Archiv pro rubriku: MČR Na dlouhé dráze

V Mariánských Lázních se utkají veteráni i jezdci Grand Prix

Mariánské Lázně – 25. července
Po úspěšných závodech Evropské série veteránů a Grand Prix na dlouhé ploché dráze je před námi třetí a poslední bod letošního závodního programu v Mariánských Lázních – Mezinárodní mistrovství ČR. V jediném závodě se rozhodne o držiteli titulu českého dlouhodrážního mistra. Ten obhajuje Zdeněk Schneiderwind a nebude to mít vůbec jednoduché. Pojďme se společně podívat co nabídne startovní listina nedělního závodu, která byla dnes dopoledne doplněna o poslední jméno.

Personální krize dlouhé ploché dráhy v České republice je dlouholetým a notoricky známým problémem. Odliv jezdců z této naší kdysi parádní disciplíny se začal projevovat po roce 1990. S klesajícím počtem závodníků klesala i úroveň domácího šampionátu. Měnila se i jeho podoba. Krize vyvrcholila v roce 1998, kdy se o titulu domácího mistra rozhodovalo v jediné jízdě, která doplnila program semifinále MS. Tato jízda vpravdě symbolická předurčila na několik let osud mariánskolázeňského klubu. Hrozící zánik naší jediné dlouhé dráhy a tím i této disciplíny u nás se však podařilo zažehnat a v roce 2003 jsme se dočkali nového českého šampióna na dlouhé dráze. V mezinárodně obsazeném závodě se jím stal Zdeněk Schneiderwind před Pavlem Ondrašíkem a Jaroslavem Ptákem. Rekordních deset českých jezdců na startu, by s přispěním veterána Václava Matuny, se od té doby již nepodařilo překonat.

V kontrastu se stoupající kvalitou organizace i jezdeckého obsazení závodu česká účast v domácím šampionátu a potažmo i v reprezentaci nadále klesá. Těžké zranění ukončilo slibnou kariéru Antonína Švába, kombinézu na hřebík pověsili Marek Čejka i Jarda Pták. Adrian Rymel již nechce o dlouhé dráze ani slyšet a další bývalý reprezentant a vynikající jezdec Josef Franc, který by naopak chtěl jezdit, nemá dostatek finančních prostředků na pořízení motocyklu. Stejný problém řeší i Honza Jaroš, který se rovněž netají svojí touhou si na dlouhánu zazávodit. Po závodech v Chabařovicích k tomu řekl: „Chtěl jsem letos jet dlouhou, ale nesehnal jsem motorku. Potřebuju jezdit někde ligu, tam si vydělávat peníze, který bych pak mohl vrážet do dlouhý jako Ríša Wolff. Z Divišova mi nabídli půjčení motorky, ale chtěli za to balík. Škoda, snad to vyjde příští rok.“

Určitou naději přineslo i loňské koketování Matěje Kůse s dlouhou dráhou, zda k ní někdy opět najde cestu, ukáže až čas. Posledním, kdo vyjádřil touhu okusit adrenalin na kilometrové dráze byl Michael Hádek. Syn bývalého osmého nejlepšího jezdce světa a dvojnásobného mistra republiky k tomu má jistě ty nejlepší předpoklady. Startovní listinu letošního mistráku však zatím neobohatí.

Letos se tak na start mistrovství České republiky na dlouhé dráze postaví pouhá pětice českých jezdců ve složení Zdeněk Schneiderwind, Pavel Ondrašík, Richard Wolff, Karel Kadlec a Antonín Klatovský. Největší ambice jsou tradičně přisuzovány Schneiderwindovi. Po vynikajícím výkonu v květnovém závodě MS, kde skončil těsně pod stupni vítězů si právem může brousit zuby na šestý domácí titul. Letos se mu z českých reprezentantů daří nejlépe. Kromě již zmíněného úspěchu v MS, kde startoval na divokou kartu si ve francouzském La Réole vybojoval postup do svého již osmnáctého finále Mistrovství Evropy na travnaté ploché dráze. O titul českého šampióna by jej chtěl připravit především účastník letošní Grand Prix na dlouhé dráze Richard Wolff. Ten se netají touhou získat domácí zlato v této disciplíně, když na krátké dráze o tuto možnost přišel vinou nepovedeného úvodního podniku na pražské Markétě. Na dlouhé mu však v minulých letech štěstí také příliš nepřálo, proto zůstává jeho maximem sedmé místo z let 2003 a 2006.

