Archiv pro rubriku: MČR Na dlouhé dráze

Lázeňský víkend se blíží

Mariánské Lázně – 11. května
O nadcházejícím víkendu se konečně dočkají závodů rovněž příznivci dlouhých oválů. Na programu je dvoudenní klání v Mariánských Lázních. V sobotu se představí veteráni v rámci své evropské série, v neděli je na programu mistrovství republiky. Z mezinárodní konkurence jsou největšími taháky obhájce loňského prvenství Andy Appleton a Jörg Tebbe. Velkým poměrem bude zastoupena i domácí základna. Do závodu jsou přihlášeni Zdeněk Schneiderwind, Richard Wolff, Pavel Ondrašík, Michael Hádek, Karel Kadlec, jenž nastoupí i v sobotních veteránech, Antonín Klatovský a Roman Tomany. Trošku zmatek panoval okolo Josefa France. Ten svou účast nejprve stáhnul, nicméně o víkendu si od svého někdejšího rádce Zdeňka Schneiderwinda vypůjčil kola.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Josef Franc chce jet v Mariánských Lázních

Kutná Hora – 8. února
Mezi návštěvníky sobotního závodu mistrovství republiky ledařských dvojic v Hamru na Jezeře nechyběl ani Josef Franc. Závodníkovi pražského Olympu, jenž si letos přestěhoval svou dílnu do rodné Kutné Hory, se ledy líbily. Magazínu speedwayA-Z se však svěřil, že vyslechl volání dlouhé dráhy. A by se objeví ve startovní listině mistrovství republiky v Mariánských Lázních, jeho kariéra se směrem k dlouhým oválům zatím ubírat nebude.

„Vždycky mě to bavilo,“ říká na téma svého dlouhodrážního comebacku Josef Franc. „Mám rád Mariánky. Chci se svýzt. Ambice nemám, ale mistrák bych chtěl vyhrát. Jenže jestli pojedu bez tréninku, tak nevím. Ale už jsem si přizpůsobil Anglii, Sheffield stejně jezdí čtvrtky a v Polsku se omluvím.“

Skutečně půjde jen o jednorázový start? „Třeba bych moh‘ pomoct i nároďáku,“ uvažuje pražský závodník. „Bedna jim pokaždý utekla jen o kousek. Moh‘ bych to jistit. Jinak ambice nemám, to bych finančně neutáh‘. Teď když koukám na ledy, přemejšlím, že udělat na ně pěkný žlutý motorky by se mně líbilo, ale muselo by se to jezdit v teple (smích).“

Foto: Josef Štěpánek

Dlouhodrážní mistr se zřítil z trůnu až v poslední zatáčce před cílem

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mariánské Lázně – 17. května
Zdeněk Schneiderwind nemá ve zvyku hovořit o svých ambicích příliš konkrétně. Nicméně už úvodní rozjížďky včerejšího českého šampionátu na dlouhé dráze naznačily, že král české dlouhodrážní scény nebude mít v Mariánských Lázních sobě rovného konkurenta ani letos. V rozjížďkách základního rozpisu exceloval brilantními starty a prohrál pouze s defektní svíčkou, díky níž si musel doběhnout do cíle pro bod po svých. Ve finále A se pak stal aktérem nervy drásající bitvy, která na našich dlouhých oválech nebyla dlouho k vidění. Postupně se zbavil dotírajícího Andy Appletona, aby posléze připravil o vedení Pavla Ondrašíka. S mírným náskokem se řítil vstříc dalšímu titulu. Zbývala už jen poslední zatáčka. Jenže v ní upadl a mohl jen sledovat, jak se soupeři řítí okolo něj. Zvítězil Andy Appleton a na stupně se postavili ještě Pavel Ondrašík a Jörg Tebbe. Richard Wolff doplatil na úvodní zadřený motor. Vítězství ve finále B neuspokojilo jeho závodnický apetit a to tím spíše, byl-li výsledek závodu určujícím faktorem pro divokou kartu pro první Grand Prix. Příjemným překvapením byl výkon Marka Čejky, který ve finále B porazil i Karla Kadlece bojujícího rovněž s vynechávajícím motorem a píchlou pneumatikou. Roman Tomany, při neúčasti omluveného Antonína Klatovského poslední Čech ve startovní listině, byl čtvrtý ve finále C.

Hvězda mezi hvězdami
Takové hvězdné obsazení dlouhodrážní mistrovství republiky za celou svou existenci nepamatuje. Sirg Schützbach, triumfátor závodu finále mistrovství světa a exmistr Evropy na trávě, se už lázeňský kilometr pokoušel dvakrát marně dobít. Stejně tak známou tváří byla Nynke de Jong vracející se do sedla po ošklivém podzimním zranění. Nicméně vůbec poprvé se v národním šampionátu objevili čtyři finalisté mistrovství světa.

Andy Appleton, Paul Cooper, který z pražského letiště dorazil na poslední chvíli, a Jörg Tebbe využili příležitost otestovat ovál, na němž příští měsíc vypukne boj o titul letošní mistra světa. Čtvrtým byl Zdeněk Schneiderwind, perfektní znalec lázeňské dráhy, na níž od roku 2003 netriumfoval jen jednou, protože byl zraněný.

