Archiv pro rubriku: Minirozhovor

Pardubické juniory čeká zkouška barážovým ohněm i domácí posvícení

Pardubice – 9. října
Náročný konec týdne čeká Hynka Štichauera a Pavla Fuksu. Zatímco řada fanoušků si hodlá vychutnat pardubický plochodrážní víkend, domácí junioři se v něm chtějí předvést v co nejlepším světle. A to tím spíše, přijdou-li do ochozů jejich příbuzní, známí a sponzoři. Avšak ještě před tím je čeká ve Mšeně baráž o potvrzení extraligové příslušnosti pro rok 2007. A oni dozajista budou chtít, aby pátek třinácté byl nešastným dnem spíše pro soupeře. Magazín speedwayA-Z s nimi hovořil cestou z odvolaných juniorských družstev v Liberci.

Pavel Fuksa ještě nemá osmnáct let, proto v libereckých Pavlovicích za volant jeho bílého mercedesu usedl Hynek Štichauer. Po zdolání objížďky horskými okreskami kolem Turnova navedl dodávku na benzínovou pumpu. Nad šálky kávy se samozřejmě řeč stočila na nadcházející závodní program.

„Doufám, že na Zlatou stuhu budu mít dobrou techniku,“ věří Hynek Štichauer. „Budu mít ještě baráž, možná Tomíčkův memoriál, možná Zlatou přilbu. Ta ale záleží, jak zajedu v baráži. Do Zlatý stuhy půjdu jak do každýho závodu. Předvýst, co umím. Ale jak to dopadne, je věc druhá. Ovšem v tý konkurenci bych i to desátý místo bral.“

„Pro mě je Zlatá stuha jeden z největších závodů,“ cení si Pavel Fuksa svého nasazení do juniorského předzávodu Zlaté přilby. „Loni byla Zlatá přilba zkrácená kvůli mistrovství světa. A ani jsem nevěděl, že ji nakonec pojedu. Letos mám víc času, abych se připravil. V sobotu to bude už jenom na mně. Musím za to škubnout. Bude to těžký. Doma přijde dost známejch a já se nechci ukázat jako zevlák.“

Letošní Zlatá stuha bude mít ovšem jednu novinku. Jízdy základního rozpisu a semifinále se pojedou v pěti, finále dokonce v šesti závodnících. „Je to široká dráha, takže to nevadí,“ vnímá Pavel Fuksa zvýšení počtu jezdců. „Závodil jsem tak i v Žarnovici. Akorát když neodstartuješ, musíš předjíždět hned čtyři závodníky.“

„Myslím si, že závody budou lepší a dramatičtější,“ přisazuje si Hynek Štichauer. „Pro mě budou možná nevýhodou pouze čtyři série v základním rozpisu. Mám vždycky horší první jízdu a pak je to lepší. A tak o tu jednu lepší jízdu přijdu. Ale to se nedá nic dělat…“

Den před Zlatou stuhou se ovšem jede ve Mšeně baráž. Pouze její vítěz bude mít jistotu extraligové příslušnosti v příští sezóně. Poražený pak může jen spoléhat na zvýšení počtu účastníků. V dané chvíli to však není příliš reálné, protože dva ze tří účastníků soutěže řekli na extraligu pěti týmů své ne. A pro změnu je zapotřebí minimálně tří hlasů.

„Docela se toho obávám,“ říká Pavel Fuksa. „Musíme do toho jít všichni na sto padesát procent a táhnout za jeden provaz. Musíme bejt tým a všichni tahat. Navzájem se hecovat a ne se spokojit s tím, že mám víc bodů než ten druhej. Musíme to Mšenu dát. Jestli klapne Leigh Adams, bude to obrovská posila. Poradí si s každou dráhou.“

„Do baráže musíme jít všichni,“ nešetří odhodláním Hynek Štichauer. Také on se stejně jako jeho kamarád objeví v sestavě Pardubic, které v průběhu sezóny přišly o bratry Drymlovy i Tomáše Suchánka. „Jde nám o dost. Musíme vyhrát. A já myslím, že to potvrdíme a skutečně vyhrajeme!“

První výraznější příležitost
Letošní Zlatá stuha a Zlatá přilba nabízejí oběma pardubickým závodníkům první výraznější příležitost. Hynek Štichauer se poprvé ve Zlaté stuze objevil v roce 2003. Jako náhradník ovšem nedostal příležitost ke startu. O rok později měl pád už ve své první jízdě a závod nedokončil. Loni se při redukovaném programu Zlaté stuhy dostal až do semifinále. Při Zlaté přilbě se doposud prezentoval jako náhradník. V nejstarším závodě světa dohromady absolvoval čtyři jízdy, přičemž nejlepším výsledkem se pro něho stalo čtvrté místo v loňské rozjížďce ve vylučovací skupině. Pavel Fuksa zatím nastoupil pouze při Zlaté stuze. Loni vypadl už v kvalifikačních jízdách.