Velkou šanci na titul má i další světový finalista Pavel Ondrašík. Mistr republiky z roku 2004 bude určitě chtít na své oblíbené dráze odčinit výprask, který utržil v květnovém finále MS. Největším počtem absolvovaných mezinárodních závodů na dlouhé a travnaté dráze se tradičně může pochlubit plzeňský závodník Karel Kadlec. Tím posledním byl minulý týden vložený závod při Nordickém šampionátu na nejrychlejší dlouhé dráze světa v Jübeku, ze kterého si Karel odvezl stříbrný věnec. V Mariánských Lázních se bude snažit zopakovat své maximum v mistrovství republiky, což je páté místo z roku 2005. Pátým Čechem ve startovní listině je Antonín Klatovský. Světový finalista na ledové ploché dráze si v posledních letech oblíbil dlouhé a travnaté dráhy. Jeho pověstná bojovnost mu vynesla prvenství na Bergringpokalu v Teterowě. V letošní kvalifikaci MS na dlouhé dráze v Mulmshornu vyválčil solidních šest bodů.

Největšími soupeři české reprezentační pětky budou bezesporu jezdci z Německa v čele se světovými finalisty Schützbachem a Eiblem. Sirg Schützbach, který patří na dlouhé dráze mezi naprostou elitu startoval v našem šampionátu již vloni, když obsadil druhou příčku za Zdeňkem Schneiderwindem. Letos se mu na zdejší dráze dařilo při úvodním finálovém závodě MS, kde skončil šestý. Marcus Eibl startoval v Grand Prix na dlouhé dráze v sezóně 2005 a nyní se po vážném zranění vrací pomalu do formy. V mistrovství České republiky startoval již třikrát. Poprvé to bylo při obnovené premiéře tohoto šampionátu v roce 2003. To však bojoval spíše s neposlušným motocyklem než se soupeři. Potlesk od diváků tehdy sklidil pouze za svůj běžecký výkon přes půl oválu se ztichlým motorem. O rok později se z něj na rozmoklé dráze vyklubal jeden z největších favoritů a nebýt toho, že jej v rozhodující chvíli opět zradila technika, nemohl se dnes Pavel Ondrašík pyšnit titulem mistra republiky. Svůj třetí start přetavil Marcus v loňském finále na bronzovou medaili.

Dalšími zástupci země našich západních sousedů jsou bývalý evropský finalista Klaus Peter Gardemann, Ronny Stüdemann a Stefan Drofa, z nichž především prvně jmenovaný si může dělat ambice na finále A. Gardemann je zkušený jezdec, který svým věkem patří spíše mezi veterány, kam měl již skutečně letos namířeno, ale na poslední chvíli se rozhodl svůj závodnický důchod ještě odložit, před týdnem vyhrál vložený závod při Nordickém šampionátu v Jübeku a v neděli se v plné síle představí v Mariánských Lázních. Také Ronny Stüdemann již patří stejně jako Klaus Gardemann ke stálému inventáři našeho otevřeného mistrovství, oba mají na svém kontě tři starty v tomto závodě. Jeho maximem, které se letos bude snažit vylepšit, zůstává osmá příčka z roku 2006. Posledním z německé výpravy bude Stefan Drofa. Ten se divákům v Mariánských Lázních představil ve vloženém závodě při letošním finále MS.

Nizozemské barvy již tradičně reprezentuje pekelně rychlá blondýnka Nynke de Jong. V posledních dvou letech skončila vždy na pátém místě a letos pomýšlí ještě výše. Při její výkonnosti a bojovnosti na to určitě má.

Dalším favoritem, jenž by domácí jezdce mohl připravit o medaile je Ital, který je na mariánskolázeňské dráze jako doma – Alessandro Milanese. Tradiční účastník závodů MČR i MS na zdejším oválu to letos v kvalifikaci světového šampionátu narozdíl od českých jezdců dotáhl až do Challenge v Aduardu. Z našeho otevřeného mistrovství má bronzovou medaili z roku 2004.

