidla je stejně účinný asi jako bodový systém nového českého silničního zákona. Místo zrychlení se závody prodlužují, protože náhradník Karel Průša samozřejmě dostal nové dvě minuty. Během nich by už závodníci dávno byli zpátky v depu a jela se další jízda.

Ani při třetím startu Adrian Rymel nezaváhal a vítězstvím ve stylu start – cíl si připsal své první tři body. Nikdo ho přitom příliš neobtěžoval. Potlučený Martin Málek, jemuž páteční rentgenové vyšetření nakonec odhalilo i naštípnuté žebro, stačil v první zatáčce objet pouze Karla Průšu.

Po osmé jízdě Adrian Rymel v čele průběžné klasifikace osaměl. Nejlépe sice odstartoval Luboš Tomíček, který dokonce v první zatáčce útok svého staršího kolegy odrazil. Jenže Adrian Rymel nesložil zbraně a jeho úsilí bylo ve druhé zatáčce korunováno úspěchem.

Panoptikum proher a smůly
Nikdo jiný než Adrian Rymel se po dvou sériích nemohl pochlubit čistým štítem neporaženého závodníka. Ostatní konkurenti se dočkali větší či menší porce smůly. Nedobrovolným králem se v tomto směru stal Filip Šitera.

Začal dvěma body, které ve třetím kole sebral Hynku Štichauerovi. Do rozjížďky s číslem pět se však kvůli defektu ani nerozjel. „Praskla hadička na hladinu a vytékal tudy metyl,“ popisoval nešastný závodník. „Je to pech, že jsem si toho nevšimnul. Teď to bude těžký.“ V tom měl plzeňský junior pravdu. A to ještě netušil, co jej čeká vzápětí. Ve dvanácté jízdě skončil už v první zatáčce. Tentokrát jen bezmocně zakroutil hlavou. Dobře si totiž spočítal, že dva body na jeho kontě budou po třech sériích málo.

Dvě poruchy vystavily vysoký účet i Mariánu Jiroutovi. Po dvou úvodních třech místech vedl jedenáctou jízdu, když v první zatáčce zavřel Martina Málka. Ve druhém kole ale musel zastavit. „Bylo to jako, když vytáhneš svíčku,“ popisoval. V další sérii se bohužel závada opakovala, takže se pardubický závodník musel smiřovat s umístěním ve druhé polovině výsledkové listiny.

O úvodní smůle Richarda Wolffa už byla řeč. Pražan se ovšem statečně pustil do eliminace své ztráty. V šesté jízdě mu však plány zkřížil Matěj Kůs. Pražský junior při svém prvním finálovém vystoupení skončil druhý, když jeho útok v první zatáčce zmařil jedině Miroslav Fencl. Hned na to ještě v prvním nájezdu objel Richarda Wolffa.

Zkušený Richard Wolff ale osnoval pomstu. Dlouho jezdil za výfukem Matěje Kůse, aby udeřil až v předposlední zatáčce. Nájezd venkem mu přinesl úspěch. „Připravoval jsem si ho,“ popisoval Richard Wolff po svém vítězném průjezdu cílem. „Matěj jel pěkně, ale brzdil mě. Ale jedna věc je někoho dojet, druhá ho předjet. Párkrát jsem mu ukázal lajnu a pak všechno vsadil na jeden venek.“

Matěj Kůs měl při svém debutu ve finále šampionátu jednotlivců po dvou startech čtyři body. O další dva ovšem přišel v rozjížďce s číslem devět. Dlouho jezdil za Josefem Francem a vzdoroval Zdeňku Simotovi. Jenže mu došly všechny slídy a za odhození brýlí zaplatil vším. „Když jsem zahodil všechny slídy, už jsem nevěděl co,“ líčil o chvilku později v depu. „A tak jsem zahodil i brejle. A to byla konečná. Dostal jsem takovou cejchu, že se z toho probírám ještě teď.“

Do problémů se dostal i Josef Franc. Suverénně vyhrál rozjížďku s číslem čtyři, leč ve druhé sérii nepřidal svým úvodním třem bodům vůbec žádné bratříčky. Po nezdařeném startu osmé jízdy dlouho atakoval třetího Mariána Jirouta, avšak pardubický závodník byl nepřekonatelnou hrází. Dalším přesvědčivým triumfem v deváté jízdě se však Josef Franc vrátil zpátky do hry.

Ve jménu finálové jízdy
Po třech pětinách závodu mohl být absolutně bez starostí pouze Adrian Rymel. V desáté jízdě přidal další vítězství ve stylu start – cíl a s devíti body se opět přiblížil finálové jízdě. Na začátku čtvrté série odvedl Zdeňka Simotu. „Jde o všechno,“ komentoval své čtvrté vítězství. „Dráha je dobrá a motorky jedou. Tfuj, tfuj, tfuj.“

S dvanácti body už byl v klíčové jízdě čtveřice nejlepších o titul. Přesto však nezaváhal a v předposlední rozjížďce přidal další triumf ve stylu start – cíl nad Matějem Kůsem a Filipem Šiterou.

Ostatní finalisté si však minimálně jednou svou dráhu ke stupňům vítězů zkomplikovali. Po třech sériích na tom byl vedle Adriana Rymela nejlépe Luboš Tomíček. Na úvod porazil Zdeňka Simotu, jehož objel ještě v nájezdu do první zatáčky. V osmé jízdě vodil takřka celé kolo Adriana Rymela, ale nakonec mu jako každý podlehl. V rozjížďce s číslem dvanáct odvedl Richarda Wolffa a zaokrouhlil své skóre na osm bodů.

Zdeněk Simota měl o jeden méně, protože vedle zmiňované prohry s Lubošem Tomíčkem se musel sklonit ještě před Josefem Francem. Po defektu Mariána Jirouta zdědil vítězství v jedenácté jízdě Martin Málek, jenž měl také na svém kontě sedm bodů.

Naděje domácího závodníka však zhasly hned v další sérii. Zaspal na startu a pak už neměl šanci dohnat trio Hynek Štichauer, Luboš Tomíček a Matěj Kůs. Právě tady se podruhé blýsknul Hynek Štichauer. Spodní stranou první zatáčky se rázem dostal z třetího místa do vedení, aby už podruhé inkasoval tři body. Luboš Tomíček za jeho zády na konci druhého kola konečně udolal Matěje Kůse, leč pardubický junior mu nedal ani náznak šance.

Tím pádem se Hynku Štichauerovi zjevila vidina finálového postupu. Jenže stejný sen snili v sedmnácté jízdě také Zdeněk Simota a Richard Wolff. Pražanovi však nevyšel start a nula mu po smolném úvodním vyloučení definitivně zabouchla dveře ke stupňům. Vážnost situace si uvědomoval i Zdeněk Simota. „Zatím to jde,“ řekl magazínu speedwayA-Z cestou na start. „Docela to skáče. Je to rozbitý. Ale bojuju.“

Plzeňský závodník bojoval také v rozjížďce s číslem sedmnáct. Po rychlém startu jej sice na okamžik v čele vystřídal Marián Jirout, ale vše se záhy vrátilo do režie Zdeňka Simoty. Dosáhl na finále stejně jako vzápětí Josef Franc. Na něho sice odstartoval Martin Málek, leč Pražan se ujal vlády už po průjezdu první zatáčkou.