Oba pardubičtí junioři ve slavných pardubických závodech:

  Hynek Štichauer Pavel Fuksa
2003 ZS – DNR  
  ZP – res  
2004 ZS 17. – 0 b  
2005 ZS – SMF ZS – kvalifikace
  ZP – res  

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Filip Šitera prožil výtečnou sezónu také v Polsku

Mladá Boleslav – 5. října
O sezóně 2004 může Filip Šitera hovořit jako o stříbrné. Tehdy totiž získal z českých šampionátů tři tituly vicemistra. Na cestě vzhůru jej však loni přibrzdily problémy mechanického rázu. Spolupráce s pardubickým ladičem Oldřichem Řezníčkem ovšem tento problém odstranila. A letos se už dostavily tituly ve všech třech českých juniorských mistrovstvích a první lize navíc podtržené extraligovým stříbrem. Úspěchem skončilo také účinkování Filipa Šitery v Polsku. Společně s Wroclawí vyhrál extraligu a v tamním šampionátu juniorských družstev skončil třetí.

„První sezóna v Polsku a hned titul v extralize,“ libuje si Filip Šitera. Nicméně po jarním trénincích a sparingových utkáních si na svůj ligový debut s vestou Wroclawi musel přece jenom chvilku počkat. „K dohodě došlo přes zimu. Dali mi kontrakt, podepsal jsem ho, ale jel až v půlce sezóny. Nakonec jsem startoval v pěti závodech.“

Na pozici juniora v nich absolvoval jedenáct rozjížděk. Jednou projížděl cílem druhý, pětkrát třetí a pětkrát nebodoval. Zisk sedmi bodů a jednoho bonusu ku dává average 0,727. Filip Šitera je v tomto ohledu devětašedesátý v tabulce, avšak překonává řadu svých polských vrstevníků.

Jak své vystoupení před polským publikem vnímá samotný závodník? „Působilo to na mě dobře,“ nezastírá. „Byly tam hvězdy z Grand Prix a do ochozů chodilo moc diváků. Dráhy byly dobrý, nejlepší ve Wroclawi. Byla hluboká, takže se dalo předjíždět. Venku byly ovály tvrdý, což mi nevyhovovalo. Nešlo předjíždět, záleželo hodně na startech. Ale kupodivu jsem v Polsku měl nejlepší starty ze všech závodů,“ naráží Filip Šitera na svou slabinu, díky níž ovšem několikrát zvedl diváky ze sedadel stíhací jízdou.

I v polské extralize však dokázal předjíždět. „Jeden z nejlepších momentů byl v Bydhošti,“ vrací se ve své paměti. „Předjel jsem Krystiana Klechu. Udělal jsem tak mistra světa z juniorskejch družstev na jeho domácí dráze. Ale těch zážitků bylo víc. Třeba na oslavách jsem byl po boku Jasona Crumpa. Ten titul pro mě znamená hodně. Ty český byly v jednotlivcích, to se nedá přirovnat.“

Po oslavách před domácím publikem poslední zářijovou neděli však Filip Šitera neměl čas spát na vavřínech. Čekalo jej náročné třídenní turné na trase Slaný – Březolupy – Tarnow. A v sázce bylo opravdu hodně. Rozhodující extraliga, v níž mohla Plzeň skončit se stříbrem na krku stejně jako v baráži. Prestižní finále mistrovství republiky jednotlivců. A nakonec finále polského šampionátu juniorských družstev.

Titul vyhrál Rzeszow před Bydhoští. Filip Šitera s Dánem Nicolaiem Klindtem skončil třetí. „Jednou nám to zastavili, když jsem byl první,“ naznačuje Filip Šitera šance na lepší výsledek. „A Nicolai Klindt měl dvakrát defekt. Tyhle body nás stály titul. Mně tentokrát motory jely. V Březolupech jsem měl problémy s oběma motorkama. Doteď nevím, co to bylo. Zkouším už třetí zapalování, měním svíčky, karburátory, ale pořád to dělá to samý. V Tarnowě byla jiná dráha než v Březolupech. Hrozně dlouhá a tvrdá.“

Tarnowský závod vyvrcholil zvláštní jízdou o pohár místního producenta chemikálií. „Tam jsem byl třetí, kousek za druhým,“ říká Filip Šitera. „Pořád jsem si hlídal Krzysztofa Buczkowského. Ten měl nakonec defekt. Až v poslední zatáčce jsem útočil na druhýho, ale nevyšlo to.“

Tarnow byl pro plzeňského juniora důležitým také v otázce dalšího směřování kariéry. „Podepsal jsem tam kontrakt s Wroclawí na další sezónu,“ svěřil se. „Dali mi garanci více závodů, protože tam budeme jen dva junioři. Kdyby byly všechny závody a já dělal body, byl bych maximálně spokojenej.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Jaroslav Pták čeká na telefonát Pavla Ondrašíka

Karlovy Vary – 24. září
Jak magazín speedwayA-Z už informoval, Jaroslav Pták závodil včera ve volném závodě na trávě ve Willingu. Nicméně stále ještě neví, co bude dělat příští víkend. Na programu je závod challenge o mistrovství světa na dlouhé dráze 2007. Na základě výsledků červnového šampionátu republiky na jediné místo v rozjížďce poslední šance aspiruje Pavel Ondrašík. Jenže ten si naneštěstí při netradiční speedway na trávě v Berghauptenu zlomil klíční kost. Dalším v pořadí je právě Jaroslav Pták, jehož v červnu v Mariánských Lázních připravil o lepší umístění rozsypaný převodový řemen.

