Archiv pro rubriku: Minirozhovor

Richard Wolff zve diváky na podívanou na špičku dlouhodrážních oválů

Mariánské Lázně – 24. května
Richard Wolff, účastník finálové série mistrovství světa na dlouhé dráze, v uplynulých dnech nezahálel. V neděli se vypravil do Plattlingu, kde mu pořadatelé připravili zklamání jeho nominací na post druhého náhradníka. Včera jel tradiční German Open v Olchingu, kde vybojoval šesté místo a ve zvláštní jízdě nejlepších závodníků skončil čtvrtý. Dnes už bude v akci na mariánskolázeňském oválu, kam zve všechny diváky. Vedle něj se včera v Olchingu představil i Michael Hádek, který skončil desátý. Zdeněk Schneiderwind zase využil církevních svátků, aby jel pouák se světovou špičkou v Altripu. Celkově mu patřila osmá příčka.

„Z Plattlingu mě pozvali, ale bohužel mi neřekli, že jsem až druhej‘ náhradník,“ posteskl si Richard Wolff. „Trošku levá, ale to nic. Celý den pršelo, takže jsem se nakonec zúčastnil jedný jízdy, v níž jsem vybojoval jeden bod. Bohužel dráha tak je se čtyřma zatáčkama, takže jsem nic nevyzkoušel. Snad jedno pozitivum, měl jsem před Mariánkama jednu jízdu…“

Včerejší cesta do Olchingu začala trošku hekticky. „Mechanik Jiřík nedostal dovolenou, naštěstí ho zastoupil kámoš Karel, za což mu děkuju,“ líčil pražský závodník magazínu speedwayA-Z. „Závod začal dobře. Dva body. Ale udělal jsem bláznivej‘ set up. Myslel jsem, že dráha bude tvrdnout, ale skutečnost byla jiná. Takže v další jízdě jeden bodík. Ve třetí jízdě jsem se naštval, změnil nastavení a jel si pro tři body. Ale prasknul mi zadní řetěz, ale další dvě jízdy byly za šest bodů, celkově devět a šestý místo. V super finále jsem se zdržoval na druhým místě, ale dokončil na čtvrtým. Opět mě trápila spojka na jedný motorce. Musím máknout a něco vymyslet, protože se těším do Polska, chtělo by to patnáct…“

Nicméně dnes čeká Richarda Wolff premiéra ve finále na dlouhé dráze v Mariánských Lázních. „Zdravím diváky, přijďte se podívat na špičku dlouhodrážních oválů,“ zve do ochozů.


Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Evropský šampión se připravuje na mistrovství světa při práci

Praha – 13. května
Již dlouhá léta je naším nejlepším jezdcem na dlouhých a travnatých oválech Zdeněk Schneiderwind. 24. května se v Mariánských Lázních postaví na start ošemetné jízdy poslední šance, jejíž výsledek doplní poslední dva jezdce do startovní listiny úvodního podniku finále mistrovství světa. Po skončení tiskové konference na pražské Markétě se naskytla příležitost dvojnásobného mistra Evropy vyzpovídat.

speedwayA-Z: „Jaké máte ambice pro blížící se finále v Mariánských Lázních?“
Zdeněk Schneiderwind: „Vše se odvíjí od té poslední šance. Buď postoupím nebo jedu domů.“

speedwayA-Z: „Jaká je vaše příprava na takové závody?“
Zdeněk Schneiderwind: „Příprava? No, já teď mám hodně práce s mladýma a Markéta Cupem, na nic jiného mi už moc času nezbývá. V sobotu jedu ve Francii kvalifikaci pro mistrovství světa na příští rok, dvaadvacátýho je Altrip. Přijedu domů umeju motorky a jedu do Mariánek. Žádnou speciální přípravu nemám.“

speedwayA-Z: „Už jste letos v Mariánských Lázních trénoval?“
Zdeněk Schneiderwind: „Byli jsme tam v sobotu, moc se nevedlo. Byly trochu problémy s motory, ale snad se to podaří odstranit.“

speedwayA-Z: „Nepřišli z Divišova s nějakou novinkou?“
Zdeněk Schneiderwind: „Ne, nic speciálního nemám. Já nemám rychlejší motory než kluci, spíš se to snažím dohánět tou bojovností.“