A protože Adrian Rymel v devatenácté jízdě porazil Matěje Kůse, byl čtvrtým finalistou Luboš Tomíček. Pražský junior měl po čtyřech sériích deset bodů, zatímco Martin Málek a Matěj Kůs, jeho nejbližší pronásledovatelé, už zakončili závod s devíti body. Oba však nakonec v celkové klasifikaci předstihl Miroslav Fencl. Vyhrál poslední jízdu, když odrazil všechny ataky Jana Jaroše, a větší počet lepších umístění ho dostal na páté místo. Luboš Tomíček dodal jeden bod jistoty a začal se chystat na finále.

Mistr od druhého kola
Jako první si volil postavení na startu finálové jízdy Adrian Rymel. Dlouho váhal mezi první a druhou, ale pak zvedl modrý terč. „Vím, že když bude Pepa pode mnou, nezabije mě,“ vysvětlil. Josef Franc skutečně hned na to sáhl po červené. Zdeněk Simota zvolil bílou, takže na Luboše Tomíčka zbyla prkna.

Po vylétnutí pásky vystřelil dopředu Josef Franc. Hned za ním Adrian Rymel, zatímco Zdeněk Simota je v prvním nájezdu o malinký kousek nestihnul. Sám však držel na uzdě Luboše Tomíčka.

Adrian Rymel však větřil životní šanci. Zaútočil v prvním oblouku, ovšem Josef Franc se držel vedoucí příčky jako klíště. Ve druhém kole svůj manévr zvnějšku první zatáčce zopakoval. Znovu se však nedočkal kýženého výsledku. A tak v zatáčce u depa vyzkoušel vnitřní stopu.

Uprostřed oblouku se skutečně dostal do čela. Josef Franc se na chvilku vrátil dopředu, ale už mu bylo souzeno být opět mistrem necelých dvou kol. Stejně jako před rokem ve Mšeně, kdy mu za podobných okolností sebral zlato Lukáš Dryml.

Do třetího kola se Adrian Rymel přehnal jako první. Závěrečná dvě kola si už hlídal a po půl minutě slavil titul. „Nevím, jestli nemám špinavý trenky,“ smál se šastně v cíli. „Ale dvakrát jsem si cvrknul!“ Poklonu novému mistru vysekl i první poražený Josef Franc: „Na Aďu v týhle době nikdo nemá. Vyhrává ten lepší. A já jel včera ve Slaným dobrý závody poprvý po dlouhý době.“

Slavit mohl i třetí Zdeněk Simota, by v jeho případě šlo o zopakování loňského výsledku. Zato Luboš Tomíček byl trošku posmutnělý, i když právě zaznamenal svůj životní výsledek. Není divu, komu by se líbilo být čtvrtý… Důvod k úsměvu však měla dvojice Miloš Plzák – Josef Mizera, pohonné soustrojí organizačního štábu. Prakticky sami dva dali dohromady tým, který dokázal, že i na Moravě jsou schopní lidé pro pořádání vrcholných závodů.

Hlasy z depa
„Dobré,“ zářil Adrian Rymel cestou od stupňů vítězů. „Dráha mi sedla a Bobo Brhel dal dohromady úplně nový tým. Viděl jsi to včera ve Slaným. Je to náš nový tuner. Všechno vycházelo, až na ty poslední jízdy. Tam jsem musel předjíždět.“ Účast ve finálové jízdě si ovšem zajistil už po čtyřech startech. „Přemýšlel jsem o jedničce nebo dvojce,“ líčil novopečený šampión své dilema s volbou postavení na startovním roštu. „Ale vím, že Pepa mě nezabije. Jsme kamarádi a je lepší mít pod sebou jeho než nějakého kokota.“ Po vylétnutí pásky se mu však musel dívat na výfuk. „Po startu mi uletěl,“ připustil Adrian Rymel. „Chvíli to vypadalo, že už ho nechytím. Jenže pak to zjebal. Možná bych ho ale udělal i tak. Dnes jsem to totiž vyladil perfektně. Díky za to Bobovi.“

„Nadmíru spokojenej,“ odpověděl Josef Franc na otázku magazínu speedwayA-Z, jak se cítí. „Jednu jízdu jsem zkazil, ale to se stává. Finále pak byla bomba. Zase jsem byl kolo a půl mistr jako loni ve Mšeně. Snažil jsem se, ale Aďa byl rychlejší. Můj start byla bomba a jel jsem taky dobrou lajnu, ale on byl nechytatelnej.“ Takže trošku zklamání? „Ne, jsem po tý bídě letos spokojenej,“ nesouhlasil pražský borec. „Ale ve finále jsem si myslel, že už to ohlídám. Ale Aďa byl prostě lepší. Starty mi šly a ještě díky BoBr tuningu.“

„Poslední dobou jsem rozházenej a unavenej,“ narazil Zdeněk Simota na vrtochy českého kalendáře s nabitým zářím. „Je toho dost. Pořád lítat sem a zpátky do Anglie.“ Plzeňský junior se stejně jako loni dostal do finálové jízdy a zopakoval své umístění na nejnižší příčce pódia. „Šel jsem z trojky,“ vrátil se ve svých vzpomínkách ke klíčovým momentům. „A když Pepa vyvez‘ Aďu, o kousek jsem to nestihnul. Nakopávaly mě díry, bylo to fakt těsně. Podruhý za sebou jsem třetí, doufám, že příští rok mi to vyjde.“

„Získal jsem nevděčný čtvrtý místo,“ posteskl si Luboš Tomíček. „Bedna je bedna. Doplatil jsem na start. Zbyla na mě čtyřka. A navíc se mi poslední dvě tři jízdy nedařily starty. Možná jsem mohl zkusit druhou motorku. Ale to je to kdyby, kdyby…“ Bramborová medaile je však nejlepším umístěním Luboše Tomíčka v šampionátu vůbec. „Je to můj nejlepší výsledek, takže spokojenej určitě jsem,“ reagoval pražský závodník. „Ale pořád je na čem makat. A doufám, že ty výsledky půjdou ještě dál. Příští rok bych chtěl hlavně ty juniory ve světě…“

„Pátej flek je pěknej,“ řekl Miroslav Fencl magazínu speedwayA-Z. „Ale zase o to víc mrzí, když se teď dívám, jak se připravujou na finálovou jízdu. Rozhodla ta nula. Nepovedl se mi start. A pak se mi rozpůlila plechovka. Na začátku mi ještě ulítali štefty u spojky. Trošku smůla.“ Nicméně dnes by se našli borci, kteří by s ním rádi měnili. „Letos to zatím byl nejlehčí mistrák,“ komentoval slánský závodník toto téma. „Hodně jezdců bylo omarozenejch. A v minulosti jsem už ve větší konkurenci pátej byl. Takže nevím… Když se daří, daří se, když je smůla, je smůla.“

„Před závodem jsme se bavili, že do šestýho místa to bude úspěch,“ bilancoval Hynek Štichauer. „A jsem šestej. A jsem rád. Nasadil jsem si laku hodně vysoko.“ Ale ta mohla být klidně ještě výše… „Mohlo to bejt vejš,“ souhlasil pardubický junior. „Kdybych mohl bejt třetí a skončil šestej, mrzelo by mě to. Takhle ne.“