Zajímavým zpestřením startovní listiny je i účast tří jezdců z Velké Británie. Nejzkušenějšího z nich Paula Evittse čeští diváci dobře znají nejen z veteránských závodů ale i našeho republikového šampionátu, kde startoval v roce 2006. Druhým z britského tria je osmadvacetiletý David Speight, o kterém se hovoří jako o velkém talentu na travnatých drahách. Jak si ovšem poradí s kilometrovým pískovým oválem ukáže až samotný závod. Třetím do party je o něco zkušenější Daniel Winterton, který před pár lety reprezentoval Británii v ME na trávě.

Své zastoupení bude mít v našem mezinárodním šampionátu i rakouská orlice, nebo svou účast v závodě přislíbil i vítěz květnového závodu Evropské série veteránů v Mariánských Lázních a leader průběžné klasifikace po třech odjetých závodech Anton Wannasek.

Dalším veteránem ve startovním poli je Ital Francesco Barbetta. Podobně jako Angličan Evitts i on si dokáže hravě poradit s přechodem na motocykl s ležatým motorem. V českém mistrovství startuje již počtvrté, nejlépe dopadl v roce 2005, kdy se probojoval do finále B. Do Mariánských Lázní letos přijede i se svým krajanem Silvanem Soattinem.

Startovní listina Mezinárodního Mistrovství České republiky:

1 David Speight (GB)
2 Marcus Eibl (D)
3 Daniel Winterton (GB)
4 Antonín Klatovský (CZ)
5 Alessandro Milanese (I)
6 Richard Wolff (CZ)
7 Ronny Stüdemann (D)
8 Klaus Peter Gardemann (D)
9 Karel Kadlec (CZ)
10 Paul Evitts (GB)
11 Anton Wannasek (A)
12 Nynke de Jong (NL)
13 Pavel Ondrašík (CZ)
14 Sirg Schützbach (D)
15 Francesco Barbetta (I)
16 Silvano Soattin (I)
17 Zdeněk Schneiderwind (CZ)
18 Stefan Drofa (D)

Slavnostní nástup nedělního závodu je plánován na 13:30, start první jízdy pak na 14:00.

Foto: Jiří Bayer

Zdeněk Schneiderwind může prodloužit svůj domácí dlouhodrážní hattrick

Mariánské Lázně – 25. července
Zdeněk Schneiderwind drží obdivuhodný primát. Od chvíle, kdy se v dubnu 2003 vrátil domácí dlouhodrážní šampionát do Mariánských Lázní, nevyhrál pouze jednou. Na Svatého Václava roku 2004 se zotavoval z těžkého zranění ze světového šampionátu a na trůně jej dočasně vystřídal Pavel Ondrašík. V následující sezóně byl ovšem šestačtyřicetiletý dlouhodrážní fenomén zpátky a v rozhodujících finále A před sebe nikoho nepustil. Logicky se nabízí otázka, zda svůj primát uhájí také v neděli.

Startovní listina čítá prozatím sedmnáct jmen. A vedle Zdeňka Schneiderwinda je jejím největším esem zřejmě Sirg Schützbach. Ze stálých účastníků finálové série světového šampionátu logicky nechybí ani Richard Wolff s Pavlem Ondrašíkem. Jmenovaná čtveřice si bezesporu nárokuje nejvyšší ambice na zlato.

Také zbytek startovní listiny zní uchu domácího fanouška povědomě. Přesto však musí smutnit nad malým počtem českého zastoupení. Vedle pražského trojlístku na kilometrový ovál vyjedou už jen ledový muž Antonín Klatovský a nejrychlejší český zásobovač Karel Kadlec.

Startovní listina:

1 David Speight, GB
2 Markus Eibl, D
3 Daniel Winterton, GB
4 Antonín Klatovský, Klabo Team
5 Alessandro Milanese, I
6 Richard Wolff, Praha
7 Ronny Stüdemann, D
8 Klaus Peter Gerdemann, D
9 Karel Kadlec, Plzeň
10 dodatečně
11 Anton Wannasek, A
12 Nynke de Jong, NL
13 Pavel Ondrašík, Praha
14 Sirg Schützbach, D (FMS)
15 Francesco Barbetta, I
16 Silvano Soatin, I
17 Zdeněk Schneiderwind, Praha
18 Stefan Drofa, D

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Dlouhodrážní šampionát proběhne zřejmě až v červenci