A hned na úvod ukázal všem malověrným, že ani letos se jeho apetit na zlato nezmenšil. Andy Appleton vedl rozjížďku s číslem jedna pouze cirka do první zatáčky. Z ní už vyjel na čele pražský obhájce čtyř předchozích titulů. Prvních pět bodů se záhy mělo zdvojnásobit už v páté jízdě.

Kvůli trucujícímu startovacímu zařízení se startovní manévr povedl až napodruhé. Dopředu letěl opět Zdeněk Schneiderwind. Na konci úvodního kola měl už náskok bratru osmdesát metrů. Jenže v posledním kole zůstal pražský závodník stát s oněmělým motorem. Protože Roman Tomany opustil šestou příčku už ve třetím kole, zůstával poslední bod stále k mání.

Pražský závodník neváhal ani na okamžik. S motocyklem po boku sprintoval do cíle u vědomí, že i jeden bod může v loterii postupu do finále A hrát důležitou roli. „Asi svíčka,“ odtušil nad příčinou svého zastavení, aby se záhy pustil do příprav na další rozjížďky.

V rozjížďce s číslem sedm předvedl opět famózní start. Dvojice jeho soupeřů z Grand Prix, Jörg Tebbe a Andy Appleton, byla odsouzena sledovat sólo mistra Schneiderwinda z uctivé vzdálenosti. A stejně se vedlo Sirgu Schützbachovi, jemuž český fenomén uletěl už po vylétnutí pásky dvanácté jízdy.

Problémům navzdory
Ani ostatním českým želízkům v mariánskolázeňském ohni se nevyhýbaly problémy. Všechno odstartoval Antonín Klatovský, jenž se ve čtvrtek omluvil kvůli střevním obtížím.

Pavel Ondrašík v tréninku objel tři kola a musel zůstat stát vinou prasklého řemenu. V závodě laboroval s nastavením spojky a po dvou sériích měl u svého jména pouze pět bodů. Mohlo to být o chloupek lepší, kdyby jej Jörg Tebbe ve druhém kole v zatáčce u depa nepřipravil o druhou příčku.

Nicméně rozjížďka s číslem devět znamenala renesanci Pražanových nadějí. Pořádně prohnal vítězného Sirga Schützbacha a zejména v prvním okruhu neměl k předjetí daleko. Pojistkou k umístění mezi nejlepší šestkou se ovšem stala jeho one-man-show v rozjížďce s číslem dvanáct.

Pavel Ondrašík zůstal vedle Zdeňka Schneiderwinda jediným naším závodníkem ve finále A. Otázka české divoké karty pro červnovou Grand Prix tak došla předčasného rozuzlení. Starší Pražan je stálým účastníkem a tak měl Pavel Ondrašík v tomto ohledu jasno ještě dříve, než dnešní mítink skončil.

Richardu Wolffovi se tak nabídla pouze pozice prvního náhradníka. Přitom by mohl posloužit jako školní příklad, jak ošidné bývají nominace na základě jednoho závodu. Do rozjížďky s číslem tři odstartoval jako namydlený blesk. Po průjezdu úvodním obloukem klesl za Sjoerda Rozenberga a vítězného Jörga Tebbe. Třetí místo mu však už nemělo uniknout.

Leč ve druhém kole mu nezbylo než bezmocně mávnout rukou, když kovové srdce jeho oře umlklo. „Zadřel jsem motorku, která vypadala dobře,“ líčil později v depu. Nezbylo než odložit invalidní stroj a pustit se do příprav rezervního. Přes přestávku neměl moc času a nastavení na čtvrtou jízdu nebylo zrovna tip op.

Dva body toho byly více než pádným důkazem. V rozjížďce s číslem sedm jsme však viděli Richarda Wolffa v obvyklé kondici. Po vylétnutí pásky byl před ním jen Karel Kadlec. Plzeňský nezmar se však ve druhém oblouku stal bezprostředním svědkem, jak se Pražan sune po jeho levici do čela.

Richarda Wolffa sice předčil ještě David Speight, jenž se před Karla Kadlece posunul současně s ním. Britovo vedení ovšem trvalo pouze pár metrů, než se závodník pražského Olympu vrátil zpět. Nicméně hladký triumf mu nebyl souzen kvůli pádu Nynke de Jong ve druhém kole. Repete mělo obdobný průběh jako původní jízda. Karel Kadlec ztratil vedení v první zatáčce, David Speight ve druhé a Richard Wolff projel triumfálně cílem.

Avšak a později ve svém depu kalkuloval, jak chtěl, výsledek umožňující účast ve finále A mu stále nevycházel. V rozjížďce s číslem dvanáct sledoval triumf svého kolegy Pavla Ondrašíka. A udržel na uzdě Paula Coopera, jenž po dvou defektech a dvou třetích místech putoval jen do finále C. Pro světového finalistu dozajista nelichotivý výsledek.

Osud poslední zatáčky
Z českých závodníků mu dělal společnost pouze Roman Tomany. Domácí navrátilec nezískal v základní části ani pět. Finále C probíhalo v pěti, protože Klaus Peter Gerdemann musel odstavit svůj motocykl už v opakované čtvrté jízdě. A protože si pořadatelé přáli uplatnit pravidlo o trestné čáře, znamenalo to stáhnout ze závodu oba náhradníka. Účast Michaela Hádka byla nepravděpodobná. Plzeňský junior toužil především po svezení na dlouhodrážním speciálu, jehož se mu dostalo při tréninku. Ovšem britský čahoun John Hartley odhodláním závodit jen překypoval.

