Archiv pro rubriku: Minirozhovor

Martin Vaculík bude o týždeň opä na dráhe

Žarnovica – 26. marca
Dva týždne po tom, čo si na dráhe v Miskolci slovenský pretekár Martin
Vaculík zlomil k¾účnu kos, vrátil sa z po¾ského Rzeszówa, kde podstúpil
špeciálnu liečbu. Magazín speedwayA-Z sa ho preto spýtal na jej priebeh a na návrat
na plochodrážne ovály.

„Od minulého utorka som chodil v Rzeszówe na laserové ožiarenia a v tento utorok som sa vrátil domov. Je to už podstatne lepšie ako predtým. Teraz to mám stále pevne uchytené, aby som s tým nepohol.“

V minulotýždňovom minirozhovore pre magazín speedwayA-Z sa nádejný junior zveril, že by sa
na dráhy chcel vráti už na sparingu svojho klubu Rzeszówa s Tarnówom. Ako
to vyzerá v skutočnosti? „Zo sparingu nebude nič. Doktori mi dovolili zača s tréningami až od polovice budúceho týždňa. Chcel by som stihnú štartova aj v prvom kole po¾skej Extraligy v Toruni, uvidíme. Čo sa týka junioráku v Pardubiciach, tak tam pôjdem určite,“ objasnil svoje plány do blízkej
budúcnosti.

Magazín speedwayA-Z mu naďalej drží palce, aby mu už nič
neskrížilo plány o jeho návrate.


Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Daniel Hádek loni překvapil i sám sebe

Chotíkov – 23. března
Proč se Daniel Hádek rozhodl vrhnout na sport levých zatáček, není vůbec nepochopitelné. By v českých zemích existují silné rodinné klany, Hádkovi ze západočeského Chotíkova by svým přínosem pro plochou dráhu jen obtížně hledali adekvátní srovnání. Po Janu Hádkovi nejstarším se na oválech objevili jeho synové Bořivoj a Jan. Nyní rodinnou štafetu převzali vnuci Michael a Daniel.

Spolužáci nejeli do Prahy zbytečně
„Na ploché dráze jsem začal závodit proto, že je to rodinná tradice a hlavně mě to baví,“ vypráví Daniel Hádek o okolnostech, které ho nasměrovaly do sedla plochodrážního motocyklu. „Ze své rodiny jsem viděl závodit jen bráchu. Tátovo a strejdovo závodění si vůbec nepamatuji. Krátce po tom, co jsem se narodil, tatín přestal i s Honzíkem závodit. Na videu si ale občas jejich umění prohlédnu. A dědu jsem viděl na motorce a v kombinéze jen na fotkách.“

Jenže speedway měla silného soupeře. „Bavil by mě motokros, hlavně freestyle,“ říká nejmladší z klanu Hádků. „Táta mi to ale rozmluvil, že když už Michal jezdí plochou dráhu, mám ji vyzkoušet taky, protože by neměl se mnou po závodech kdo jezdit.“ Fyzickou průpravu má Daniel Hádek dokonalou. „Hraji ještě fotbal za žáky u nás v Chotíkově,“ pouští se do vypočítávání svých dalších sportovních aktivit. „Pořádně si ale zakopu na turnajích jen na začátku a konci sezony. Většinu víkendů trávím na plochodrážních stadiónech. Ale v týdnu ještě chodím na karate.“

Závodní premiéra Daniela Hádka se odehrála při Velké ceně Královského města Slaný, který doprovázel ouverturu tříčlenných družstev. Tehdy uzavíral výsledkovou listinu, ovšem o čtrnáct dnů později v Chabařovicích stál na bedně. Rázem s ním museli počítat i zkušenější soupeři v mistrovství republiky.

Už ve druhém kole na plzeňských Borech skončil druhý za Romanem Čejkou. Do konce seriálu stačil ještě dvě třetí místa v Chabařovicích a Mšeně. V závěrečném účtování mu patří bronz. A senzačnost umístění Daniela Hádka vedle skutečnosti, že jej dosáhl při své premiérové sezoně, podtrhují skalpy favorizovaných Pražanů.

„Loňská sezona se docela povedla,“ říká Daniel Hádek skromně. „Měl jsem radost. Asi jsem překvapil hodně lidí včetně celé rodiny. Překvapil jsem i sám sebe.“ První rok na oválech přinesl i vítězství. Stalo se tak během doprovodného závodu Memoriálu Luboše Tomíčka.