„Špatný,“ hodnotil karlovarský borec včerejší závod ve Willingu, v němž skončil pátý. „Leze na mě chřipka. A v posledních kolech jsem vadnul jako lilie. Motorka jela úplně v pohodě.“

V otázce challenge se Pavel Ondrašík ještě nerozhodl, zda zkusí své štěstí. „Slíbil, že mi zavolá v pondělí ráno, abych si mohl včas zajistit licenci,“ řekl Jaroslav Pták. „A tak budu čekat…“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Luboš Tomíček letecky křižuje La Manche

Divišov – 16. září
Ve středu jel Luboš Tomíček extraligu na plzeňských Borech, kde byl nejlepším mužem pražského týmu. Dnes jej čeká semifinále mistrovství republiky jednotlivců v Divišově. Na tom by nebylo nic zvláštního, protože stejný program má ve svých diářích také celá řada dalších závodníků. Jenže pražský junior si mezitím odskočil do Anglie. A zítra musí startovat opět za kanálem La Manche.

„Zítra mám testimonial Andy Smithe v Belle Vue,“ vysvětlil Luboš Tomíček magazínu speedwayA-Z důvody svérázného leteckého mostu, který musel zorganizovat mezi Čechami a Anglií. „Andy je kámoš. I díky němu jsem se dostal do Anglie. Je blbý, že tam do toho vlez‘ ten Divišov. Měl se jet už v červenci.“

Testimonial je závodem za deset let služby v jednom klubu a na Britských ostrovech se bere vskutku velice prestižně. „Budou tam Jason Crump, Leigh Adams a další střelci,“ líčil pražský junior. „Už se na to těším. Ještě nikdy jsem testimonial nejel.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Richard Wolff nemůže jet Memoriál Josefa Leifra

Praha – 15. září
Je všeobecně známo, že Richarda Wolffa pojí přátelské vztahy s Petrem Leifrem, Radkem Fantou a Janem Nerudou, trojicí fanoušků pořádajících už třetí ročník vzpomínkového klání na velkého fanouška plochodrážního sportu. Pražský závodník vymyslel zkratku HBC pro jejich fanklub. Tato písmena dokonce zdobí dečky jejho motocyklu. A právě proto měl Richard Wolff startovat také v sobotu při třetím ročníku Memoriálu Josefa Leifra, by jej los poslal do libereckého semifinále šampionátu republiky. Nakonec se však musel ze své účasti přece jenom omluvit.

„Omlouvám se klukům, ale bohužel se nemůžu zúčastnit,“ řekl Richard Wolff magazínu speedwayA-Z v Plzni, kam přijel fandit pražskému Olympu. „Přeložil se mi volný závod v Lendavě. A ten mám pod smlouvou, takže musím jet do Slovinska.“

Nicméně trojice přátel má se svým závodem do budoucna velké plány. Dokonce už začínají nahlas hovořit o klasickém rozpisu místo dosavadních nadstavbových klání. „Příští rok mi to s mou účastí určitě vyjde,“ doufá Richard Wolff. „Mám na tenhle závod smůlu. Loni jsem ho nestihnul kvůli letadlu do Anglie, v červenci se to kvůli dešti zrušilo.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Rastislav Bandzi nejel na Ukrajině

Lvov – 26. srpna
Uplynulou sobotu se v ukrajinském Lvově mělo uskutečnit druhého kolo seriálu MACEC Cup. Na startovní listině figurovaly jména reprezentantů z Ukrajiny, Rumunska, Maďarska, České republiky, Polska a Slovenska. Se slovenským dvojkřížem na prsou měli startovat Rastislav Bandzi a Vladimír Višváder. Mítink se nakonec zrušil a magazín speedwayA-Z o tom hovořil se žarnovickým juniorem a jeho otcem

„Na cestu jsme vyrazili v pátek, všechno bylo v pohodě a na hranici jsme čekali asi deset minut,“ začíná vyprávět Rastislav Bandzi, kterého doplňuje jeho otec. „Dorazili jsme tam mezi prvními. Asi hodinu před závodem začalo pršet a Maďaři odmítli startovat. I když dráha po dvou hodinách vypadala dobře, na věci se nic nezměnilo. Tak jsme se sešli s organizátory, dostali sto euro a vydali se na zpáteční cestu. Na hranicích jsme museli čekat pět hodin!“

Na konec rozhovoru Rastislav Bandzi mladší shrnul svoje postřehy tamních lidí do několika krátkých vět. „Lidé super, Ukrajinky pěkné.“ Třetí kolo MACEC Cupu by se mělo uskutečnit v Rumunsku v listopadu.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)