„Dneska to bylo hodně se štěstím a trošku s neštěstím,“ filozofoval Martin Málek. „Jak jsem spadl s Honzou, hodně jsem se bouchl do zad. A čím dál víc mě začíná bolet. Poslední dvě jízdy už byly trošku trápení.“ Přesto měl březolupský závodník na dohled finále, o nějž ho připravila nula z rozjížďky s číslem šestnáct. „Škoda té jízdy,“ litoval Martin Málek. „Zaspal jsem u startu. Zapomněl jsem si natáhnout budík (smích). Ale s výsledkem jsem spokojený. Speciální díky Pepovi Mizerovi, takovi, Láďovi Šímovi a Mirkovi Brdíčkovi.“

„Zaříz‘ mě rozhodčí,“ vrátil se Richard Wolff k osudnému vyloučení zkraje závodu. „Z tý první jízdy jsem nasranej. To je pak hrozná ztráta, když víš, že to mohlo bejt jinak. Tady jde o to udělat finálovku a pak to může bejt všechno obráceně.“ Navzdory diskvalifikaci však Richard Wolff dlouho držel naději na postup mezi nejlepší čtveřici. „Posral jsem tu poslední jízdu,“ přiznal. „Až na ní to bylo všechno dobrý. Zvedlo se to. Bylo to nachcaný a už jsem je nestačil objet.“

„První finále a jsem desátej,“ liboval si Matěj Kůs. „A tak jsem spokojenej. Před závodem jsem to nečekal.“ Ovšem po dvou sériích mohl pražský junior myslet na ještě lepší výsledek. „Po první jízdě jsem čekal o hodně víc,“ přitakal. „Škoda. Byla to moje vlastní blbost. Doufám, že se mi už povede dotahovat všechno do konce. Ale jsem spokojenej.“

„Zkurvenej den,“ ulevil si zklamaný Filip Šitera pěkně od plic. „Nic víc ti k tomu nemůžu říct. Podruhý to udělalo to samý. Celá elektrika je vyměněná. Nevím, čím to je. Nejhorší je, že odsud jedu do Polska. A na druhý motorce byl kus ventilový pružiny nalepenej na ventilu.“ Problémy technického rázu přišly v ten nejméně vhodný okamžik, takže se Filip Šitera umístil až ve druhé polovině startovní listiny. „Co naděláš?,“ pokrčil plzeňský junior rameny. „Když to nezkurvíš ty, posere to technika. Motor je dělanej stejně jako od začátku sezóny, ale pak se to vysere.“

      FIN
1. Adrian Rymel, Olymp Praha 3 3 3 3 3 15 1.
2. Josef Franc, Olymp Praha 3 0 3 3 3 12 2.
3. Zdeněk Simota, Plzeň 2 3 2 2 3 12 3.
4. Luboš Tomíček, Olymp Praha 3 2 3 2 1 11 4.
5. Miroslav Fencl, Slaný 3 1 2 R 3 9  
6. Hynek Štichauer, Pardubice 1 3 1 3 1 9  
7. Martin Málek, Březolupy 2 2 3 0 2 9  
8. Richard Wolff, Olymp Praha M 3 2 2 0 7  
9. Jan Jaroš, Mšeno X 2 1 2 2 7  
10. Matěj Kůs, Markéta Praha 2 2 R 1 2 7  
11. Filip Šitera, Plzeň 2 E E 3 1 6  
12. Marián Jirout, Pardubice 1 1 E E 2 4  
13. Jakub Hejral, Mšeno 0 0 2 1 0 3  
14. Věroslav Kollert, Mšeno 1 1 0 1 0 3  
15. Antonín Galliani, Markéta Praha 0 1 1 1 0 3  
16. Jaroslav Petrák, Pardubice 0 0 1 0 1 2  
17. Karel Průša, Mšeno (res) 1 1  
18. Martin Gavenda, Březolupy (res)   DNR  

Pozn.: finálová jízda se uskutečnil jako 3. ročník Slováckého oválu. Z finalistů nestartovali Bohumil Brhel (zraněný v srpnu v ruské lize) a Tomáš Suchánek (zraněný během poslední extraligy ve Slaném). Bohumila Brhela nahradil Richard Wolff a toho na postu náhradníka Karel Průša. Místo Tomáše Suchánka startoval Jakub Hejral. Vzhledem k minimu času na operativní změnu se jako traová rezerva objevil domácí Martin Gavenda. Ten by se na dráze objevil pouze v případě, že by Karel Průša odjel pět jízd nebo naskočil do závodu za v první sérii zraněného, ale nevyloučeného závodníka.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Mšenská Super Prix se vrací k rozpisu jednotlivců

Mšeno – 28. září
Mšenská Super Prix je už tradiční součástí českého plochodrážního kalendáře. Není ani divu, vždy příští pátek se uskuteční její už sedmý ročník. Tentokrát však nepůjde o závod sponzorských dvojic, nýbrž jednotlivců. Na první pohled revoluční změna má však historické kořeny. První ročník tohoto závodu se v říjnu roku 2000 uskutečnil také jako individuální klání. Magazín speedwayA-Z se zeptal Antonína Kaspera na důvody a zjistil přitom i předběžnou podobu startovní listiny.

„Loni byly problémy se sponzory,“ vysvětlil mšenský kouč. „Přihlásili se, ale pak odstoupili. A klub za ně musel jejich dvojice platit. To bylo zbytečné, takže jsme se rozhodli jet Super Prix jako závod jednotlivců.“

Super Prix však nepřijde o svůj mezinárodní rámec. V předběžné startovní listině figurují vedle českých jmen i závodníci z Polska, Německa a Slovenska. Antonín Kasper samozřejmě využívá příležitosti a dává příležitost svým závodníkům, s nimiž může počítat pro baráž proti Pardubicím.

7. Super Prix Mšeno (6. října 18:00) – předběžná podoba startovního pole:

Polsko Marek Mroz
  Maciej Jader
 
Německo Marco Müller
  Christoph Demmel
  2 další závodníci z Míšně
 
Slovensko Martin Vaculík
 
Česká republika Richard Wolff, Olymp Praha
  Luboš Tomíček, Olymp Praha?
  Hynek Štichauer, Pardubice
  Miroslav Fencl, Slaný
  Adrian Rymel, Olymp Praha
  Filip Šitera, Plzeň
  Věroslav Kollert, Mšeno
  Jan Jaroš, Mšeno
  Jakub Hejral, Mšeno

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Tomáš Suchánek vypadl ze zítřejšího finále

Březolupy – 27. září
Smůlu jako hrom má Tomáš Suchánek. Minulý týden stál u pardubické ofenzívy za odvrácení baráže a o své budoucnosti hovořil v růžových barvách. Dnes však při slánské extraligové derniéře při útoku na lepší pozice osmnácté jízdy upadl. Dle prvních zpráv si bohužel poranil kolenní vazy a jeho start v zítřejším finále mistrovství republiky jednotlivců je vyloučen. Ve startovní listině by jej měl nahradit Jakub Hejral. U mítinku, který začíná úderem čtrnácté hodiny, budou i kamery veřejnoprávní televize. Diváci však tentokrát uvidí pouze sestřih v pořadu Svět motorů. O důvod víc, proč být zítra v Březolupech přímo u místa dění.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Olymp se zachránil mistrovským výkonem