speedwayA-Z: „Nejbližším závodem je teď kvalifikace MS v Artigues de Lussac. Ve Francii se vám vždycky dařilo. Challenge se jede v Aduardu. Vy jste spíš trávař, to by vám mohlo vyhovovat, ne?“
Zdeněk Schneiderwind: „Ve Francii je to krátký, dráha má asi 500 metrů. Záleží hodně na počasí. Když nebude pršet, bude dráha jako beton. V Aduardu taky moc hezká dráha není. No uvidím, jestli vůbec příští rok pojedu.“

speedwayA-Z: „Věnujete se hodně výchově mladých jezdců. Budete někomu předávat své zkušenosti také z dlouhé dráhy. Co třeba Pepa Franc nebo Honza Jaroš?“
Zdeněk Schneiderwind: „Dlouhá dráha je drahá záležitost a když jí chcete jezdit, musíte se jí věnovat na sto procent. V Divišově jsou tomu příznivě nakloněni, jsou ochotni půjčovat motocykl, ale ze strany těch mladejch není moc zájem. Pepa Franc je velkej talent, ten to umí jezdit, je to v něm, ale ta jeho momentální situace tomu nepřeje. Má závody v Anglii do toho mistrovství světa, Evropu, tak už mu nezbývá moc času. V Abensbergu měl teď problémy s motory, má teď hodně jiných starostí. V zimě jsme se domlouvali, že mu letos půjčím motorku na dlouhou, ale nevím, jestli to teď bude chtít jet.“

speedwayA-Z: „Tak vám děkuji za rozhovor a přeji hodně štěstí.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Klabo Team ladí na Teterow

Milevsko – 8. května
Jenom náhodou jsem jel s manželkou Renatou ve svátečním čtvrtečním dni přes Prčici, abych navštívil kamaráda u koní, a viděl ceduli Milevsko. Řekl jsem si, tam někde má restauraci Antonín Klatovský. Zadal jsem na navigaci cíl a pokračoval v cestě. Po dobré večeři v restauraci Saloon Klabo a SMS Tondovi jsem zvedl telefon s jeho číslem na displeji a byl pozván k němu do dílny.

Naše ledařská jednička spolu s bratrem Janem připravovala půjčenou dodávku na cestu do Teterowa, kam jede obhajovat prvenství z loňska. Už jsme se připravovali s Renatou k odjezdu, když v tom vyšel z dílny také Antonín Klatovský starší. Podali jsme si ruce, popřáli si navzájem Šastnou cestu a vyrazili k domovu.

Tip: Restaurace na nás zapůsobila velmi dobře. Na jídle jsme si oba pochutnali a dostali sváteční dárek dne koláč s rebarborou.

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark II)

Jakub Fencl zažil víkend plný dojmů

Praha – 15. dubna
Nabitý víkend prožil Jakub Fencl. Pražský závodník v plochodrážních kuloárech známý pod přezdívkou Rozruch v sobotu v Pardubicích debutoval v juniorském mistrovství republiky i v oficiálním závodě půllitrů vůbec. Při té příležitosti se svěřil magazínu speedwayA-Z, jaké to bylo a řeč se stočila také k jiným tématům.

„Mamka,“ odpovídá na otázku, kdo ho přivedl ke sportu levých zatáček. „Odmala jsem jezdil na motorkách. Bydlím na Hradčanský a jednou jsme se šli podívat na Grand Prix. Začalo se mi to líbit a od deseti jsem jezdil s klukama po závodech a učil se. Od dvanácti jsem trénoval na simsonu a pak se střídala stopětadvacítka s velkou.“

Hned ve svých začátcích si vykoledoval svou přezdívku. „To vymyslel pan Wolff,“ směje se Jakub Fencl. „Neuměl jsem jezdit a nedokázal to dát do smyku. On mi řek‘, že jsem Rozruch a od tý doby mi to zůstalo.“

Od primátu Pavla Pučka v sezóně 2004 hrála v mistrovství republiky stopětadvacítek prim slánská škola. „Pořád mi nejela motorka nebo nebyl udělanej‘ motor,“ říká pražský závodník, jehož nejlepším výsledkem se ve třídě kolibříků stalo loňské čtvrté místo. Nicméně dokáže na svých vystoupeních najít pozitiva. „Dalo mi to, že jsem si zvyknul na kontakty na trati a naučil se to dát do smyku. Měl jsem motorku v ruce.