Finále C opanoval John Cooper. Vnějškem úvodního oblouku pronikl do čela. Roman Tomany jezdil čtvrtý před Andreasem Büschkem, který nakonec neprojel přes cílovou čáru. Zato v béčku panoval český přetlak. Vedle nešastného Richarda Wolffa se tu objevili ještě Karel Kadlec a Roman Čejka.

Plzeňský závodník prožil během včerejších veteránských závodů vskutku pekelné martýrium. Defekt motocyklu a start se stojatým motorem, který Jaroslav Pták starší připravil bezmála před pěti lety. A ke všemu ošklivý pád a těsná ztráta pódia čtyřventilů. Dnes naladil motocykl na hutnější dráhu, jenž však po dopoledním tréninku v palbě slunečních paprsků vyschla.

Po úvodním druhém místě opět exceloval na startech, aby základní část skončil jako české číslo čtyři. O bod méně měl Marek Čejka. Ten rozjásal diváky v rozjížďce s číslem deset. Dva okruhy držel v šachu Nynke de Jong. Holandská blondýna se přes něho dostala až v první zatáčce třetího kola, avšak domácí borec se dvakrát takřka dostal zpátky.

Nynke de Jong kalila vodu i ve finále B. Laškování s páskou odskákala posunutím zpátky na trestnou čáru. Richard Wolff neměl na sobě rovného konkurenta. „Měl jsem dobrej‘ start a šlo to,“ svěřil se. „K sedmýmu místu ale není co říct.“ Za jeho zády se ostatní seřadili do pořadí Manfred Knappe, Karel Kadlec, Marek Čejka a David Speight. A nakonec Nynke de Jong.

Už na začátku druhého kola měla Holanďanka Britův skalp. Někdy v těch chvílích začal kuckat motor Karla Kadlece. Nejrychlejší český zásobovač postupně klesl na poslední příčku, aby byl v cíli na prázdné pneumatice. Nebylo divu, že se stal obětí Nynke de Jong, urputně dohánějící úvodní ztrátu. Za její záda klesl i Roman Čejka.

Finále A zastínilo všechno, co se v Mariánských Lázních v posledních letech dělo. Pavel Ondrašík si liboval svůj bílý povlak na přilbě. „Musím poděkovat Sjoerdu Rozenbergovi, že mě ve finále nechal postavit na jeho místo,“ svěří se později v cíli. Po vylétnutí pásky se rychle ujal vedení.

Zdeněk Schneiderwind si na roštu zvolil jedničku a záhy se zařadil za záda svého klubového kolegy. Díky úžasnému zrychlení za nimi z první zatáčky vyjel Andy Appleton. Angličan ovšem narazil na Zdeňka Schneiderwinda, který jej před sebe nepustil. Sám se však pustil do boje s Pavlem Ondrašíkem. A Andy Appleton mu zdatně sekundoval.

Po chybě ve druhém kole klesl Pavel Ondrašík na třetí místo. Andy Appleton pronikl do čela, avšak Zdeněk Schneiderwind ho v první zatáčce třetího okruhu objel zvnějšku. Konsolidoval své vedení a už se zdálo, že ho o pátý triumf v řadě nemůže nic připravit.

Avšak poslední zatáčka byla pro Pražana zakletá. Stadión jen zašuměl překvapením, když v ní upadl. Pronásledovatelé se kolem něj mihli na čele s Andy Appletonem, který se stal prvním cizincem vůbec, který vyhrál titulu českého plochodrážního mistra.

Hlasy z depa
„Dráha byla dobrá,“ říkal Andy Appleton. „Testoval jsem věci na mistrovství světa, které se tady pojede v červnu. Budu mít stejné nastavení jako dnes.“

„Finále nemělo chybu, to se muselo líbit,“ liboval si Pavel Ondrašík. „Chvíli jsem to viděl zepředu, chvíli zezadu. Mrzí mě, že jsem neuhlídal první místo. Udělal jsem chybu a vyškolili mě tam úplně. Zdenda nám to nechtěl dát. V tréninku jsem objel tři kola a prasknul mi řemen. Koupil jsem novej‘ fundament a byl spokojenej‘. Během závodu se pořád měnila vůle na spojce a tak jsme na poslední dvě jízdy museli dát nový lamely. A puntíčkařením jsme brnkali na nervy ostatním. A musím poděkovat Sjoerdu Rozenbergovi, že mě ve finále nechal postavit na jeho místo. Mrzí mě, že nevyhrál Zdenda. Klidně bych si pod něj stoupnul na třetí místo. To finále stálo za to!“

„Upad‘ jsem,“ konstatoval Zdeněk Schneiderwind lakonicky. „To se stane, nic neříkám. Závody byly hezký, ve finále mi to mohlo vydržet ještě půl kola. Držel jsem se motorky a pak se neudržel.“

„Nebe je modrý, voda je mokrá a ženský maj‘ svý tajemství,“ filozofoval Richard Wolff nad svým sedmým místem, které zůstalo za jeho očekáváním. „To je převzatá hláška od Pepeho. Závod dobrý, teď jsem se podíval na pěkný finále. Sport je o štěstí, musí se to sejít. Zadřel jsem motorku, která vypadala dobře. Jednička zklamala, pak jsme to pasovali. Díky Pepovi, včera mi v Natschbachu půjčil Bulhara a dnes mi přišel pomoc‘.“

