Archiv autora: Antonín Škach

Pardubice chtějí vrátit do Svítkova extraligu

Pardubice – 22. října
Pátek třináctého byl pro Pardubice nešastným dnem. Baráž ve Mšeně se nesla v duchu pokračování letošní východočeské smůly. A celek, který na přelomu tisíciletí hovořil o stříbrné medaili jako o neúspěchu, vypadl z elitní ligové společnosti. Něco podobného se předtím stalo pouze dvakrát, naposledy v sezóně 1970! Jakmile pominul prvotní šok, vynořily se otázky: Pojedou skutečně Pardubice v 1. lize, nebo mají potenciál ovlivnit jednání o rozšíření extraligy? Nerozpadne se jim jezdecký kádr? A co bude se stadionem ve Svitavách? Magazín speedwayA-Z o tom hovořil s Petrem Moravcem, místopředsedou klubu.

„Ukažte někoho, kdo snáší neúspěch dobře,“ vystihl Petr Moravec pardubickou náladu po vyřazení v baráži. „My měli možná trochu štěstí v tom, že jsme se tím nemohli vzhledem k závodu o Zlatou přilbu zaobírat příliš dlouho, ale věřte, že klidné spaní jsme především v pátek třináctého neměli. Víme, že jsme extraligu prohráli především v první polovině, po které jsme byli poslední, ve druhé části jsme obsadili druhé místo, ale ztrátu jsme nedohnali. V té první polovině jezdili až na jedinou výjimku čeští reprezentanti. V závodech mistrovství světa a Evropy nás reprezentovali čtyři pardubičtí senioři a jeden junior. Myslím, že v daný okamžik bychom se všichni špatně srovnávali s tím, kdybychom někoho z nich nechávali stát a místo něho jezdil cizinec. Zřejmě tohle nás stálo extraligu. Nechceme se vymlouvat na zranění, těch bylo letos asi nejvíc v historii a nám v průběhu celé extraligy i baráže kádr doslova pokosilo. Bojovali jsme s nepřízní osudu až do konce a myslím, že bez tří nejlepších jezdců by se záchranou měli problém i ostatní.“

Aby došlo k rozšíření extraligy na pět celků, je potřeba minimálně tří hlasů jejich účastníků. A minimálně Plzeň a Slaný jsou proti. A nebo snad mají Pardubice nějaké politické páky, jak tento poměr sil změnit? „Prohráli jsme na sportovním kolbišti a nemáme možnost budoucnost extraligy ovlivnit,“ uvědomuje si Petr Moravec realitu. „Spolu s Olympem jsme již loni byli pro rozšíření této soutěže, protože v tuto chvíli je v této zemi přesně pět klubů majících potenciál tuto soutěž jezdit a myslíme si, že deset závodů plus jedno velké finále by extralize pomohlo. Nehledáme žádné kličky, ani nečiníme žádné tlaky. Svůj názor předneseme na rozhodujícím jednání VV SPD, a buď budeme pátým účastníkem Extraligy nebo nás prostě čeká příští rok 1. liga.“

Pokud půjdou Pardubice do první ligy, ubude nižší soutěži jeden klub. Ale také jeden stadion, protože Východočeši už nebudou závodit ve Svitavách. „Se svitavským klubem spolupracujeme vlastně od obnovení ploché dráhy ve Svitavách,“ řekl Petr Moravec. „Naši jezdci se tam cítí jako doma, ale v okamžiku, kdy nebudeme mít v soutěži druhý tým, je logické, že doma jsme v Pardubicích. V tuto chvíli nemůžu říct, co se na plochodrážním stadionu v Cihelně příští rok pojede. Pokusíme se tamní dráhu nějak využít, ale jak, to budeme moci zřejmě říci až po listopadovém jednání VV SPD.“

Pardubice mají jezdecký potenciál obsadit obě ligové divize. Nicméně, co se stane, budou-li závodit v první lize? Z kádru jejich závodníků jsou volnými jezdci pouze bratři Drymlové. „Bratři Drymlové se rozhodnou, co bude dále, až někdy v únoru,“ odpověděl Petr Moravec. „Ale zatím preferují start v mateřském klubu. Všem musí být zřejmé, že pokud chceme zpět do extraligy, kam zatím vede pouze cesta přes první ligu a vítězství v následné baráži, nemůže žádný klub počítat s uvolněním, by jen jediného jezdce vázaného k pardubickému klubu. Samozřejmě, pokud budou mít zájem, umožníme jim hostování, ale kmenově budou patřit AMK ZP Pardubice. To znamená, že určitě nebudou jezdci základních sestav, ale pouze hosté. Naším cílem je udržet v závodní kondici všechny jezdce, aby v závěru sezóny byli všichni schopni vrátit do Svítkova extraligu.“