Mariánské Lázně – 15. listopadu
Zatímco loni šampionát republiky na dlouhé dráze předcházel mistrovství světa, příští rok proběhnou obě akce odděleně. Původní záměr byl uskutečnit domácí podnik týden před světovým, což by mohlo ovlivnit podobu nominace pro reprezentaci. Nyní se však zdá, že se o český titul bude v Mariánských Lázních bojovat až v červenci. Přesný termín vzejde z kalendářní porady, kterou pořádá Slaný v sobotu 1. prosince.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Zdeněk Schneiderwind je opět švihák lázeňský

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mariánské Lázně – 5. května
Sobotní mezinárodní český šampionát na dlouhé dráze přinesl další titul Zdeňku Schneiderwindovi. Pražský závodník zaváhal pouze jedenkrát. Po třetím startu rozjížďky s číslem osm projel cílem až jako třetí. Ve všech ostatních případech však znal jedině vítězství. V rozhodujícím finále A pak za sebou nechal nebezpečného Sirga Schützbacha i Markuse Eibla. Ostatní čeští závodníci si vesměs vybrali větší či menší díl smůly. Pavel Ondrašík ve snaze vylepšit si pátou příčku v posledním kole finále A upadl. Richard Wolff, který si na splátky a s finanční podporou rodičů pořídil nový dlouhodrážní speciál, nakonec nepostoupil do áčka o jediný bod. Ve finále B však porazil všechny s výjimkou Alessandra Milaneseho. Jaroslav Pták ujel v béčku jen pár metrů, protože mu vypadla druhá rychlost. Antonín Klatovský byl rád za další zkušenosti, zatímco Karel Kadlec by na sobotu nejraději zapomenul.

Hvězda kolonády
Pokud jste se během závodního víkendu vydali také na lázeňskou kolonádu, narazili jste na Richarda Wolffa takřka na každém rohu. Jeho snímek, jak v plném nasazení vyjíždí ze zatáčky, se stal oficiálním symbolem letošního podniku. A protože se pořadatelé činili i v otázce reklamy, nešlo pražského závodníka na křiklavě žlutých plakátech přehlédnout.

Samotný závodník se trošku styděl za svůj styl mírně šmrncnutý krátkými ovály. Ovšem motocykl z plakátu, který by se kvůli svému odpružení zadního kola dvěma jednotkami hodil spíše do boxů veteránů, si své mediální slávy letos neužil. Richard Wolff si totiž s finanční pomocí svých rodičů pořídil z druhé ruky nový stroj.

„Po letech jsem si musel koupit taky černobílej povlak,“ žertoval na téma svých výdajů před závodem. A zároveň doufal, že smůla se spokojila s daní vybranou v dopoledním tréninku v podobě prasklého řetězu.

Jenže start rozjížďky s číslem jedna byla katastrofa. Zdeněk Schneiderwind na čele dával jasně najevo, kdo je nejvážnější uchazeč o titul. Ale Richardu Wolffovi všichni ujeli už po vylétnutí pásky. A jeho zoufalý oblouk v úvodním nájezdu přinesl nakonec skalp pouze Nizozemce Henry van der Steena.

„Neviděl jsem zelený světlo,“ upozorňoval Richard Wolff na typicky rychlé zvedání pásky rozhodčího Pavla Váni. „Když se na něj podíváš, hned vyletí páska a ty tam máš čtvrt plynu, co ti zbyde?! Ale teď vyhraju…“

Proroctví Richarda Wolffa vypadalo hodně troufalé. Vždy na startovní rošt rozjížďky s číslem šest s ním přijeli také Zdeněk Schneiderwind a Marius Rökeberg, vítězové z první série. V první zatáčce však upadl Klaus Gerdemann a startovalo se znovu. Červená světla však zastavila pětici pozůstalých opět už na začátku protilehlé rovinky.

Zatímco ve dvou předchozích případech byl mašinkou ve vláčku závodníků Zdeněk Schneiderwind, nyní přišla chvíle Richarda Wolffa. Když páska vystřelila, nekoukal ani vpravo, ani vlevo. Nechal za sebou Zdeňka Schneiderwinda a usadil se na druhé příčce za Mariusem Rökebergem.

Čtyři body mu ovšem byly málo. A proto nedopřál vedoucímu Norovi ani vteřinku oddechu. Klubový motor v rámu jeho motocyklu měl ve svém ocelovém srdci početné koňské stádo od Luboše Tomíčka. V první zatáčce posledního kola se Richard Wolff po vnitřní straně probil do čela. A vzápětí za jásotu diváků projel vítězně cílem.