„Po včerejším pádu jsem se celý závody hledal,“ připustil Karel Kadlec. „Na tréninku jsem nastavil motorku na hlubší dráhu. Nakonec stála v zatáčkách, tak jsem udělali předstih a jízdu od jízdy jsem se začal zlepšovat. V béčku jsem chtěl jsem potvrdit svý čtvrtý místo mezi Čechy. Ala najedu do druhýho kola a začalo to prskat. V zatáčkách to nešlo do smyku, jak to vynechávalo. Plus jsem ještě píchnul. Doufám, že to trenéři viděli.“

      C B A
1. Andy Appleton, GB 4 5 3 5 17     1.
2. Pavel Ondrašík, Praha 2 3 4 5 14     2.
3. Jörg Tebbe, D 5 4 4 3 16     3.
4. Sirg Schützbach, D (FMS) 3 5 5 4 17     4.
5. Sjoerd Rozenberg, NL 4 5 3 2 14     5.
6. Zdeněk Schneiderwind, Praha 5 1 5 5 16     F
7. Richard Wolff, Praha E 2 5 4 11   1.  
8. Manfred Knappe, D 5 4 2 1 12   2.  
9. Nynke de Jong, NL (DMSB) 3 4 X 4 11   3.  
10. Marek Čejka, Mariánské Lázně 3 2 1 3 9   4.  
11. David Speight, GB 4 1 4 2 11   5.  
12. Karel Kadlec, Plzeň 2 3 3 2 10   6.  
13. Paul Cooper, GB E 3 E 3 6 1.    
14. Anthony Queripel, GB 1 2 2 1 6 2.    
15. Francesco Barbetta, I (ACCR) 2 1 2 1 6 3.    
16. Roman Tomany, Mariánské Lázně 0 E 0 0 0 4.    
17. Andreas Büschke, D 1 0 1 0 2 R    
18. Klaus-Peter Gerdemann, D E – – – 0    

Poznámka: náhradníci Michael Hádek a John Hartley byli staženi ze závodu. Důvodem se stal požadavek ředitele závodu Miroslava Musila, který chtěl uplatnit pravidlo o handicapu v případě najetí závodníka do pásky. To lze uplatnit v případě, že se počet účastníků rovná počtu závodníků v rozpise závodu, protože v opačném případě by byl náhradník poškozen.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Mariánské Lázně budou mít světové obsazení

Mariánské Lázně – 15. května
Doslova hvězdné obsazení nabídne nedělní závod mistrovství České republiky na dlouhé ploché dráze v Mariánských Lázních. Příležitost k vyzkoušení dráhy, na které se za měsíc pojede finálový závod MS, využilo hned několik jeho aktérů. Proti nim se na start postaví osm českých závodníků, mezi kterými se premiérově představí i Michael Hádek.

Asi největší hvězdou závodu a zároveň největším konkurentem našeho Zdeňka Schneiderwinda v boji o titul bude Brit Andrew Appleton, vloni čtvrtý nejlepší jezdec světa, který do Mariánských Lázní přijede se svým reprezentačním kolegou, rovněž účastníkem letošní Grand Prix, Paulem Cooperem. Britské trio doplní David Speight, který se představil českým divákům již vloni.

Tradičně silná je sestava našich západních sousedů. Německé barvy budou hájit úřadující domácí šampion na dlouhé dráze Sirg Schützbach, Manfred Knappe, který byl u nás k vidění při volném vloženém závodě během loňského světového finále, a českému publiku rovněž dobře známý Klaus Peter Gardemann. Ten, ač věkem veterán, stále dokáže sbírat vavříny na mezinárodních závodech. Dalším jezdcem seriálu Grand Prix na dlouhé dráze, který bude k vidění při nedělním závodě je Jörg Tebbe, kterému kdysi patřila osmá příčka na světě. Vloni výborně zvládl kvalifikaci MS a vybojoval si znovu místo mezi světovou elitou. Náhradnickou vestu oblékne v Neděli Mathias Flick.

Již tradiční postavou našeho domácího šampionátu je nizozemská blonďatá závodnice Nynke de Jong. Ta se dokázala zotavit z těžkých zranění, která utrpěla při loňském Mistrovství Německa ve Pfarrkirchenu, když ji po pádu vlastní motocykl přibil k mantinelu a způsobil jí zlomeniny hrudních obratlů. Dnes však je již v plné síle a může tak v Neděli obhajovat své loňské třetí místo. Do Mariánských Lázní přijede se svým krajanem Sjoerdem Rozenbergem, kterého čeští diváci také dobře znají ze startů v závodech MČR i MS na zdejším ovále.

Ve startovní listině se objeví i dvě jména veteránských jezdců. Rakušan Anton Wannasek, který zdejší ovál zná jako své boty a několikrát tady mezi veterány zvítězil, vloni ukázal, že to umí i s ležatým motorem a soupeře dokáže ještě pěkně potrápit. Totéž se dá říci i o vloni devátém Francescu Barbettovi z Itálie, který již také patří mezi standardní inventář našeho šampionátu.