Dlouhá léta na špici ligy:
Dějiny české ligy jsou prakticky totožné s dějinami pardubického klubu. Celek byl už u premiérového ročníku 1956 a v lize krajských družstev (1956 – 1962) vystupoval pod hlavičkou pardubického kraje a od reorganizace státní správy v roce 1960 jako výběr východočeského kraje. Po třech sezónách v tehdejší první třídě spadl do nižší divize, ale roku 1960 byl už zpátky a dobyl bronz. V následující sezóny, kdy se jela liga naposledy, stejný výsledek zopakoval.

Zápolení družstev se na naše ovály vrátilo až v sedmašedesátém ve formě Poháru Světa motorů. Pardubice, už pod názvem AMK Zlatá přilba, skončily ve své skupině poslední. O rok později závodily ve druhé lize, kterou vyhrály. V sezóně 1970 však opět vyšší ligu opustily – naposledy před letošní baráží.

Mezitím došlo na ligové scéně k zásadní změně. Od roku 1971 se jezdilo systémem čtyřčlenných družstev a vyšší soutěž začala být nazývána extraligou. Pardubice vyhrály svou skupinu v první lize a jely kvalifikaci o dvě místa v extralize s Kopřivnicí, Českými Budějovicemi a Plzní. V dramatické bitvě skončily druhé, přičemž rozhodující slovo k postupu řekl i tehdy čtyřiačtyřicetiletý matador Rudolf Havelka.

Počínaje sezónou 1972 byly tedy Pardubice pokaždé součástí extraligy. V tomto ohledu jim může konkurovat jedině pražský Olymp. Východočeský tým se mohl pochlubit prvním titulem v sezóně 1978. Další přidaly v letech 1982, 1984 a 1989. V extralize osmičlenných družstev (1991 – 1995) nikdy na titul nedosáhl. Nicméně na přelomu tisíciletí nastala pravá pardubická éra, o čemž svědčí tituly z let 1999, 2001, 2002 a 2004.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II) a archív autora

Klabo tým je v přípravě na novou sezónu

Milevsko – 21. října
Krátící se dny, ranní mrazíky a pouze už jen liberecké Poslední nalévaní v kalendáři jsou nezbytnými příznaky blížící se zimy. Během ní bychom měli opět vidět ledaře v akci také na našem území. Divišov vyjednává s promotéry seriálu Golden Spike, Zdeněk Simota plánuje reprízu závodů v Českých Budějovicích a také Jan Pecina by se rád předvedl svým sousedům v severočeské Osečné. Na svou sezónu se chystají také samotní závodníci. Magazín speedwayA-Z zastihl při sledování Zlaté přilby oba bratry Klatovské. A samozřejmě se jich nemohl nezeptat na průběh příprav, protože první podnik v polském Sanoku je na programu už za sedm týdnů.

„Jsem pořád ve fitku,“ smál se Antonín Klatovský. „V Jawě připravujeme motocykly, protože sezóna se blíží. V Polsku je Sanok Cup, pak nás čeká Švédsko. Přípravu v Rusku asi vypustíme. Časově je to dost náročný. Navíc nám závody v Polsku dost ulehčí. Chce to jezdit, jezdit a jezdit. Do Ruska je to pět dnů cesty a loni tam tolik ledu taky nebylo.“

Mladší Jan Klatovský si přípravu poněkud zkomplikoval, protože se svítkovským depem pohyboval za pomoci berlí. „Spadnul jsem ze schodů a vyrval si kotník z jamky,“ vysvětlil příčinu svého dočasného handicapu. „Ale ve čtvrtek mi sundali sádru, takže začnu zase běhat. Shodil jsem dvacet kilo. Doufám, že to bude znát.“

Letní pauzu si Jan Klatovský prokládal motokrosem. „Jel jsem jihočeskej kraj a tři poháry u nás,“ svěřil se. Je to super. Dobrá příprava, navíc musíš pořád něco dělat s fyzičkou. Příští rok bych zkusil dlouhou dráhu, ale na motokrosu jsem na tom seděl každej tejden. Jsou tam minimální náklady. Koupíš jenom motorku a pak platíš tři kila za závod.“