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Slaný – 27. září
Až čtvrté místo, které Olymp obsadil minulý týden v předposledním extraligovém kole na své dráze, muselo pořádně otřást pražským klubem. Trojice finalistů v základní sestavě s perfektně naladěnými motory na zítřejší finále, doplněná polským závodníkem Tomaszem Gapinskim a Richardem Wolffem v roli náhradníka vzbuzovala respekt už při rozpravě. A jak se záhy ukázalo, šlo o obavy opodstatněné. Pražané nekompromisně zválcovali konkurenci, když vyhráli plných deset rozjížděk. O další vítězství je připravila pouze úvodní exploze motoru Tomasze Gapinského. Vítězstvím se definitivně zbavili hrozby baráže. Do ní naopak spadly Pardubice, které nakonec nedokázaly překonat Plzeň. Tím pádem západočeský celek získal v konečném součtu stříbrné medaile. Slaný před svým vlastním publikem nevybočil z trendu podzimní části soutěže. Stejně jako Pardubice, Plzeň i Praha také staronoví mistři skončili na domácím ovále poslední.

Pražská personální rošáda, díl druhý
Tomasz Gapinski podepsal s pražským Olympem kontrakt na extraligové starty v Plzni a ve Slaném. Pro západočeský závod jej Radomír Semela nahlásil do sestavy, nicméně Polák na Bory vůbec nepřijel. Svým způsobem tak otevřel cestu k extraligovému debutu pro Matěje Kůse.

Ve Slaném nastala přesně opačná situace. Tomasz Gapinski už v neděli při polské extralize ve Wroclawi prohlašoval, že jej ve středu čeká cesta do Čech. Ovšem v sestavě, kterou pražský kouč hlásil čtyřiadvacet hodin před závodem, jeho jméno chybělo. Nakonec se však polský závodník v boxech skutečně objevil. A žlutočerné motocykly Matěje Kůse tentokrát zůstaly zavřené v dodávce.

„Říkal jsem ti, že pro odvrácení baráže uděláme maximum,“ vysvětlil Radomír Semela situaci. „Proto je Tomasz tady. Byla to součást taktiky. Navíc jsem nechtěl zanedbat nic, co můžu ovlivnit. A podívej, mám tady šest kompletně připravenejch závodníků.“

Maximum pro úspěch dělali také samotní závodníci. S přípravami jim pomohl také Bohumil Brhel. Když už po svém zranění nemohl k odvrácení baráže přispět jezdecky, podal pomocnou ruku s naladěním a dokonce i zápůjčkou motorů. A měl údajně své prsty v nominaci v poslední době opomíjeného Richarda Wolffa. Na dráze pak nastalo něco, co Milan Mach přirovnal k extralize konce devadesátých let.

První jízdu vyhrál Adrian Rymel ve stylu start – cíl. Vzápětí jej napodobil Josef Franc a stejně suverénně si v juniorské rozjížďce počínal Luboš Tomíček. O přerušení pražského triumfálního tažení se v rozjížďce s číslem čtyři nepostaral nikdo z konkurence, nýbrž technická porucha.

V historicky první jízdě českých lig, do níž nastoupili výhradně samí cizinci, se Tomasz Gapinski stejně jako jeho kolegové prosadil do čela už po vylétnutí pásky. Slawomir Drabik na něho zaútočil vnějškem první zatáčky. Polák v pražských službách se s ním ovšem vůbec nemazlil a zavřel ho na mantinel. Suverénně vedl až takřka do cíle třetího kola, kdy mu explodoval motor.

Nemilá událost však nikterak nezkřížila pražské plány vyhnout se baráži tím nejlepším způsobem. Vítězná šňůra Olympanů se rozvinula také ve druhé sérii. Josef Franc vedl v šesté jízdě od startu až do cíle. Adrian Rymel vzápětí přidal další trojku, když po nepovedeném startovním manévru přeskočil v úvodním oblouku všechny tři své soupeře.

„Takhle musíme pokračovat dál,“ mobilizoval Adrian Rymel v depu své kolegy po svém druhém triumfu. „Možná potom bude večer důvod k oslavě.“ A pro magazín speedwayA-Z dodal poznatek o dráze. „Klasika, nic nového.“

Tomasz Gapinski přání Adriana Rymela vyslyšel. A v rozjížďce s číslem sedm tentokrát dotáhl své úsilí až do vítězného konce. Hned na to však Zdeněk Simota porazil Luboše Tomíčka. První prohra pražského závodníka s borcem z jiného klubu ale nemohla suverénním pražským vedením otřást.

Účastníci mimopražské extraligy
Před začátkem závodu byla jasná jediná věc. Slaný je mistrem a už jej nikdo nemůže překonat. Plzeň, Praha a Pardubice ovšem stále měly šanci cinkat stříbrnými medailemi, stejně jako se v půlce října drápat z černé propasti baráže. Olymp však už s úvodními rozjížďkami začal rázně pracovat na své záchraně.

Plzeň, která po pražském závodě okupovala průběžné druhé místo s náskokem dvou bodů před Prahou a Pardubicemi, rychle pochopila nevyhnutelnost pražského vítězství. Aby se vyhnula baráži, stačilo jí porazit Pardubice. K jistotě stříbra však musela na seznam poražených připojit i Slaný.

Odvážný záměr jí už zkraje mítinku začal vycházet. Na štítě Slawomira Dudka v úvodní jízdě zůstali Tomáš Suchánek i Miroslav Fencl. Leč Zdeněk Simota vzápětí neměl šanci vylepšit si svou poslední příčku, protože ještě před koncem druhého kola musel odstoupit s poruchou spojky.

„Vylítaly z ní všechny pružinky,“ popsal plzeňský junior fatální závadu, aby čtenářům magazínu speedwayA-Z vysvětlil také okolnosti svého relativně pozdního příjezdu do slánského depa. „Přiletěl jsem z Anglie a ještě dopoledne dodělával motory. Byla to docela honička, ale naštěstí jsem to stihnul.“

V dalších rozjížďkách však už Plzeň udávala v mimopražské extralize tón. Hynek Štichauer se sice v juniorské jízdě probil před Patrika Linharta, ale Filip Šitera mu mezitím ujel. Vzápětí Andrzej Huszcza nestačil na Slawomira Drabika, ovšem na Mateje Ferjana překvapivě ano. A po odpadnutí Tomasze Gapinského nakonec bral dva body. Mateje Ferjana v rozjížďce s číslem šest udržel za svými zády na třetím místě také Filip Šitera.

Plzeň se tak pomaloučku polehoučku zabydlovala na třetím místě. Slaný se chtěl původně před domácím publikem blýsknout, ale i samotní závodníci přiznávali sníženou motivaci po zisku titulu. „Byly to pěkný závody, avšak ne v našem provedení,“ řekl nakonec Milan Mach. „Ostatní do toho šli naplno, ale nám se nic nepovedlo.“

Po pěti jízdách se Slaný nacházel společně s Pardubicemi na třetí příčce s pěti body. Start šesté jízdy však vypadal jako konec hubených časů. Nejlépe jej totiž zvládl Pawel Staszek. Zezadu se však řítil Adrian Rymel. V první zatáčce objel Hynka Štichauera a Andrzeje Huszczu a ve výjezdu se spodem posunul i před slánského Poláka.