Chutný předkrm mistrovství světa
Už dávno před závodem bylo jasné, že sobotní závod mistrovství republiky bude nanejvýš vyrovnaným partnerem nedělnímu šampionátu světa. Tyto předpoklady se naplnily beze zbytku. A čeští závodníci dostali soupeře zvučných jmen. K radosti publika, které od cesty do ochozů lázeňského oválu neodradily ani husté mraky, s nimi dokázali hrát vyrovnanou partii.

Zdeněk Schneiderwind byl předurčen být hercem hlavní role nejen v neděli, ale také samozřejmě o den dříve. Své ambice v sedle tovární Jawy naznačil už v úplně první jízdě dne. Výtečně zvládl start i průjezd první zatáčkou. A když na něho ve druhém kole zaútočil exmistr Evropy na trávě Sirg Schützbach, uletěl mu jako nadzvukový tryskáč předpotopnímu dvojplošníku.

Nic nenasvědčovalo, že by fenomenální Pražan měl z hvězdné role vypadnou také při šesté jízdě. Dvakrát se dostal na čelo, ale dvakrát se mávalo červenými praporky. Napotřetí se před něj dostali Marius Rökeberg s Richardem Wolffem. Zdeněk Schneiderwind protnul metu jako třetí. „Dělal jsem spoustu chyb,“ vysvětloval o chvilku později.

Pomyslný post dočasné české jedničky převzal Pavel Ondrašík. V rozjížďce s číslem tři využil cejchy, kterou poslal Marius Rökeberg do obličeje Jaroslava Ptáka, a usadil se na druhé příčce za Norem. A vzápětí se stal hrdinou páté jízdy.

V ní rychle odstartoval, avšak v úvodním výjezdu se kolem něho přehnal Markus Eibl. Závodník pražského Olympu se však držel v dostřelu. Udeřil ve druhé zatáčce a spodem se dostal zpátky do čela. Další oblouk ovšem vynesl do vedení opět německého závodníka, který se tentokrát od Pavla Ondrašíka v zatáčce u depa nenechal podjet.

Jenže Čech opět vystrčil růžky opět v první zatáčce třetího kola. Robert Eibl byl ve střehu a takřka okamžitě kontroval. Bitvu, s jakou se mnohdy nesetkáváme ani na krátkých drahách, nakonec rozhodl Pavel Ondrašík. V posledním oblouku se hnal zvenku okolo Němce, aby projel cílem jako první. „Jakž takž jsem si zazávodil,“ smál se Pavel Ondrašík o pár minut později v depu.

Hořké lázeňské oplatky
Pavel Ondrašík, Zdeněk Schneiderwind a Richard Wolff mohli být po polovině základní části se svým bodovým kontem navýsost spokojeni. Ovšem Jaroslav Pták s Karlem Kadlecem vypadali jako, kdyby jim někdo sladké kulaté lázeňské oplatky posypal černým pepřem.

Plzeňský matador nezastíral, že v Mariánských Lázních neměl svůj den. A na domácího borce se nesmálo příliš štěstí. Jeho kočkování s Mariusem Rökebergem v rozjížďce s číslem tři využil Pavel Ondrašík, aby mu sebral druhé místo. V další jízdě pak Jaroslav Pták skončil až pátý.

„Jede to, ale nevychází to od startu,“ líčil Jaroslav Pták své úvodní dvě představení na lázeňském ovále. „Oni odjedou a je to v prdeli. Nejdřív jsme šli na držku s Rökebergem, jak ho to natáhlo. Teď mě zasypali a bylo to.“

Beznaděj však nebyla v žádném případě na místě. Sedmou jízdu ovládl Markus Eibl. Jaroslav Pták ovšem vyjel z první zatáčky hned za ním. A dral se dokonce na první příčku. v druhém oblouku zkusil nájezd vnitřkem. Leč ve výjezdu se nechal vynést příliš doprava. A rázem měl na krku Mariuse Rökeberga a Alessandro Milanesem.

V infarktovém závěru se na druhou příčku prosadil italský závodník. Tři body však posílily naděje Jaroslava Ptáka na finále A. Tuto teoretickou možnost ovšem v rozjížďce s číslem dvanáct skácel Zdeněk Schneiderwind. Jaroslav Pták sice odletěl od pásky jako první, ale pražský závodník letěl do čela už v prvním výjezdu.