„Byl to senzační závod,“ zrychluje plzeňský závodník tok svého vyprávění. „S Romanem Čejkou, Jardou Hladkým a Míšou Průchou jsme byli zkrátka ve formě. Před tolika fanoušky jsem ještě nikdy nejel. A byl to zároveň můj první závod při umělém osvětlení. Taky mi přijelo fandit hodně fandů z Plzně i někteří moji spolužáci. Jsem rád, že do Prahy nejeli zbytečně. Byla to zkrátka nádherná atmosféra a moc krásných zážitků. Zážitkem bylo už jen to, že jsem se mohl v depu pohybovat mezi takovými jezdci, jako jsou Hans Andersen, Matej Ferjan, Grzegorz Walasek…“

Stopětadvacítky čeká zajímavý rok
Zanechme však vzpomínání, protože nová sezona už rázně klepe na dveře. Daniel Hádek by měl být černým koněm nejmenšího mistrovství. A to nejen dle loňských výsledků, ale i podle finanční injekce do technického parku. „Investice do techniky určitě proběhly,“ netají se plzeňský závodník. „Ale jak veliké byly, je spíš otázka pro mého otce. Rodiče mi koupili motor od Romana Čejky, takže technické vybavení je lepší než loni. Snad technika nezklame…“

Dá se očekávat, že špička stopětadvacítek bude vyrovnanější než v předchozích dvou letech. A do boje o zlato se může zapojit více závodníků. „Letošní rok bude hodně napínavý,“ souhlasí Daniel Hádek. „Všichni už tak trochu víme, do čeho jdeme a co můžeme jeden od druhého očekávat. Je jasné, že každý z nás myslí na ten nejvyšší stupínek na bedně tak jako já. Porazit Edu a Jardu Hladkého nebude jednoduché. Uvidíme.“

Paralelně s šampionátem republiky proběhne letos také Markéta Cup na malé dráze. Nicméně z kuloárů zaznívá, že miniovály nejsou zrovna podle gusta Daniela Hádka. „Co se týče Markéta Cupu, některých závodů se určitě zúčastním,“ odpovídá. „Ale celý seriál nepojedu. Je to složité s dopravou, školou, prací rodičů a bráchovými závody, které se časově prolínají s mými. Malou dráhu jsem prakticky zkoušel poprvé loni na Markétě. Ve druhém případě to bylo letos v Míšni, kde se mi moc líbilo. Ale popravdě řečeno, malé dráhy nejsou opravdu nic pro mě.“

Nicméně závody stopětadvacítek jsou přece jenom průpravou pro boje na půllitrech. S nimi už má Daniel Hádek také své zkušenosti a nejde jenom o pobíhaní kolem bratrových strojů. „Je jasné, když stojí doma v garáži bráchovy motorky, že by byla blbost nevyzkoušet, jak se na nich jezdí,“ vidí Daniel Hádek celou věc pragmaticky. „Je to asi čtrnáct dnů, kdy jsem zkoušel porovnávat pětistovku se stopětadvacítkou. Řekl bych, že pětistovka jde do smyku líp než slabší motorka. Docela jsem si to v Plzni na stadionu užil. A některé přihlížející i příjemně překvapil.“

Daniel Hádek děkuje:
„Chtěl bych poděkovat všem fanouškům za přízeň. Všem, kdo mě a bráchovi pomáhají s motorkama a se střídáním se za volantem s tátou. Všem nadšencům, kteří ve svém volnu berou v Plzni na stadionu lopaty do ruky a dělají pro nás jezdce dráhu, která nám sedí a vytváří nám perfektní zázemí. Středisku mládeže ve Slaném, všem sponzorům, kteří nás s bráchou podporují, a hlavně celé rodině.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II) a Antonín Škach

Antonín Galliani je v plné přípravě na sezonu

Praha – 15. března
Mezi závodníky, kteří každé úterý a čtvrtek pilně krouží tréninková kolečka po pražské Markétě, je i Antonín Galliani. Absolvoval tři tréninky a je s nimi spokojený. Nicméně nenechává nic náhodě. Začátek sezony se kvapem blíží a s nimi první závody v Itálii. Pražský závodník se magazínu speedwayA-Z svěřil, že je pokládá za klíčové.