Dva body se však počítaly, a to tím spíše, vozili-li slánští Češi zatím jen samé nuly. České prokletí zlomil až Jiří Štancl. Slánský náhradník musel kvůli svému pádu v Premier League dvě extraligy vynechat, ale nyní dojel před Slawomirem Dudkem a Mariánem Jiroutem. „Trošku to ještě bolí,“ připustil Jiří Štancl. „Ale dal jsem se na to. Chtěl jsem to zkusit. Kdyby to ale dnes už rozhodnutý, nejel bych.“

Plzeň však odpověděla útokem. Zdeněk Simota skvěle odstartoval v rozjížďce s číslem osm. V prvním oblouku ho objel Slawomir Drabik, avšak plzeňský borec mu to vnější stranou ve výjezdu vrátil i s úroky. Odstup Plzně od Slaného se tak rázem z jednoho bodu zvýšil na čtyři. Slawomir Drabik totiž po dvou hutných cejchách nic neviděl a tak raději zastavil.

Slánský spánek spravedlivých
Na rozložení sil se tentokrát nic neměnilo ani s počátkem třetí série. Praha si dál v čele průběžné klasifikace hrála na svém vlastním písečku. A svůj odstup od zbývajících klubů si zvyšovala také Plzeň. V rozjížďce s číslem devět triumfoval Luboš Tomíček, když se v prvním výjezdu ukázal rychlejší než Andrzej Huszcza. V desáté jízdě se ovšem pořadí pražského a plzeňského závodníka prohodilo.

Tempo začal nejprve udávat Tomasz Gapinski. Ovšem v prvním výjezdu se dostal moc na venek. A to byl signál pro Filipa Šiteru, který se o chvilku před tím vypořádal s Pawlem Staszkem. Než bys řekl švec, jel jako první. Jeho kolega z polské Wroclawi klesnul na třetí místo, protože se okolo něj s Filipem Šiterou prohnal i Tomáš Suchánek. Tomasz Gapinski však bojoval až do posledních chvil a v závěrečném oblouku pardubického borce podjel.

Slaný dál spinkal mistrovským spánkem spravedlivých. Mezi jízdami s čísly osm a jedenáct neinkasoval ani bod. Zato v Pardubicích bouchly saze. Matej Ferjan vyhrál jedenáctou rozjížďku, v níž objel Adriana Rymela hned v oblouku po startu. Vzápětí se Hynek Štichauer během necelých dvou kol probil přes Slawomira Drabika za záda vedoucího Josefa France. „Už to bylo lepší,“ komentoval pardubický junior svůj dvoubodový zisk. „Ale pořád nemůžu odstartovat.“

Pardubice začaly stahovat Plzeň. V rozjížďce s číslem jedenáct se chtěl Zdeněk Simota vrátit z dráhy pro druhý motocykl. Václav Verner však bedlivě hlídal časomíru. A když viděl, že jeho závodník by výměnu nemusel stihnout včas, nepustil ho do depa a přiměl k návratu na rošt. „Chtěl jsem vyzkoušet na zejtra i druhou motorku,“ vysvětloval Zdeněk Simota situaci. „Ale praskla mi na ní sedačka. Měl jsem jí úplně vzadu a nechtěl na tom jet.“

Nakonec však musel. Filip Šitera mu nestihl přistavit svůj stroj včas. Na startu Zdeněk Simota byl poslední, leč v nájezdu do třetího kola překonal Jiřího Štancla. Slawomir Dudek ve dvanácté jízdě dovezl nulu a Pardubice byly už o šest bodů za Plzní. Kdyby se východočeský tým dostal na druhou příčku, od baráže by se stejně nezachránil. Nicméně Plzeň by to stálo stříbrné medaile.

A Pardubáci dále stahovali plzeňský náskok. V rozjížďce s číslem třináct se takticky nasazený Filip Šitera vypořádal s Lubošem Tomíčkem. Avšak bitvu o druhé místo s Matejem Ferjanem prohrál. Situaci trochu zkomplikoval i Slaný. Pawel Staszek vyhrál ve stylu start – cíl a posunul svůj celek těsně za Pardubice. Šlo však o epizodní záležitost, protože jak Miroslav Fencl, tak Patrik Linhart skončili s nulami. „Je to těžký,“ povzdechl si slánský junior. „Každej je rozjetej a já to stále hledám.“

Tomasz Gapinski ve čtrnácté jízdě objel v první zatáčce Miroslava Fencla a Praha tak dál spěchala za rekordním skóre letošní extraligy. K dosavadnímu maximu na hodnotě devětatřicet jí chybělo už jen šest bodů. Před Slaňáka se během třech kol dostali i Hynek Štichauer se Zdeňkem Simotou.

V rozjížďce s číslem patnáct potvrdil oprávněnost své nominace takřka padesátiletý Andrzej Huszcza. Svým triumfem ve stylu start – cíl zvýšil odstup od Pardubic a posílil šance na stříbrnou medaili. Kromě toho přerušil vítěznou sérii Josefa France. Bojovný Pražan stačil v první zatáčce předčit Patrika Linharta, ale plzeňského Poláka už nikoliv.

Tomáš Suchánek urval bod až ve třetím kole. Pardubicím se náramně hodil, protože Filip Šitera dojel v šestnácté jízdy pouze do první zatáčky. „Nevím,“ krčil rameny na tázavé pohledy. „Asi motor nebo bordel v karburátoru.“ Nicméně Pardubice plzeňského výpadku nevyužily na sto procent. Na čele se Slawomir Drabik pral s Adrianem Rymelem a Hynek Štichauer se mezi ně nezapletl.

Drama s plzeňským stříbrem na konci
„Poslední bitva vzplála,“ parafrázoval Milan Mach Internacionálu, když zdvojnásobil své polské dvojici starty v poslední sérii taktickým nasazením. „Nerad bych byl doma poslední…“ Ovšem Josef Laštovka také hodlal zaútočit. A do rozjížďky s číslem sedmnáct poslal navíc Mateje Ferjana.

Slovinský závodník jezdil zpočátku druhý, avšak v nájezdu se protáhnul na druhé místo. A Plzeňákům zatrnulo. V poslední zatáčce totiž Luboš Tomíček podjel Slawomira Dudka a sebral mu poslední bod, který byl k mání. Tím pádem byla Plzeň už jen o dva body před Pardubicemi a šest před Slaným.

Štěstí se však vůči Pardubicím obrátilo zase zády. Tomáš Suchánek zkoušel po nezdařeném startu v osmnácté jízdě útočit. Avšak ve druhé zatáčce upadl. Nevinný pád měl pro blonďatého závodníka fatální důsledky. Přetržené vazy mu sebraly nejen finále mistrovství republiky jednotlivců, nýbrž i zbytek celé sezóny.

Při restartu šel do vedení Pawel Staszek. Jeho vláda ovšem neměla dlouhého trvání. V prvním výjezdu ho podjel Tomasz Gapinski, ve druhém kole i Zdeněk Simota. Plzeňskou věc nakonec dotáhl do stříbrného konce Andrzej Huszcza.

