Mladá Boleslav – 7. listopadu
Před koncem letošního října závodil Filip Šitera na Britských ostrovech jen jednou. Loni na poslední chvíli nahradil Hynka Štichauera v kvalifikačním kole světového šampionátu juniorů v Sheffieldu. Tehdy nepostoupil a další útok na ostrovní monarchii přišel koncem minulého měsíce. Vyšel dokonale, plzeňský závodník podával v šesti volných mítincích brilantní výkony a britská plochodrážní média se předhánějí v superlativech. Magazín speedwayA-Z s českým závodníkem hovořil bezprostředně po jeho návratu.
„Neplánoval jsem to,“ vysvětluje Filip Šitera, jak došlo k nápadu strávit na sklonku sezony závodní týden ve Velké Británii. „Ale jak jsem se dozvěděl, že budu odesílat z Londýna bednu s motorkama do Austrálie, tak jsem s Vaškem Vernerem naplánoval dva tři závody. Jak jsme přijeli do Anglie, dozvědělo se to víc promotérů. Volali nám, že maj‘ taky zájem, abych u nich jel závody. A tak jsem ještě přehazoval loď. Do Anglie mě to táhlo poznat tamní život. Je to tam úplně jiný. Takovej byznys, ale moc se mi tam líbilo.“
Během týdne měl rázem na programu sedm závodů. By nakonec ten poslední uplaval, šlo o náročný program. A to bezesporu také po logistické stránce. „Při závodech a jako řidič mi pomohl Vašek,“ nechává plzeňský závodník nahlédnout do zákulisí svého britského turné. „Základnu jsme měli u jeho známejch. To bylo dobrý i na mytí motorek. Moh‘ jsem si v klidu dělat, jak dlouho jsem chtěl. Ale moc času nebylo. Ne jako v Austrálii, že si rychle umeješ motorky na myčce, jedeš pryč a doděláš si to potom. Ale taky to byla dobrá zkušenost.“
Nabitý kolotoč závodění vydržely také motocykly. „Celou dobu jsem jezdil na GM od Bohouše Brhela,“ říká Filip Šitera. „Jen první závody jsem jel finále na Jawě, protože mi praskl šroub na kolečku u časování, co vede do vačky. Takže jsem ji nestačil před startem ani pořádně ohřát, protože nebyl čas. Ale aspoň to druhý místo. Jirka Štancl byl v Glasgow celej den rychlej. Pak nám to spravil Eddie Bull. Jinak jsem celou dobu závodil na GM. Po čtvrtejch závodech jsem měl už strach, aby to vydrželo. V oleji už bylo víc pilin, ale všechno dobře dopadlo. Byl jsem docela spokojenej. Bylo i dost cestování a mytí motorek, takže jsem byl i dost unavenej.“
Ke spokojenosti byla celá řada důvodů. V Ashfield Classic v Glasgow skončil lépe jen Jiří Štancl. Memoriál Dannyho Pyeatta v Readingu zastihl Filipa Šiteru na třetím místě, když jako jediný ohrožoval vedoucího Marka Lemona. V šampionátu ostrova Wight skončil druhý po problémech se spálenou spojkou. Birminghamu dodal třináct bodů v přátelském klání s Wolverhamptonem. Stejným počtem zatížil také konto smíšeného týmu v jeho boji se Somersetem. Turné skončilo čtrnáctou příčkou v nabitém Brandonapolis v Coventry.
„Turné bylo dobrý až na pár jízd,“ ohlíží se Filip Šitera za svým vystoupením za kanálem La Manche. „Hlavně ty poslední závody v Coventry. Nejdřív s Nichollsem v první jízdě, pak pád… Ale taková je plochá dráha. Nemůže se ti pořád dařit. Mě navíc ten pád handicapoval, protože jsem si docela dal do hlavy. Spíš jsem ale ty dráhy poznával. Jsou jiný než v Čechách. Taky podnebí je odlišný, ale naštěstí mi Bohouš udělal takovej univerzální motor. Věděl jsem zhruba, na jakejch drahách pojedu, takže velký podíl na výsledcích má i on. Hlavně mu děkuju za jeho rady, který mi hodně pomáhaj‘ v mý kariéře. ádný extrémní dráhy tam, myslím, nebyly. Ani jsem neměl moc trému. Jel jsem byl vždycky zvědavej na první jízdu, protože tam se jezdí bez tréninku. Ale měl jsem tam i kámoše, co závodí. Tak mi poradili, jak se tam jezdí a co za převody.“
Skvělá série udělala na Angličany velikánský dojem. A místní média dokonce očekávají souboj klubů o služby Filipa Šitery. „Tak nabídky určitě byly a jsou,“ připouští plzeňský závodník. „Ale zatím je pro mě důležitý mistrovství světa a Evropy a také české vrcholné závody. Taky jsem na příští rok vázaný polskou extraligou. A tak se zjara chci soustředit na tyhle závody, ale neříkám, že bych třeba v průběhu sezony nešel jezdit britskou ligu. Je dobrý, že jsem si to zkusil teď ke konci sezony, protože už vím, jaký motory to tam potřebuje. A zas tam nechci jít za každou cenu a dělat ostudu, ale trošku bodovat. Proto mi tohle turné pomohlo. Trošku vím, jak to tam chodí, a kdyby se mi to nepovedlo tak, jak to dopadlo, počkal bych s Anglií. Ale na druhou stranu nechci úplně vypustit český závody jako to má třeba pár kluků, že jezdí jen tam. Mně baví jezdit i tady. Nevím, jestli je tam o mě boj, ale pokud by byla nabídka, která by se nedala odmítnout, vzal bych to. Zatím tomu však nechávám volnej průběh.“
Po krátké přestávce se Filip Šitera opět dostane do závodního kolotoče. Příští měsíc odlétá už počtvrté k Protinožcům, kde ho počátkem roku čeká australský šampionát. „Harmonogram už jen,“ plánuje. „Mám tam pět závodů. A pak plánujeme na zbytek pobytu přejet na Gold Coast a taky do Sydney. A tak budu mít takovou dovolenou.“
Ilustrační foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)
„Je to tak,“ potvrdil Jaroslav Pták informaci o konci své kariéry. A vzápětí objasnil důvod. „Prachy. I když ve fabrice říkaj‘, že jsem si vždycky z Austrálie přivez‘ půl miliónu (smích). Fakt je, že už to nešlo udržet. A abych padal do hoven dál a dál a nebo se chodil jenom vozit? To nejde. Ve dvaačtyřiceti letech děláš jako vůl, peníze od sponzorů jsou pořád stejný a přitom všechno šlo nahoru. Už jsme začali tahat i starý písty ze skříně, protože tam nebylo co dávat.“ 