A konečně naše reprezentace, ta se od loňska rozrostla na obstojných osm jmen. V jejím čele stojí naše největší hvězda, účastník letošního seriálu Grand Prix a i přes účast zahraničních hvězd největší favorit na zisk titulu českého šampióna, nestárnoucí Zdeněk Schneiderwind. Sesadit z domácího trůnu se jej budou tradičně pokoušet loňský světový finalista Richard Wolff a mistr republiky z roku 2004 Pavel Ondrašík. Tito dva mezi sebou zároveň svedou boj o jedinou divokou kartu na červnový závod Grand Prix. Ve hře jsou však i dvě náhradnická místa. Tam se budou chtít prosadit třeba plzeňský matador Karel Kadlec nebo ledař Antonín Klatovský.

Zatímco Klabo si letos vedl velmi zdatně ve světovém šampionátu na ledové dráze, Karel Kadlec už má za sebou pár závodů na dlouhánu včetně ostrého reprezentačního startu při semifinále ME na trávě v nizozemském Rodenu. Překvapit může i další jezdec místního klubu Marek Čejka. Perfektně stylově jezdící závodník, který má zdejší dráhu dobře najetou, slaví letos svůj comeback po roční pauze. Po demotivujícím mistráku 2007, kde se po nešastné tréninkové kolizi musel v závodě potýkat s technickými problémy, se mu snad letos podaří prolomit smůlu a ukázat svůj potenciál.

Dalším navrátilcem na ovály je rovněž závodník místního klubu Roman Tomany. Nad jeho startem visel dlouho otazník. Roman totiž při tréninku fatálně zdemoloval svůj stroj. Jeho jméno však nakonec ve startovní listině přeci jen figuruje.

Posledním jezdcem hájícím naše barvy je nováček v této disciplíně Michael Hádek. Plzeňský junior se již delší dobu netají přáním jít ve stopách svého otce, dvojnásobného mitra republiky a světového finalisty na dlouhé dráze Bořivoje Hádka. Michael prozatím figuruje na postu druhého náhradníka, stejně jako předloni Matěj Kůs, a zřejmě jako on se sveze o opět jen při tréninku.

Foto: Jiří Bayer

O český titul se popere světová špička

Mariánské Lázně – 15. května
Na našem jediném ovále pro dlouhou plochou dráhu v Mariánských Lázních se tuto neděli pojede o titul mezinárodního mistra České republiky. Vhodně zvolený termín spolu s diplomacií předsedy místního Automotoklubu Miroslava Musila přivedou na start závodníky ze šesti zemí včetně čtyř stálých účastníků letošního seriálu mistrovství světa, který se poprvé koná pod názvem Grand Prix. A historicky první dlouhodrážní Grand Prix se odehraje v Mariánských Lázních 20. června!

Titul obhajuje fenomenální nestor naší ploché dráhy Zdeněk Schneiderwind, letos jediný stálý český zástupce v Grand Prix, ale na prestižní trofej si brousí zuby i úřadující mistr Německa Sirg Schützbach nebo čtvrtý muž loňského Brit Andy Appleton. Černým koněm závodu bude sympatická Holanďanka Nynke de Jong, loni bronzová.

Snad nejpříjemnější skutečností letošního mistrovství je počet českých závodníků. Po letech stagnace se ve startovní listině objevují nová jména. K ostříleným matadorům Schneiderwindovi, Kadlecovi, Ondrašíkovi a Wolffovi se už dřéve přidal specialista na ledy Antonín Klatovský, letos se vrací Marek Čejka a Roman Tomany poprvé se závodů na dlouhé dráze zúčastní Michael Hádek. V sedle vypůjčeného motocyklu, s nímž Karel Kadlec nastoupí v sobotním veteránském klání, však pojede jen trénink.

Neděle od čtrnácti hodin tak přinese adrenalinovou podívanou provoněnou vůní spáleného methylu. Ono vidět na vlastní oči borce na motocyklech bez brzd, kteří okolo vás letí rychlostí 180 kilometrů v hodině je silný zážitek. Tak pokud nevíte kam v neděli, zkuste Mariánské Lázně.

Součástí víkendového podniku, který začíná již v sobotu tréninkovými jízdami a diváci této části závodu shlédnou i další ročník Veteránské Euro série ve které se představí v kategorii dvouventilových a čtyřventilových strojů bezmála čtyřicítka jezdců ve věku nad čtyřicet let.

STARTOVNÍ LISTINA MISTROVSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY NA DLOUHÉ DRÁZE
1 Andy Appleton, GB
2 Paul Cooper, GB
3 Sirg Schützbach, D (FMS)
4 Pavel Ondrašík, CZ
5 Zdeněk Schneiderwind, CZ
6 Antonín Klatovský, CZ
7 Anton Wannasek, A
8 Marek Čejka, CZ
9 Karel Kadlec, CZ
10 David Speight, GB
11 Roman Tomany, CZ
12 Manfred Knappe, D
13 Richard Wolff, CZ
14 Sjoerd Rozenberg, NL
15 Klaus Peter Gerdemann, D
16 Jörg Tebbe, D
17 Nynke de Jong, D (DMSB)
18 Francesco Barbetta, I (ACCR)
19 Mathias Flick, D
20 Michael Hádek, CZ
 