Rychlý start jej vynesl do čela devatenácté jízdy, které polský veterán už nepustil z rukou. Hynek Štichauer se však bil statečně. V první zatáčce se spodem dostal pod Slawomira Drabika. Ve druhém kole zpomalil a klesl na poslední místo. Nicméně vzápětí sám skácel podezření na defekt, když se zase rozjel. „Vytrhnul jsem si vypínač,“ přiznal po chvilce v depu.

A tím pádem skončila Plzeň v letošní extralize definitivně druhá. V letošním ročníku už zbývalo odpovědět na jedinou otázku. Doplní Slaný seznam domácích celků, které v podzimní části skončily v domácích závodech na posledním místě? Odpověď naznačil už Slawomir Drabik, který v předposlední rozjížďce nakonec podlehl v boji o druhé místo Adrianu Rymelovi.

Pardubice, zklamané svým pádem do baráže i marným útokem na Plzeň, udržely alespoň třetí místo. Matej Ferjan vyhrál ve stylu start – cíl. Ale Pawel Staszek stačil objet pouze Filipa Šiteru, Josef France jej před sebe nepustil.

Hlasy z depa
„Super, bomba,“ nešetřil Josef Franc superlativy nad pražským triumfem. „Žádný nervy nebyly. Jen chvilku před závodem. Ale od první série už bylo vidět, že jsme připravený špičkově. Všem jsme ukazovali, jak by to mělo bejt. Celou sezónu jsem potřeboval zjistit, v čem je problém. A tím jsou motory.“ Pražané tak odvrátili hrozbu baráže, nicméně Josef Franc si netroufnul odhadnout její výsledek. „Myslím, že Mšeno bude nadupaný, ale Pardubice taky,“ řekl. „Ale oni to stejně udělaj‘, že se pojede v pěti. Já jsem spokojenej, že to funguje. Pokud bude i příští rok, mohli bychom tu extraligu vyhrát.“

„Ne, vůbec,“ odpověděl Adrian Rymel v žertu na otázku magazínu speedwayA-Z, zda byl dnešní závod velkým náporem na jeho nervovou soustavu. „Vždy o nic nešlo (smích)! Věděl jsem už předem, že vyhrajeme. Viděl jsem, že je tady Gapik, včera jsem se díval jak Pepča trénuje a vím, že Luboš jede výborně. Muselo to prostě vyjít.“ A proč to pražskému Olympu nevycházelo po celou sezónu? „Není to tak jednoduché,“ opáčil Adrian Rymel. „Když jezdíš v Anglii, nemůžeš si dovolit celkem osm dobrejch motorů. Ale dneska jsem fakt spokojený, že jsme se udrželi v extralize. Vyhovuje mě to už kvůli Mšenu.“

„Dobrý, ale zklamal mě ten defekt,“ hodnotil Filip Šitera závěrečnou extraligu. „Vůbec nevím, co se stalo. Zastavilo to, ale kompresi to má. Takže asi zapalování. Na druhý motorce to hrozně točilo a vůbec to netahalo dopředu.“ Stejně jako Praha mohla oslavovat také Plzeň. „Je to super vyhnout se baráži a skončit druhej,“ svěřil se plzeňský junior. „Z výsledku poslední extraligy jsem ale zklamanej. V Polsku jsem se rozjezdil, ale tady neměl štěstí. Začátky byly dobrý, ale pak přišly jedničky nebo nuly. A teď ještě i defekty.“

„Poslední závod byl docela hektickej,“ zněl komentář Zdeňka Simoty. „Mohli jsme bejt druhý, nebo i poslední. Na začátku jsem měl defekt, vytočila se mi spojka. Pak jsem vyhrál, ale potom mi na druhý motorce prasklo sedátko. Nešlo odjet, sedlo jezdilo sem a tam, takže jsem se na tom rozjel jak na pionýru. Ale předjel jsem Jirku Štancla.“ Ve druhé sezóně po svém návratu mezi extraligové týmy se Plzeň umístila na druhé příčce. „První místo by bylo lepší,“ smál se Zdeněk Simota. „Ale druhý je taky dobrý. Věřit jsem tomu začal až tady ke konci závodu.“

„Zezačátku mi vždycky trvá, než se srovnám a trefím se do motorky,“ odhalil Hynek Štichauer příčinu slabšího úvodu. „Pak to šlo, ale nakonec jsem si vytrhnul vypínač. Co se dá dělat, stejně bych to už nezachránil…“ By to po předešlém klání v Praze vypadalo s pardubickými nadějemi růžově, východočeský celek se nakonec přece jen nevyhnul baráži. „Nesmíme spadnout,“ měl Hynek Štichauer v otázce taktiky pro baráž jasno. „Připravím si motorky. A připravím se psychicky a fyzicky. A budu závodit jako nikdy.“ Pardubicím chyběl ke spáse pouhopouhý jeden bod. „Je to škoda, ale je to boj,“ komentoval Hynek Štichauer situaci v závěrečné tabulce. „To je speedway. Jednou jsi nahoře, jednou dole. My jsme teď dole. A to nás musí posílit, abychom se zase dostali nahoru.“

„Největší problém byl začátek sezóny,“ obrátil se Marián Jirout ve své analýze o pět měsíců zpátky. „Dělat unáhlený rozhodnutí na poslední chvíli nejde. Jednou ti závod vyjde, podruhý jsi dole. Myslím, že pan Erban dělá pro plochou dráhu hrozně moc. Ale kdyby se pan Laštovka rozhodnul, aby Matej Ferjan jel už od začátku s náma, bylo by to jiný.“ A jaké jsou pardubické vyhlídky na postup z baráže? „Šance jsou padesát na padesát,“ zamyslel se Marián Jirout. „Za prvé jsou doma a za druhý si můžou přihrát kohokoliv. A my jsme hrozně slabí. Málo trénujeme na domácí dráze a ve vedení jsou neshody.“ Stejně jako řada jiných závodníků čekal i na Mariána Jirouta přesun do Březolup na finále šampionátu jednotlivců. „Když se dobře vyspím a motorka taky, bude to o něčem jiným,“ naznačoval své ambice. „Dnes jsem dělal do půlnoci, teď mě to čeká zase.“

„Byl jsem v roli náhradníka,“ komentoval Jiří Štancl závěrečnou extraligu. „Po čtrnácti dnech jsem teprve včera trénoval. Nejelo mi to, jak jsem potřeboval. Ale ve finále jsme už byli mistři, takže nebylo, co zkazit. Chtěli jsme ovšem skončit aspoň třetí. Nezvládlo se to dotáhnout až do konce, ale Slaný může slavit. Obhájit je vždy těžší než získat titul poprvý.“ Nicméně v praxi by se to zdálo být obráceně. Loni Slaný vybojoval titul až v závěrečném klání, letos oslavoval už o jeden závod dříve. „Po loňské extralize všichni říkali, že jsme vyhráli omylem nebo náhodou,“ reagoval Jiří Štancl. „Ale tohle už žádná náhoda není. Titul je ve správnejch rukou!“