S cílem maximální snahy
„Připravuju se, jak to jde,“ vypráví Antonín Galliani o programu svých současných dnů. „Věnuju tomu všechen čas, kterej mám. Snažím se připravit co nejlíp. Záměry jsou takový, abych se někde chytnul. Závodů tady u nás je minimum. Proto zkouším sehnat něco venku.“

Prozatím si předběžně domluvil starty v Itálii. „Začátkem dubna jsou dva závody v Lonigu a Terenzanu,“ popisuje. „Musím se kvalifikovat. A záleží, jak se uvedu. Chystám se v Itálii ještě zatrénovat, abych tam nepřijel hnedka nepřipravenej.“

Prozatím se jedná o jeho jediné zahraniční angažmá. „V Polsku nemám nic,“ krčí rameny. „Doufám, že se tam něco vyvine. Počítám s druhou ligou na začátek, což by asi nebyl problém sehnat. Ale loni jsem tam nejezdil, a tak je těžší dostat kontrakt. Uvidím, jak dopadne Itálie, a doufám, že najdu cestu i do Polska.“

O jeho služby projevují zájem i české kluby. „Kontaktovali mě ze Slaného na extraligu,“ prozrazuje Antonín Galliani. „Ale Praha od letošního roku nepouští jinam. Mám extraligu v Praze, ale je tady dalších osm lidí. Nasazení se bude tvořit podle tréninku a tak. Budu se snažit co nejvíc, abych se prosadil do týmu aspoň na půlku závodů.“

Ve tříčlenných družstvech, která letos povýšila na mistrovský status, bude Antonín Galliani oblékat březolupskou vestu. „Byl jsem domluvenej s Libercem,“ odhaluje roušku tajemství ze svých zimních jednání. „Ale došlo k nedorozumění s podpisem. A teď už tam je asi devět lidí. Jedu to za Březolupy. Je to motivace a něco jinýho. A podmínky mám stejný jako s Libercem.“

Antonín Galliani plánuje samozřejmě svou účast v mistrovství republiky jednotlivců i dvojic a také ve volných závodech, podaří-li se mu je získat. „Co nejvíc se snažit,“ odpovídá na otázku, jaké si stanovil cíle. „Na týhle sezoně záleží, a tak uvidím, jak se to bude vyvíjet.“

Připravenost po všech stránkách
„Dojmy byly dobrý,“ hodnotí Antonín Galliani své účinkování v prvních třech trénincích na pražské škváře. „Kromě motorickejch věcí. Musí se doladit hlavně na tu Itálii, kde se potřebuju chytit. Veškerou techniku mám svoji, ale doufám, že mě Markéta v průběhu sezony technicky podpoří.“

Přes zimu trávil Antonín Galliani hodně času ve své garáži. „Motorky jsou připravený,“ chlubí se výsledkem poctivé práce. „Pracoval jsem na nich s otcem a s Dominikem Jechem.“

Pražský závodník však rozhodně neusnul na technických vavřínech. „V současné době mám jeden dobrej motor,“ říká. „Ještě ho musím dozkoušet, ale je dobrej. Plus dva, který jsou spíš na tréninky. Jízda byla dobrá, jsem spokojenej. Dráha na Markétě se oproti loňsku změnila. Není to úplně taková hlubina. Jede to, prostě stará Markéta.“

Antonín Galliani neopomněl ani fyzickou stránku. „V zimě jsem se tomu věnoval, jak to šlo,“ vypráví. „Jako každej rok. Posilovna, nějakej běh, nějakej ten hokej. Sezona je přede mnou a já jsem na ni připravenej.“

Tréninkový plán však pokračuje. „Pravidelný tréninky v Praze,“ popisuje Antonín Galliani svůj program do konce března. „Plánuju taky jet všude, kde si budu moct zatrénovat. Mšeno, Plzeň… Času moc nezbejvá. Jsou prakticky dva tejdny, než začnou závody. A Itálie, na kterou se soustředím nejvíc.“

Antonín Galliani děkuje
V letošní sezoně přislíbili pomoc pan Jech – firma BEST CREDIT a firma SEWO. Děkuji také svému otci za veškerou podporu.“


Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II) a Antonín Škach

Martin Vaculík by mal ma léčbu po dvoch týžďnoch za sebou

Žarnovica – 18. marca
Ako už magazín speedwayA-Z v piatok informoval, slovenský pretekár Martin Vaculík si pri tréningu so svojim po¾ským klubom z Rzeszówa pri páde zlomil k¾účnu kos. Dnes sa nám podarilo získa podrobnejšie informácie priamo od pretekára.