 
STARTOVNÍ LISTINA EVROPSKÉ SÉRIE VETERÁNŮ
2- ventilové motocykly
1 Hartmut Ernst, D
2 Gerry Smith, GB
4 Franz Greisel, D
5 Mick Cooke, GB
6 Jürgen Bruckner, D
7 Kenny Blain, GB
9 Geoff Urben, GB
11 Tom Blackwood, GB
12 Bill Haynes, GB
15 Bryan Pillow, GB
16 Silvano Soattin, I
17 Brad Davis, GB
18 Roy Gomm, GB
19 Jûrgen Jucknies, D
20 Henk de Haas, NL
21 Brian Bassett, GB
23 Knut Olsen, N
24 Christophe Eichhorn, D
 
4-ventilové motocykly
1 Anton Wannasek, A
2 Peer Bakke, N
3 John Hartley, GB
4 Ulrich Büschke, D
5 Kevin Howse, GB
6 Miklos Nemeth, N
7 Dave Hammond, GB
8 Andreas Büschke, D
9 Frank Yates, GB
11 Francesco Barbetta, I
12 Bernd Schoop, D
14 Paul Evitts, GB
15 Jan Hamers, NL
16 Bob Dolman, GB
17 Mike Clarke, GB
18 Karel Kadlec, CZ
19 Jens Michaelis, D
21 John Freeman, GB
22 Wim de Haas, NL
25 Olaf Marsch, D
26 Peter Hartman, D

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Zdroj: Cerbiatto TV

Zdeněk Schneiderwind opět dobyl západočeské lázně

AKTUALIZOVÁNO – FOTO

Mariánské Lázně – 27. července
V restauraci mariánskolázeňského motelu Start je stůl místních štamgastů označen nápisem Jen pro stálé hosty. To bylo příznačné i pro tiskovou konferenci po včerejším mezinárodním mistrovství republiky na dlouhé dráze. V pozici třech nejlepších se totiž u něho sešli třetí Nynke de Jong, která se v našem šampionátu umístila prozatím nejlépe, druhý Sirg Schützbach a staronový šampion Zdeněk Schneiderwind. Pražský závodník ztratil body pouze vinou mechanických problémů, ale jinak potvrdil svou lázeňskou nepřemožitelnost. V poměrně prořídlém poli se neztratili ani ostatní Češi, kteří pronikli do finále A. Ovšem jak Richard Wolff, tak Pavel Ondrašík nebyli spokojeni se svým motocykly. A Karel Kadlec, oslepený po hutné cejše v první zatáčce, volil raději dobrovolný pád, než aby narazil do mantinelu, nebo kolidoval s některým ze soupeřů.

Seškrtaná startovní listina zahustila konkurenci
Startovní listina letošního šampionátu na dlouhá dráze se nerodila zrovna snadno. Kompilace zahrnující hvězdy z finálové série mistrovství světa stejně jako veterány potkala svou konečnou podobu až ve čtvrtek večer. Nicméně nedělní ráno ukázalo, že se skutečně nikdy nemá nic míti za definitivní.

Nedělní ráno zastihlo v lázeňských boxech pouze třináctku borců. Zatímco Petr Moravec dával narychlo dohromady rozpis, v němž rozjížďky se sedmi účastníky měly střídat jízdy v šesticích, všem docházelo, že ztráty jdou spíše na vrub kvantity, nikoliv kvality.

V zásadě šlo litovat pouze absence Markuse Eibla. A samozřejmě také našeho Antonína Klatovského, jenž se na poslední chvíli omluvil kvůli nemoci. České barvy hájilo historické minimum čtyř závodníků. Nepočítáme-li samozřejmě dvaašedesátiletého italského veterána Francesca Barbettu, který se u přejímky už tradičně vytasil s licencí se lvem ve znaku národní sportovní autority.

Už takhle těžce prosetá startovní listina dostala záhy další ránu. Z rozjížďky s číslem dvě se nevrátil druhý z italských starších pánů Silvano Soattin. Defekt byl fatální a nešastný závodník se mohl už jen dívat.

Poruchy se nevyhýbaly ani favoritům. Nynke de Jong musela hned na úvod opustit třetí příčku kvůli spojce a hnacímu řemenu. Sirg Schützbach vzápětí neprojel ani první zatáčkou. Zastavit musel také Zdeněk Schneiderwind. Na otázky ohledně svého defektu však nechtěl odpovídat ani on, ani nikdo z jeho technického doprovodu. „Týmová dysfunkce,“ bylo jediné, co prozradil Michal Stárek, závodníkův velký sponzor a přítel.

Schumacher české dlouhodrážní scény
Nepočítáme-li dopolední trénink, mítink zahájila soutěž o rekord dráhy dotovaná stovkou eur od pořádající agentury Cerbiatto TV a padesátkou od místního mecenáše. V zahraničí standardní podívaná se do Mariánských Lázních vrátila bezmála po třech desítkách let. Nejprve na všechny účastníky čekaly kvalifikační jízdy. Když Karel Kadlec namítal, že zbytečně ojede pneumatiku, šéf klub Miroslav Musil mu ji šlechetně věnoval.

Shodou okolností právě nejrychlejší český zásobovač mezi šesticí, mezi níž se dostali vítězové kvalifikačních jízd a dva nominovaní pořadatelem, chyběl. Letmé kolo nakonec zajel nejrychleji Sirg Schützbach. Zdeněk Schneiderwind za ním zaostal o pouhé tři setiny sekundy.