Když se všechno sečetlo, scházel Jaroslavu Ptákovi jeden bod. „Štve mě, že jsem neprohrál jedinej start, ale mydlili mě v první zatáčce,“ říkal po svém posledním vystoupení. „Kdybych ztrácel třicet metrů do nájezdu, bylo by jasný, že neumím startovat. Takhle je vidět, že je to v motoru.“

Přesně jeden bod sebral účast v áčku také Richardu Wolffovi. V osmé jízdě bouchly saze v Karlu Kadlecovi. Dostal se do čela. A zatímco Pavel Ondrašík a Nynke de Jong šli před Plzeňáka ještě na začátku protilehlé roviny, Richard Wolff visel na čtvrtém místě až do druhého nájezdu. V něm se posunul na třetí místo, ale na další posun v pořadí už nebylo ani pomyšlení.

V rozjížďce s číslem deset nakonec Richardu Wolffovi sebral třetí místo Pavel Ondrašík. Nynke de Jong hned nato stačilo, aby skončila třetí. A mohla v depu radostně tancovat s anglickými slovy: „It‘s my day!“ Už věděla, že je ve finále A.

Sólo mistra Schneiderwinda
Pakliže někdo pokládal zaváhání Zdeňka Schneiderwinda v šesté jízdě za začátek nové tradice, hluboce se mýlil. Česká dlouhodrážní jednička hned v další sérii prokázala, že to s obhajobou titulu myslí vážně.

Rozjížďka s číslem devět viděla jeho velikánské sólo. A jak už bylo řečeno, Jaroslav Pták mu o tři jízdy později komplikoval život jen k prvnímu výjezdu. Zdeněk Schneiderwind se tak mohl chystat na finále A. Kvalifikoval se do něj s osmnácti body stejně jako Sirg Schützbach a Markus Eibl.

Roli leadera závodu si však dlouho udržoval Pavel Ondrašík. V osmé jízdě rychle předčil Karla Kadlece. A pak už mu nestálo nic v cestě k další pětibodové porci. Třetí místo v jeho posledním účinkování v základní části mu pak garantovalo luxusní postup.

Před rozhodující bitkou o titul zbývalo odjet zbylé dvě umísovací jízdy. Řady účastníků finále C rychle prořídly. Klaus Gerdemann už v závodě po svém pádu nepokračoval. Karel Kadlec nedokončil ani úvodní kolo. Angličan Jamie Isherwood ve druhém kole upadl a přišel tak o druhé místo. Ve stylu start – cíl se předvedl Sjoerd Rozenberg, zatímco Antonín Klatovský se nakonec posunul na třetí místo.

Smůla se Jaroslavu Ptákovi lepila na paty také ve finále B. Vybral si místo až u mantinelu, které se mu zdálo nejvýhodnější. Jeho cesta k šachovnicové vlajce ovšem došla svého konce ještě před první zatáčkou. „Asi řemen,“ krčil rameny cestou do depa. „Zařadil jsem dvojku a nic…“ Nakonec se svým otcem v roli mechanika zjistili, že mu druhá rychlost vypadla. Před nedělním mistrovstvím světa o starost víc.

Vpředu mezitím Alessandro Milanese v první zatáčce vystřídal ve vedení Richarda Wolffa. Ihned si vypracoval solidní náskok. A a pražský závodník dělal, co chtěl, vzdálenost od vedoucího Itala nemohl zkrátit. Jakoby mezi nimi byla natažená železná tyč.

Ve finále A úřadoval Zdeněk Schneiderwind svým obvyklým způsobem. Z místa u prken letěl nezadržitelně vpřed. Sirg Schützbach a Markus Eibl ho nechytli ani v první zatáčce, ani později. A museli se zařadit za jeho záda a odpočítávat kola, která mu zbývala k obhajobě loňského a předloňského zlata.

Pavel Ondrašík odstartoval až jako předposlední. Pustil se však srdnatě do boje, v němž se však Marius Rökeberg projevil jako zdatný soupeř. Ve druhém kole to ve výjezdu z první zatáčky vypadalo nadějně. Jenže Pavel Ondrašík vlétl do díry a o sekundu později už ležel na dráze. Nynke de Jong se mu naštěstí stačila vyhnout, takže pražský závodník mohl o svých dojmech vyprávět novinářům na tiskové konferenci.