„Dnes jsme chtěli udělat co nejlepší výsledek,“ neskrýval Miroslav Fencl. „Dráha byla perfektní, ale nedokázali jsme to. Zklamal jsem já. Jezdil jsem tu nejlepší stopu, ale nechal se předjet. Nic moc. Dneska mi to nešlo.“ Ale říká se, že zítra je taky den… „Zejtra to bude lepší,“ reagoval Miroslav Fencl na narážku na březolupské finále mistrovství republiky jednotlivců. „Cíl je určitě vyhrát!“

1. PSK Olymp Praha   45
Adrian Rymel 3 3 2 2 2 12
Josef Franc 3 3 3 2 2 13
Tomasz Gapinski, PL E 3 2 3 3 11
Luboš Tomíček 3 2 3 0 1 9
Richard Wolff   DNR
 
2. PK Plzeň   29
Filip Šitera 2 2 3 1 E 0 8
Andrzej Huszcza, PL 2 1 2 3 3 11
Zdeněk Simota E 3 1 1 2 7
Slawomir Dudek, PL 2 1 0 – 0 3
Michael Hádek   DNR
 
3. ZP Pardubice   25
Marián Jirout 1 0 1 – – 2
Tomáš Suchánek 1 1 1 1 X 4
Hynek Štichauer 1 0 2 2 1 0 6
Matej Ferjan, SLO 1 1 3 2 3 3 13
Pavel Fuksa   DNR
 
4. AK Slaný   21
Slawomir Drabik, PL 3 R 1 3 2 1 10
Patrik Linhart 0 – – 0 – 0
Pawel Staszek, PL 2 2 0 3 1 1 9
Miroslav Fencl 0 R – 0 – 0
Jiří Štancl 2 0 0 2

Závěrečně extraligová tabulka:

  malé body velké body
1. Slaný 232 24
2. Plzeň 239 20
3. Praha 251 19
4. Pardubice 235 17

Česká extraliga 2006 v detailech:

  PHA PCE PLZ SLA PCE PLZ PHA SLA TOTAL
  13.4. 3.5. 10.5. 7.6. 6.9. 13.9. 20.9. 27.9.  
AK Slaný 4 1 3 4 4 4 3 1 24
  32 14 29 33 35 33 35 21 232
Slawomir Drabik 12 4-R 9 10 10 12 10 67
Sebastian Ulamek 14 15 14 15 58
Miroslav Fencl 0-R 0 9 3-R 4-R 8 7 0 31
Pawel Staszek 8 10 9 27
Jiří Štancl 5 0 8 5 7 2 27
Tomasz Bajerski 8 8
Martin Vaculík 4-R 1-R 5
Martin Málek 4 1 0 5
Vladimír Višváder 2-R 2
Patrik Linhart 1 0 0 1
Martin Gavenda 0 1 1
 
PK Plzeň 2 2 4 3 3 1 2 3 20
  30 30 39 31 29 26

25 29 239
Zdeněk Simota 7 15 13 11 12 7 4 7 76
Filip Šitera 6 8 9 5 11 6 6 8 59
Andrzej Huszcza 11 10 10 10 11 52
Slawomir Dudek 7 5 10 5 3 30
Grzegorz Klopot 6 4 10
Krzysztof Stojanowski 5 3 8
Sebastian Kowolik 3 3
Robert Mikolajczak 1 1
Jan Markvart DNR DNR DNR
Michael Hádek DNR DNR DNR DNR DNR
 
Olymp Praha 3 4 1 2 2 2 1 4 19
  31 39 24 30 28 30 24 45 251
Luboš Tomíček 6 8 7 8 6 12 10 9 65
Adrian Rymel 7 7 1 9 10 10 9 12 65
Josef Franc 9 11 3 8 8 1 5 13 58
Bohumil Brhel 7 12 13 5 37
Tomasz Gapinski 11 11
Antonín Galliani 1-R 4 0 5
Pavel Ondrašík 4 4
Matěj Kůs 3-R 0-R 3
Jan Jaroš 1-R 1
Richard Wolff 0-R DNR 0
Věroslav Kollert DNR 0 0
 
ZP Pardubice 1 3 2 1 1 3 4 1 16
  26 37 28 26 28 30 36 25 236
Matej Ferjan 13 18 12 13 56
Tomáš Suchánek 8 14 4 2 4 9 4 45
Marián Jirout 7-R 6 3-R 5-R 10 2 9 2 36
Aleš Dryml 10 13 12 35
Hynek Štichauer 1 2 1 3 6 6 6 24
Lukáš Dryml 0 14 4 4 22
Rafal Trojanowski 7 7
Pavel Fuksa 1-R 1 DNR DNR DNR DNR 2

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Boj o stříbro bude provázen balancováním na okraji barážové propasti

Slaný – 27. září
Letošní extraliga se vyznačuje neobyčejnou vyrovnaností. Stačí se jen podívat do průběžné tabulky. Všechny čtyři týmy v ní po sto čtyřiceti rozjížďkách sedmi kol dělí pouze pět malých bodů! A soutěž neztrácí na dramatičnosti ani řečí rozhodujících tabulkových bodů. Slaný sice obhájil loňský titul už před týdnem v Praze, avšak Plzni, Pardubicím a Praze jde do slova a do písmene o všechno. Každý jeden z této trojice může s dnešním soumrakem jásat na ziskem stříbrných medailí, stejně jako spekulovat nad vhodnou sestavou a taktikou pro baráž proti Mšenu.

V dosavadních sedmi kolech udělala nejvíc pro svou záchranu Plzeň. Za to jí je největší odměnou dvoubodový náskok v průběžné tabulce před dvojící Pardubice – Praha. Západočechům tím pádem k procitnutí z barážové noční můry v zásadě stačí překonat jednoho ze svých pronásledovatelů.

Nicméně Plzeň stále ještě sní i mnohem růžovější sen. Budík na jeho konci může znít tóny stříbrných zvonů. I v tomhle ohledu je optimální plzeňská taktika nad slunce jasná. Porazit Pardubice i Prahu. Jakýkoliv jiný výsledek znamená ještě větší zauzlování už tak složitého propletence letošních extraligových vztahů. Samozřejmě není třeba dodávat, že se večer můžeme dočkat jakéhokoliv výsledku. A to tím spíše, nehází-li závod za hlavu ani Slaný, který minulý týden už bouchal láhve se šampaňským.

Milan Mach řešil především dilema v otázce cizinců. Už předem věděl o absenci svého největšího esa. Sebastiana Ulamka čeká start ve finále švédské ligy. Volbu mezi Karolem Zabikem a Pawlem Staszkem nakonec rozhodl pád juniorského mistra světa při nedělním utkání polské ligy. V sestavě samozřejmě nemůže chybět ani Slawomir Drabik. Česká část dnešního týmu je klasická a prověřená mnoha extraligovými koly. Miroslav Fencl si na podzim drží slušný standard. Na post juniora se vrací Patrik Linhart, na místo náhradníka Jiří Štancl.

Slaný má tentokrát nejvíc změn v sestavě z celé extraligové čtyřky. Ostatní výběry doznaly ve srovnání s předchozími koly jen kosmetické změny. V pražských barvách figuruje Matěj Kůs poprvé v základní sestavě. A Pražané si konečně vzpomněli na Richarda Wolffa, eso prvoligové Markéty, a nasadili ho jako náhradníka. Jinak Adrian Rymel, Josef Franc a Luboš Tomíček jsou už stálice v barvách Olympu. Letos totiž v soutěži odjeli všechny závody.