Právě jejich duel se stal hlavní náplní příběhu letošní bitvy o mistra. Oba suverénně vyhrávali své rozjížďky od startu až do cíle. V základním rozpise na sebe narazili dvakrát, ale v obou případech jeden z nich neviděl cíl.

V rozjížďce s číslem dvě nejlépe odstartoval Sirg Schützbach. Jenže už v prvním oblouku zvedal ruku. Po ovále sice kroužil ještě do druhého kola, v němž mu Zdeněk Schneiderwind nadělil celý okruh. Podruhé se oba nejvážnější pretendenti mistrovského trůnu střetli v páté jízdě. V ní Němec uletěl od startu, zatímco cestu druhého Zdeňka Schneiderwinda ukončila ona záhadná porucha v posledním kole.

V ostatních případech však Zdeněk Schneiderwind a Sirg Schützbach hráli první housle. Pouze v sedmé jízdě odstartoval na našeho mistra Richard Wolff a vzápětí se to samé povedlo Karlu Kadlecovi se Sirgem Schützbachem. Jenže oba favorité hodlali snášet pohled na cizí výfuk maximálně do první zatáčky.

Duel dne měl dojít svého rozuzlení ve finále A. Svým způsobem v něm sehrálo roli i štěstí. Protože oba neporazitelní závodníci měli shodný počet bodů a stejná další kritéria, musel rozhodnout hod mincí, kdo si bude volit dráhu jako první. Petr Moravec, šéf české ploché dráhy, vytáhl z kapsy dvoukorunu. A před Miroslavem Musilem prohlásil, že strana s dvojkou zvýhodní Zdeňka Schneiderwinda.

Rozhodně nemyslel, že by se pražský závodník drtící rekordy v počtu titulů stylem Michaela Schumachera, měl spokojit s takovým umístěním. Nicméně mince dopadla na asfalt depa dvojkou nahoru. „Klika, že jsem si mohl vybírat před Sirgem,“ svěřil se Zdeněk Schneiderwind po závodech.

Vybral si pozici od mantinelu a po vylétnutí pásky odsud nezadržitelně putoval do vedení. „Měl jsem dobrý start, ale on ještě lepší,“ posteskl si o chvilku později Sirg Schützbach. A zatímco Pražan měl na konci protilehlé rovinky takřka třicetimetrový náskok, Němci trvalo do začátku druhého kola, než se vrátil před Nynke de Jong.

Áčko se stalo českou povinností
Vzhledem k finální podobě startovní listiny by neúčast ve finále byla pro zbývající trojici českých zástupců spíše ostudou než neúspěchem. Všichni se svých rolí zhostili se ctí. A navzdory úmorné parnu a rychlému střídání rozjížděk v sérii po dvou splnili postupovou misi na jedničku.

Pavel Ondrašík se navzdory zadřenému motoru z tréninku stal dokonce vítězem základní části. „Druhej‘ motor nebyl špatnej, ale nebylo to na ně,“ svěřil se po závodech. Neměl ani tak na mysli své prohry se Zdeňkem Schneiderwindem a Sirgem Schützbachem, ale až třetí místo v rozjížďce s číslem šest.

V ní převedl raketový start, ovšem z první zatáčky vyjel dříve Alessandro Milanese. A na stejném místě o kolo později se před něho dostala Nynke de Jong. Výsledek této jízdy napověděl rovněž mnohé o aspiracích Richarda Wolffa. Ten nebyl spokojený s prvním motocyklem, který v první sérii nestačil na Alessandra Milaneseho a ve druhé na oba pražské klubové kolegy.

Na startu šesté jízdy se tedy objevil v sedle druhého stroje. „A ukázalo se, že ta první je lepší,“ komentoval své čtvrté místo v ní. Karel Kadlec zase láteřil na tropický žár slunečních paprsků a rychlou frekvenci rozjížděk. Navíc v úvodu zbytečně ztrácel body jako naivní patnáctka panenství.

Hned v první jízdě dne mu třetí místo sebral Angličan David Speight. „Posral jsem poslední zatáčku,“ netajil se plzeňský nezmar ve svém depu. „Všude ho odvádím a doma mě porazí!“ To ještě netušil, co mu sudičky přisoudily hned po přestávce.

V první zatáčce dostal cejchu od Nynke de Jong, za jejíž hutnost by se nemusela stydět ani bagrová lžíce. Navíc se mu stala osudná opět poslední zatáčky. Ani kotva a bodyček nezabránil Stefanu Drofovi, aby mu v hodině dvanácté uzmul čtvrté místo.

Nicméně Karel Kadlec dokázal zmobilizovat své síly. A vytěžil maximum ze své přednosti. Pokud by někdo vypsal šampionát v rychlosti startů, on by měl ambice na světový titul. V páté jízdě odstartoval hned za Sirgem Schützbachem, Schneiderwind, Neschneiderwind. Po Pražanově odpadnutí ho bohužel o druhou příčku obral opět David Speight. Že se tak stalo v poslední zatáčce, zní jako opakovaný vtip, ale jde o realitu. V rozjížďce s číslem osm Karel Kadlec opět chvilku vedl. Ovšem v první zatáčce ho objel Sirg Schützbach, ve druhé i Pavel Ondrašík.

Nakonec však v sedmičlenném finále A nechyběl. Nicméně jeho účinkování skončilo pádem v první zatáčce. „Nevěděl jsem, kde jsem, nic jsem neviděl,“ omlouval svůj dobrovolný pád. Jak bylo napsáno výše, klíčová jízda se stala záležitostí tria Zdeněk Schneiderwind, Sirg Schützbach a Nynke de Jong.