Jan Klatovský vstoupí do sezóny se staronovou výzvou. „Doufám, že porazím bratra,“ svěřil se. „A rád bych konečně dobrej výsledek v mistrovství světa družstev.“ Klabo tým vyjede na led poprvé už příští měsíc. „Od patnáctýho do osmnáctýho listopadu máme trénovat v Sanoku,“ prozradil Jan Klatovský týmový program. „Pak budeme jezdit tejden na jezerech ve Švédsku. Hned na to máme Sanok Cup a na konci prosince Santa Cup. A když to vyjde, měli bychom jezdit za Gävle také švédskou ligu.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Březolupy vážou své rozhodnutí na podobu ligy

Březolupy – 20. října
Březolupy patřily léta k inventáři českých lig. Avšak po problémech na sklonku tisíciletí musely na svou účast rezignovat. Svůj comeback zaznamenaly loni coby farma extraligového Slaného. Ten však nyní začal o zřízení farmy vyjednávat i v Chabařovicích. Magazín speedwayA-Z se na stanovisko zeptal také Miloše Plzáka. Březolupský šéf zůstává v otázce zachování plochodrážních závodů na Moravě optimistou. Navíc nastínil, že se nebrání dalšímu působení svého klubu jako farmy.

„Čekáme, až se rozhodne, jak bude vypadat prvoligová soutěž,“ vysvětlil Miloš Plzák. „Jestli se pojede ve třech nebo ve čtyřech. Já jsem byl tím motorem, co chtěl mít v Březolupech první ligu. A byl jsem rád, že s tím pomáhal Luboš Vozár. Pokud Slaný jedná s Chabařovicemi, je to jejich věc. Spolupráci se Slaným se nebráníme, ale zatím z nich nikdo nenavázal kontakt.“

Konečné stanovisko bude zřejmě známé až po prosincovém rozšířeném zasedání VV SPD, kde se bude projednávat také podoba ligových soutěží pro rok 2007. „Rozhodující pro nás bude podoba první ligy,“ komentoval toto téma Miloš Plzák. „Ta se bude odvíjet od extraligy. Pokud zůstane ve čtyřech, liga se pojede normálním způsobem. A to bychom klidně mohli působit jako něčí farma. Pokud se extraliga rozšíří, půjdeme do první ligy tříčlenných družstev.“

A tak či onak, plochodrážní motory by na březolupské návsi měly bouřit i nadále. „I kdybychom nejeli ligu, plochá dráha by u nás nezanikla,“ slíbil březolupský šéf. „Usilovali bychom o nějaké semifinále, máme svůj Slovácký ovál a pořádali bychom případně i další závody.“

Napříč všemi ligami novodobé ligové historie
Vznik samostatného ligového družstva Březolup lze vysledovat v roce 1967. Tehdy se po čtyřleté pauze vrátilo na naše ovály ligové zápolení. Soutěž ještě neměla statut mistrovství republiky, ale konala se jako Pohár Světa motorů. Březolupy nastupovaly v nejslabší skupině bez nároku na postup do finálové části. Během první půle sedmdesátých let patřili Moravané do nižší první ligy, kde se vypracovali do pozice lepšího středu. Jednou spadli do druhé ligy, avšak probili se zpět. Hospodářský delikt jejich tehdejšího předsedy však znamenal roční pauzu.

Svůj comeback Březolupy nastartovaly roku 1981. Po příchodu Miloše Plzáka na post trenéra se tým probil až do extraligy 1991. I když z ní jednou vypadl, etabloval se mezi absolutní jezdeckou špičkou. Zlatá léta klubu nastala ve druhé půli devadesátých let. V sezóně 1996 skončil klub jen těsně druhý, rok na to zůstal na Moravě bronz. V sezóně 1998 však Březolupy kvůli finanční otázce musely rezignovat. Svůj návrat vyšperkovaly dalším bronzem (1999), ale v sezóně 2001 opět odstoupily. V uplynulých svou sezónách závodily v první lize jako farma Slaného.

Foto: Lubomír Hrstka a archív autora

Filip Šitera opět letí na druhou stranu Zeměkoule

Mladá Boleslav – 20. října
Stejně jako v předchozích dvou letech zamíří Filip Šitera do Oceánie také letos. Na podzim 2004 závodil v Austrálii, loni v zimě na Novém Zélandu a koncem tohoto měsíce odlétá podruhé do Austrálie. Magazín speedwayA-Z zjistil další podrobnosti.