Plzeň sice spekulovala s možností nasadit Roberta Wardzalu. Nakonec však nedošlo oproti Praze k žádné výměně jezdeckého kádru. Nenechme se mýlit jeho třetím místem v Praze. Pakliže Zdeněk Simota s Filipem Šiterou tentokrát dokáží naplno využít svůj potenciál, západočeský tým může myslet hodně vysoko. Posilou bude bezesporu i Andrzej Huszcza. Polský veterán má navíc dnes před sebou novou výzvu. Pakliže i ve Slaném dosáhne více než deset bodů, stane se vedle Sebastiana Ulamka a Mateje Ferjana teprve třetím závodníkem, jemuž se povedlo při všech svých startech bodovat dvouciferným ziskem. Zbývajícím členem základního týmu je Slawomir Dudek. Popáté oblékne vestu náhradníka Michael Hádek, pro něhož se zatím nenašla příležitost ke startu.

Stejně jako Plzeň nastupují ve stejném složení Pardubice. Někdejší extraligový suverén tím pádem zaznamenal osobitý rekord, nebo nezměněnou sestavu posílá do boje už počtvrté v řadě. Východočeši výmluvně demonstrovali své odhodlání obrátit se vůči baráži zády především minulou středu na Markétě. Po celou dobu trápili Slaný, jemuž do maximální síly scházel prakticky jen Jiří Štancl. A po elektrickém zkratu Slawomira Drabika neváhali v poslední rozjížďce ukrást staronovým šampiónům další vítězství. Matej Ferjan, Marián Jirout, Tomáš Suchánek, Hynek Štichauer a náhradník Pavel Fuksa tedy začnou bojovat poslední bitvu svého zápasu ze třetího místa tabulky, by se stejným počtem hlavních bodů jako Praha.

Klubové ambice z manažerského křesla:
Milan Mach, Slaný
„Chceme podat důstojný kvalitní výkon. A dosáhnout co nejlepší výsledek, aby se potvrdilo, že nám titul po zásluze patří. A vychutnat si poslední extraligový závod. Jestli vyhrajeme, nevím. Ale budeme se snažit, ovšem jiní se budou asi snažit ještě víc. Každopádně to nechceme jen odjet. Je to závod a chceme se v něm prát o co nejlepší výsledek.“

Leopold Klíma, Plzeň
„Potřebujeme, aby v nejhorším případě byl před námi pouze Olymp nebo Pardubice, kdybychom byli třetí. Myslím, že Pardubice to už za hlavu nedají. A tak doufám, že Slaný nebude poslední. To by nám moc nepomohlo. My však v každém případě jedeme do Slaného udělat výsledek. A skončit aspoň třetí.“

Radomír Semela, Praha
„Nechceme do baráže. A uděláme pro to maximum. Jezdci se včera připravovali na Markétě a ladili motory. Zatím jsme měli smůlu, že se nám nikdy nesešli s výkonem všichni čtyři. Kéž bych se toho někdy dočkal. Po ostudě na Markétě vážně přemýšlím, že s tím musíme něco udělat. Pochválit můžu jedině Luboše, částečně Áďu. Když se nedaří, juniory bohužel musím nasazovat pod tlakem. A to je znát.“

Josef Laštovka, Pardubice
„Karty jsou rozdané padesát na padesát. Jedeme ve stejné sestavě, která dvakrát vyhořela, ale v Praze se vzchopila a vyhrála. Tak nevím, čemu věřit. Těžko soudit, zda se vrátí k situaci před Prahou nebo na Prahu naváže.“

Sestavy nahlášené včera k 15:30:

AK Slaný 1 Slawomir Drabik, PL
  2 Patrik Linhart
  3 Pawel Staszek, PL
  4 Miroslav Fencl
  17 Jiří Štancl
 
PSK Olymp Praha 5 Adrian Rymel
  6 Josef Franc
  7 Matěj Kůs
  8 Luboš Tomíček
  18 Richard Wolff
 

PK Plzeň 9 Filip Šitera
  10 Andrzej Huszcza, PL
  11 Zdeněk Simota
  12 Slawomir Dudek, PL
  19 Michael Hádek
 
ZP Pardubice 13 Marián Jirout
  14 Tomáš Suchánek
  15 Hynek Štichauer
  16 Matej Ferjan, SLO
  20 Pavel Fuksa

Aktuální extraligová tabulka:

  malé body velké body
1. Slaný 211 23
2. Plzeň 210 17
3. Pardubice 211 15
4. Praha 206 15

Česká extraliga 2006 v detailech:

  PHA PCE PLZ SLA PCE PLZ PHA TOTAL
  13.4. 3.5. 10.5. 7.6. 6.9. 13.9. 20.9.  
AK Slaný 4 1 3 4 4 4 3 23
  32 14 29 33 35 33 35 211
Sebastian Ulamek 14 15 14 15 58
Slawomir Drabik 12 4-R 9 10 10 12 57
Miroslav Fencl 0-R 0 9 3-R 4-R 8 7 31
Jiří Štancl 5 0 8 5 7 25
Pawel Staszek 8 10 18
Tomasz Bajerski 8 8
Martin Málek 4 1 0 5
Martin Vaculík 4-R 1-R 5
Vladimír Višváder 2-R 2
Patrik Linhart 1 0 1
Martin Gavenda 0 1 1
 
PK Plzeň 2 2 4 3 3 1 2 17
  30 30 39 31 29 26

25 210
Zdeněk Simota 7 15 13 11 12 7 4 69
Filip Šitera 6 8 9 5 11 6 6 51
Andrzej Huszcza 11 10 10 10 41
Slawomir Dudek 7 5 10 5 27
Grzegorz Klopot 6 4 10
Krzysztof Stojanowski 5 3 8
Sebastian Kowolik 3 3
Robert Mikolajczak 1 1
Jan Markvart DNR DNR DNR
Michael Hádek DNR DNR DNR DNR
 
ZP Pardubice 1 3 2 1 1 3 4 15
  26 37 28 26 28 30 36 211
Matej Ferjan 13 18 12 43
Tomáš Suchánek 8 14 4 2 4 9 41
Aleš Dryml 10 13 12 35
Marián Jirout 7-R 6 3-R 5-R 10 2 9 34
Lukáš Dryml 0 14 4 4 22
Hynek Štichauer 1 2 1 3 6 6 18
Rafal Trojanowski 7 7
Pavel Fuksa 1-R 1 DNR DNR DNR 2
 
Olymp Praha 3 4 1 2 2 2 1 15
  31 39 24 30 28 30 24 206
Luboš Tomíček 6 8 7 8 6 12 10 57
Adrian Rymel 7 7 1 9 10 10 9 53
Josef Franc 9 11 3 8 8 1 5 45
Bohumil Brhel 7 12 13 5 37
Antonín Galliani 1-R 4 0 5
Pavel Ondrašík 4 4
Matěj Kůs 3-R 0-R 3
Jan Jaroš 1-R 1
Richard Wolff 0-R 0
Věroslav Kollert DNR 0 0

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)