„Honil jsem s s Milanesem, ale byl jsem pomalej‘,“ smutnil Richard Wolff. Ital mu během prvního kola sebral čtvrtou příčku, když se předtím vypořádal s Pavlem Ondrašíkem. „Měl jsem problém tam bejt s nima už v základní části,“ vnímal svou finálovou účast Pavel Ondrašík.

Hlasy z depa
„Bylo to bezvadný a jsem rád, že se to povedlo,“ liboval si Zdeněk Schneiderwind. „Tituly nepočítám, vždycky se jedná jen o tenhle den a příští rok to stejně nikdo nebude řešit. Hlavně, že vydržel motor, jen se malinko přidřel. Dnes tady byla velká konkurence. Nynke, Sirg, Wolffík… Nebudu říkat, že byl závod lehkej‘, těžkej‘, každej‘ chce vyhrát. Jsem rád, že to fungovalo a zvolil si dobrou strategii. Klika, že jsem si postavení na startu vybíral před Sirgem, dobře mi to vyšlo. Všichni závodníci by měli poděkovat všem lidem, co tady dnešní závod pořádali. Jsme vděčný a to, myslím, mluvím za všech ostatních dvanáct závodníků.“

„Strašně dobré závody,“ pochvaloval si také Sirg Schützbach. „Ale bylo to naposledy, co tady Zdeněk vyhrál. Ve finále jsem měl dobrý start, ale on ještě lepší. Příští rok ho ale porazím.“

„Den byl super,“ plynuly superlativy také z úst Nynke de Jong. „Pořadatelé vyřešili úspěšně, že tady čtyři závodníci chyběli. Měla jsem jedině problém se spojkou a hnacím řemenem. Poladili jsme to a bylo to o trošku lepší. Je tady tvrdá dráha jako beton a s mými pár kily to pak na startu nedlábne.“

„Jsem zklamanej‘,“ nezastíral Richard Wolff. „První dvě rozjížďky jsem jel na motorce, co jsem původně nechtěl. Skočil jsem na druhou a ukázalo se, že ta první je lepší. Neslevil jsem ani hovno. Honil jsem se s Milanesem, ale byl jsem pomalej‘. Je to kilometrovej‘ ovál, na něm to musí letět. Motorka dobře startovala, ale něco jí chybělo. Ta druhá byla ale zklamání. Ta ani nestartovala.“

„Lepší než včera,“ odpověděl Pavel Ondrašík na otázku magazínu speedwayA-Z, jaké to bylo, narážkou na liberecký závěr šampionátu republiky jednotlivců. „O tréninku jsem zadřel dobrej‘ motor. Ten druhej‘ nebyl špatnej‘, ale nebylo to na ně. Měl jsem problém bejt tam s nima už od tý základní části. Teď budu muset rok počkat. Doufám, že než mi bude čtyřicet, Zdenda přestane jezdit a já ten titul budu mít. Ale znáš ho, je schopnej‘ jezdit do sedmdesáti (smích)!“

„Chtěl jsem si zazávodit a dělat show pro lidi,“ vyprávěl Karel Kadlec. „Musel jsem ale jet každou druhou jízdu. A z toho horka a únavy mě bolí břicho. Škoda těch bodů, co jsem ztratil. Ve finále jsem dostal cejchu a radši to přetočil než, abych někoho sejmul nebo bouch‘ do prken. Chtěl jsem se dostat do nároďáku, což se povedlo. Závodů mám dost, nejedu špatně, kdybych nešel na držku v tom blbým Holandsku…“

1. Zdeněk Schneiderwind, Praha 6 6 E 6 18   1.
2. Sirg Schützbach, D (FMS) E 6 6 6 18   2.
3. Nynke de Jong, NL (DMSB) E 4 5 5 14   3.
4. Alessandro Milanese, I 6 5 6 E 17   4.
5. Richard Wolff, Praha 5 4 3 4 16   5.
6. Pavel Ondrašík, Praha 5 5 4 5 19   6.
7. Karel Kadlec, Plzeň 3 2 4 4 13   F
8. Daniel Winterton, GB T 2 2 3 7 1.  
9. Francesco Barbetta, I (ACCR) 3 1 1 2 7 2.  
10. Anton Wannasek, A 2 3 3 3 11 T  
11. David Speight, GB 4 1 5 E 10  
12. Stefan Drofa, D 4 3 E F 7  
13. Silvano Soattin, I E – – – 0  

Závod o traový rekord:

Kvalifikační jízdy: I – Pavel Ondrašík, Alessandro Milanese, David Speight
  II – Richard Wolff, Nynke de Jong, Daniel Winterton
  III – Sirg Schützbach, Anton Wannasek, Karel Kadlec, Francesco Barbetta
  IV – Zdeněk Schneiderwind, Stefan Drofa, Silvano Soattin
Měřená letmá kola: Sirg Schützbach (28,094), Zdeněk Schneiderwind (28,123), Nynke de Jong (28,644), Richard Wolff (28,877), Alessandro Milanese (28,942), Pavel Ondrašík (29,477)

Poznámka: z kvalifikačních jízd postoupili do hlavní části vítězové a dva další dle volby pořadatele.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)