Hlasy z depa
„Když vyhraješ, je vždycky dobrá dráha,“ smál se Zdeněk Schneiderwind. „Byla těžká, to je pravda, ale nikde jinde se s náma taky nemažou. Tady to padne na úrodnou půdu, kluci z Mariánek udělali spoustu práce. Báli se deště, protože třeba v Plzni už pršelo.“ Zatímco v minulosti sbíral na svých cestách k titulům jen samé pětky, nyní se Zdeněk Schneiderwind musel smiřovat se třetím místem v rozjížďce s číslem šest. „Jsem spokojenej, akorát v týhle jízdě jsem dělal sám dost chyb,“ komentoval svou bodovou ztrátu staronový šampión. „Nevím proč a doufám, že to zejtra bude lepší. Začátek mi utek‘, ale na konci jsem byl spokojenej.“ Zdeněk Schneiderwind není žádným statistikem, který by se probíral, kolikrát se už zapsal do seznamu mistrů. „Tituly a medaile nepočítám,“ připustil. „Ale říkám, že jsem rád, že jsem vyhrál. Titul samozřejmě hřeje, ale je to také úspěch mýho klubu Olymp Praha, Jawy a mých sponzorů.“

„Posral jsem to,“ netajil se Pavel Ondrašík, aby vzápětí vylíčil situaci po startu finále A. „Start rozhodl. Škrtl jsem si o něčí kolo a měl co dělat sám se sebou. Chtěl jsem něco utrhnout. Aspoň je to poučení na zejtra. To se pojede už na čtyři kola a bude víc času. Chtěl jsem to doklapnout, ale natáhla mě díra. Podklouzlo mi zadní kolo. A už jsem jen koukal, jestli mě ta holčina netrefí.“

„Taky jsem to posral,“ ztotožnil se Jaroslav Pták s Pavlem Ondrašíkem. „Začátek byl špatnej. Rökeberga to natáhlo a málem jsme šli na držku. Ve druhý jízdě jsem lítal v trávě, úplně mě zasypali. Pak jsem měl těžkou sedmou jízdu. Myslel jsem, že přivezu bod, ale nakonec byl třetí. Vyhrabal jsem se tak z průměru, ale nakonec mi chyběl bod do áčka.“ Ve finále B ovšem domácí závodník nevybředl ze smůly. „Myslel jsem, že mě opustil řemen, ale vypadla mi dvojka,“ vysvětlil příčinu, proč vypadl už před první zatáčkou. „Den blbec! Fakt je, že Eiblovi a Zdeňkovi to jede o maličko víc.“

„Co ti budu povídat,“ odtušil Richard Wolff. „Když jsem viděl, že ve finále B je na modrý pozici Milanesse, řek‘ jsem si, že si ho musím hlídat. Jeli jsme úplně stejně. Bylo to o startu a první zatáčce. Nedokázal jsem to doladit. V půlce závodu jsem byl spokojenej, teď se vymydlily díry. To mně ale sedí, když je to rozbitý.“ Pražskému jezdci chyběl na postup do áčka opravdu jen kousíček. „Škoda bodu, škoda první jízdy,“ souhlasil Richard Wolff. „Byl to průšvih ten můj první start. A jednu jízdu, kdy Káča odstartoval, mě zbrzdil a Nynke mě podjela po lajně. Už jsem jí během třech kol nestačil předjet, když jsem přeskákal přes Káču.“

„Dobrý,“ netajil se Antonín Klatovský svou spokojeností. „Mám lepší pocit než loni. Člověk to dostává do ruky. A dostává se do tajů. Víš sám, jak to je. Ale budu s dlouhou pokračovat.“ Má ledařský mistr kromě německého motokrosu plochodrážních strojů v Teterowě nějaké další závody? „Připravujeme v Milevsku motorkářskou restauraci,“ odpověděl. „V srpnu budeme otevírat, aby se začalo ještě v létě. Takže jsem spíš teď od rána do večera na stavbě. A dvě věci dělat nejde.“