„Na začiatku pred tréningom sa mi zdala dráha v pohode, avšak bola dos hlboká, čo som zistil až po vjazde na ňu. K tomu som si dal ešte aj zlý prevod a nešlo mi to dobre. Skúsil som slabo zátačku a podržal rovinku, tu sa mi však do zákruty nedarilo zalomi, a keď mi to konečne vyšlo, bolo už neskoro. Spadol som cez riadítka a rovno na k¾učku a hlavu. Pritom som si zlomil k¾učku a puklo mi aj rebro,“ líčil okolnosti pádu úradujúci majster Českej republiky jednotlivcov.

„V pondelok idem na röntgen do Žiaru nad Hronom a pošlem výsledky do Rzeszówa, kde sa ma ujala pani Marta Póltorak, ktorej by som sa chcel ve¾mi poďakova. Ak to bude niečo komplikovanejšie, vybavila mi odborníka pána Smitha z Ipswichu, ten by mi to potom zvaril. Uvidíme ako to dopadne, ale každopádne by som to chcel ma za sebou po dvoch týždňoch a stihnú ešte sparing s Tarnówom,“ oboznámil so svojim najbližším plánom Martin Vaculík.

Magazínu speedwayA-Z a jeho čitate¾om ostáva preto dúfa, že to mladému pretekárovi vyjde.

Foto: Vaculík Speedway Team

Jan Jaroš má za sebou dva tréninky

Praha – 17. března
Minulé úterý vyjel v letošní sezoně poprvé na ovály také Jan Jaroš. Další trénink si pražský borec dopřál rovněž ve čtvrtek. Navzdory svému nabitému časovému programu si našel pár chvil na komentář pro magazín speedwayA-Z.

„Mám dva tréninky za sebou a dobrý,“ pochvaluje si Jan Jaroš, aby vzápětí dodal informace o ostrém startu své sezony. „Třicátýho mám test match v Krosně.“

By přemýšlí o startech na dlouhých drahách, klasický speedway pro něho zatím zůstává na prvním místě. „Co se týče dlouhý, nemám ještě motorku, co jsem měl slíbenou.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)

Adam Vandírek nemohl odolat zazávodit si

Rudná u Prahy – 15. března
Adam Vandírek minulý týden ke svému prvnímu tréninku po srpnovém zranění přistupoval velice opatrně. Připouštěl, že měl zvláštní pocity, ale zaznamenal zlepšení. Toto úterý už byl nadšený a ve čtvrtek ještě víc. Bohužel však zadřel motor, nicméně příští týden plánuje jezdit na druhém motocyklu. Termín test matche v Krosně, kde se rozhodne o sestavě na první ligové klání s Miskolcem, se totiž rychle blíží.

„Poprvý jsem se posadil na motorku minulý čtvrtek,“ svěřuje se Adam Vandírek. „Po zimní přestávce a hlavně po tom úrazu to bylo takový zvláštní. Ale ke konci se to zlepšovalo.“

Další trénink byl na pražském tréninkovém programu toto úterý. „Říkal jsem panu Semelovi, že nechci chodit na pásku,“ líčí. „Ale nějak jsem vjel na dráhu a nemohl odolat si zazávodit. Hned ve druhý jízdě jsem porazil Honzu Jaroše a Pavla Ondrašíka a byl těsně za Filipem.“

A tak úterní odpoledne zastihlo Adama Vandírka ve skvělé náladě. „Co se týče celýho tréninku, je vidět, že se to nedá zapomenout,“ komentuje svůj výkon. „Byl jsem nadšenej a překvapenej. Na to, že jsem šest měsíců nejezdil, jsem byl rád. Dojel jsem dvakrát za Filipem a pak už se jen volně vozil. Ještě chviličku si počkám, až se víc rozjezdím. A hlavně dostanu zpátky sebevědomí, protože to dělá hrozně moc.“

Potřetí se Adam Vandírek posadil do čela předevčírem. „Jelo se mi ještě líp než předcházející dva tréninky,“ vypráví. „Ale bohužel jsem musel skončit dřív, protože jsem zadřel motor. Příští týden mám v plánu jezdit na druhý motorce, abych zkusil, na který se mi pojede líp. Třicátýho mě čeká test match v Krosně a tak se rozhodne, kdo pojede první závody proti Miskolci. A já bych rád podal co nejlepší výsledek. Už teď se těším, až začnou závody.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)