„Odlétám z londýnského letiště Heathrow 30. října a vracím se zpátky 17. prosince,“ prozradil Filip Šitera své plány. Zatímco loni závodil na Novém Zélandu, letos zvolil Austrálii i za cenu menšího počtu závodů. „Austrálie dostala přednost, protože novozélandský promotér si chce tenhle rok udělat prázdniny a nic nepořádá,“ vysvětlil plzeňský junior. „Čeká mě asi osm závodů. Ještě nevím kde. Spíš od toho očekávám dovolenou doplněnou závodama.“

Filip Šitera se už vydává na svou třetí cestu k protinožcům. Vzhledem k pravidelnému zkracování závodnické pauzy na úplné minimum se nabízí otázka, zda necítí potřebu na chvilku vypnout. „Necítím,“ odpovídá upřímně. „Plochá dráha je můj život a chci v ní dosáhnout maximum. Proto do toho dávám všechno. Od plochý dráhy nemůžu vypnout. Stačí mi týden nejezdit a už mě svrbí ruce.“

Memoriál Luboše Tomíčka byl jeho posledním závodem na starém kontinentě. „Ještě mi volali, abych v neděli jel v Ostrowě,“ vysvětlil Filip Šitera. „Odmítl jsem, protože musím postavit motorku a zařídit ještě další věci do Austrálie. A nechtěl bych se ještě předtím zranit.“

Filipa Šiteru bude tentokrát na cestě do Austrálie doprovázet bratr. K výpravě se připojí také Petr Vandírek.

Foto: archív magazínu speedwayA-Z

Při Posledním nalévání řeknou Liberečáci díky a nashledanou

Liberec – 19. října
Také v letošním roce udělá tečku za sezónou liberecké Poslední nalévání. Tentokrát nepůjde o plochodrážní závod, nýbrž o představení mnoha motorových disciplín. A především o velkou zábavu. Akce je naplánovaná na sobotu 28. října se začátkem ve 12:00 a Věroslav Kollert starší z GRS Liberec o ní prozradil magazínu speedwayA-Z další detaily.

„Nebudeme jezdit žádné závody, chceme jenom všem říct čau, díky za letošek a příští rok nashledanou,“ seznámil Věroslav Kollert s mottem akce. „V kempu proběhne krátká členská schůze, pak následný lehký oběd a těžké pivo.“

Na dráze pavlovického stadiónu budou jezdit plochodrážní motocykly nejen doleva, ale i na opačnou stranu. Divákům své umění předvedou nejen motokrosaři, ale také handicapovaní sportovci na čtyřkolkách. Novinkou jsou automodeláři, jejichž závody by se na libereckém oválu měly konat napřesrok.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Pražská Grand Prix nás čeká v půlce letních prázdnin

Salvador – 18. října 22:00
Na kongresu mezinárodní motocyklové federace FIM v brazilském Salvadoru představil promotér elitních plochodrážních soutěží, britská společnost BSI, kalendář závodů, ve kterých se bude rozhodovat o mistrech světa na klasické ploché dráze v závodech družstev a jednotlivců. Už nyní je jasné, že na pražskou Grand Prix se můžete těšit na přelomu července a srpna.

V mistrovství světa jednotlivců je připraveno celkem jedenáct závodů Grand Prix, jedna navíc proti letošnímu roku by se měla konat na území Spolkové republiky Německa v Gelsenkirchenu. Na tamním stadionu hraje své domácí zápasy fotbalisté Schalke, ale také se zde pořádají závody v biatlonu a motokrosu.

Pro Českou republiku je příjemné, že mezi pořadateli opět nechybí Praha. Na pražské Markétě se velká cena uskuteční již pojedenácté v řadě a to 28. července. Ani v příštím roce nebude mít Česká republika v této soutěži svého stálého zástupce, a Praha tak bude jediným místem, kde se naši jezdci v seriálu představí.

Jistá není zatím ani účast našeho družstva v závěrečných bojích mistrovství světa družstev. Poprvé od vzniku Světového poháru naši jezdci sestoupili do kvalifikačních bojů a účast v závěrečných bojích, které se uskuteční na stadionech v Dánsku, Anglii a Polsku, budou teprve usilovat v kvalifikačních bojích.

  Speedway Grand Prix 2007  
28.4. GP Itálie Lonigo
12.5. GP Evropy Wroclaw
26.5. GP Švédska Eskilstuna
9.6. GP Dánska Kodaň
30.6. GP Velké Británie Cardiff
28.7. GP České republiky Praha
11.8. GP Skandinávie Mallila
25.8. GP Lotyšska Daugavpils
8.9. GP Polska Bydgoszcz
22.9. GP Slovinska Krško
6.10. GP Německa Gelsenkirchen (dosud nepotvrzeno)
 
  Speedway World Cup 2007  
14. 7. semifinále 1 Vojens (DK)
16. 7. semifinále 2 Coventry (GB)
19. 7. poslední šance Leszno (PL)
21. 7. finále Leszno (PL)

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)