    TOT C B A
1. Zdeněk Schneiderwind, Praha 5 3 5 5 18     1.
2. Sirg Schützbach, D 4 5 4 5 18     2.
3. Markus Eibl, D 4 4 5 5 18     3.
4. Marius Rokeberg, N 5 4 2 4 15     4.
5. Nynke de Jong, NL 2 3 4 3 12     5.
6. Pavel Ondrašík, Praha 4 5 5 3 17     F
7. Alessandro Milanese, I 3 3 4 1 10   1.  
8. Richard Wolff, Praha 1 5 3 2 11   2.  
9. Manfred Knappe, D 5 4 2 E 11   3.  
10. Kenneth Borgenhaug, N 2 2 2 4 10   4.  
11. Ronny Stüdemann, D 3 2 3 3 11   5.  
12. Jaroslav Pták, Mariánské Lázně 3 1 3 4 11   E  
13. Sjoerd Rozenberg, NL 2 2 1 2 7 1.    
14. Henry van der Steen, NL 0 0 1 2 3 2.    
15. Antonín Klatovský, Klabo Team 1 1 0 1 3 3.    
16. Jamie Isherwood, GB 0 0 0 1 1 F    
17. Karel Kadlec, Plzeň 1 1 1 R 3 R    
18. Klaus Gerdemann, D E F/R – – 0    
res Matěj Kůs, Praha   DNR      

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Automobilový motor bude v rezervě

Karlovy Vary – 5. května
Věnec nebo smůla se střídá ve výsledcích Jaroslava Ptáka ve čtyřech ročnících obnoveného mistrovství republiky v Mariánských Lázních. Před čtyřmi lety získal bronz, ale o rok později ho vezla sanitka do nemocnice s vykloubeným ramenem. Předloni skončil opět třetí, avšak v minulé sezoně ho o pódium připravil rozsypaný převodový řemen. Karlovarský závodník bude usilovat o skvělý výsledek také dnes. Magazínu speedwayA-Z se svěřil, že pro úspěch udělal maximum. Nad jeho zítřejším startem v kvalifikačním kole mistrovství světa se ovšem stále ještě vznáší otazník.


„Udělali jsme pro to všechno,“ komentuje Jaroslav Pták své vyhlídky na dnešní závod. „Když jsme tady minulej čtvrtek trénovali, bylo vidět, že Zdeňkovi to jede líp. Dáme dvojku a on jde ode mě. Je to prostě fabrika. Ještě jsme něco zkusili a uvidí se. Dnešní mistrovství republiky bude dost náročný.“

Jaroslav Pták přijede na naši jedinou tisícovku dobře připraven. V kuloárech se dokonce proslýchá cosi o speciálním pohonném agregátu od netradičního ladiče… „Zkoušeli jsme, aby jeden motor udělali kluci, co se zabejvaj‘ autama,“ prozrazuje Jaroslav Pták, odkud vítr vane. „Teď byl v Německu na vystárnutí. Budeme ho mít v rezervě. Jinak jsou připravený ještě tři další. Mám už jen jednu motorku, víc už ekonomicky nezvládnu. A tak se budu třást, aby to vyšlo.“

V neděli chtěl být Jaroslav Pták náhradníkem pro kvalifikační kolo mistrovství světa v naději, že někdo nepřijede a on se dostane do hlavní osmnáctky. „Nemám jistotu,“ připouští pochybnosti, zda jeho plán vyjde. „Budu čekat, jestli někdo nepřijede. Pokud se to nestane, dá mi Petr Moravec čas na rozmyšlenou do nedělního rána. Zatím ještě nevím, jak se rozhodnout.

Jaroslav Pták v obnovených ročnících MR na dlouhé:

27. dubna 2003 bronz
28. září 2004 dvanácté místo a vykloubené rameno
24. července 2005 bronz
18. čevna 2006 šesté místo s rozsypaným řemenem ve finále A

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II) a Josef „Tyčka“ Nový

Matěj Kůs ochutná dlouhou dráhu

Mariánské Lázně – 4. května 14:30
Překvapivá informace dorazila před chvílí z Mariánských Lázní. Vedle zkušených specialistů se zítra do sedla dlouhodrážního motocyklu posadí také Matěj Kůs. Magazín speedwayA-Z zjistil okolnosti, které pražského juniora k účasti v mezinárodním mistrovství republiky vedly.

Matěj Kůs si chce dlouhou dráhu vyzkoušet. Protože se jedná o jeho první setkání s touto disciplínou, má domluvenou účast v dopoledním tréninku. Aby měl krytá záda v případě pádu, Miroslav Musil ho dopsal do startovní listiny na pozici náhradníka. Zda závodníka pražské Markéty uvidíme i odpoledne v ostré akci, bude známo až zítra.


Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)