V letošním roce figuruje mezi účastníky Markéta Cupu a bude závodit i na pětistovce. „Na stopětadvacítce už je to pro mě o ničem,“ vysvětluje své sezení na dvou židlích. „Markéta Cup pojedu, je to malá dráha, to je o něčem jiným. Chci vyhrát tu motorku, ale jinak mistrák jezdit nebudu.“

A jak si Jakub Fencl užil uplynulý víkend? „Jel jsem první závod na půllitru a pocity jsou dobrý,“ rozzáří se nad otázkou. „Konečně jsem si na to sednul a jel závod. A aspoň jsem udělal jeden bod. Jednou mi vypad‘ kabel z fajfky, ale jinak bomba! Pak jsem jel s Honzou Jarošem do Polska, přespali na hotelu a jeli v Gniezně. Stadión byl pěknej‘ a já se podíval někam jinam a pomáhal jsem Honzovi jako mechanik. Snad jednou bude pomáhat on mě (smích)!“

By stojí Jakub Fencl teprve na prahu své kariéry, má o svých letošních ambicích jasné představy. „Pojedu juniorák a devatenáctky a zkusím tak udělat maximum,“ tvrdí odhodlaně.

Jakub Fencl děkuje:
Panu Schneiderwindovi, panu Špinkovi a klubu za podporu. A mámě za to, že to se mnou vydržela. A jejímu přítelovi, že mi pomáhá.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II) a Antonín Škach

Dominik Jech by si nedokázal představit žít bez ploché dráhy

Praha – 1. dubna
Loni si dělal velké plány, nicméně v průběhu sezony se všechno otočilo vzhůru nohama. Rozčarování jej vedlo k úvahám o konci kariéry, kterou nakonec na podzim ohlásil. Dal si inzeráty, že prodá obě svá GM. Nakonec však dospěl k rozhodnutí, že by bez sportu levých zatáček nedokázal žít. A tak se jméno Dominik Jech bude ve startovních listinách objevovat také letos. Pražský závodník hovořil s magazínem nejen o svém těžkém období, ale i o svých letošních plánech.

Přestat nejde
„Plochá dráha je sport, co chytí za srdce a nedá se s tím seknout,“ vysvětluje Dominik Jech, proč se nakonec rozhodl pokračovat ve své kariéře. „Během loňský sezony jsem byl zklamanej‘. Cíle se mi kolikrát nepovedly. Přes zimu jsem měl čas přemejšlet. Vrátil jsem se k Tondovi Gallianimu a pomáhal mu s motorkama. Utvrdil jsem se, že je brzo, abych to zahodil. Nedokázal bych si představit žít bez plochý dráhy. Je to krásnej sport a přirostl mi k srdci.“

Do začátku sezony v Čechách už zbývá jen pár hodin a Dominik Jech do ní vstoupí po všech stránkách připraven. „Natrénoval jsem a dal do toho všechno,“ hodnotí. „Musím přiznat, že loni jsem se kolikrát nepřipravil a to byla velká chyba. Výsledky neplánuju, na prvním místě je zdraví. Chci ale dělat všechno pro to, aby to teď bylo lepší. Na prvním místě si dávám školu, tu musím dodělat. Samozřejmě pojedu oba české junioráky a chci dát do toho všechno. Kdyby se to povedlo, tak juniorský družstva, MACEC Cup a nějaký volný závody. Hlavně chci zlepšit výsledky a udělat ze sebe dobrýho jezdce.“

Jméno Dominik Jech se prozatím vyskytuje pouze na pražských soupiskách. „Jsem tam napsanej‘ na všechny závody,“ říká. „Ale mám jistotu jen, že za ně pojedu jen junioráky. Praha si totiž dala za cíl co nejlepší výsledky, a tak se nevejdu do extraligy a juniorskejch a tříčlenejch družstev. Rád bych ale někde nastoupil. Hostování je zatím na fázi domluvy. Na konci loňský sezony jsem se dostal do rozporů s vedením na Markétě. Cílem číslo jedna proto zatím bylo vrátit se, udobřit se a získat zázemí. Potom teprve můžu dělat zásadní kroky, abych moh‘ hostovat. Jistýho nemám nic.“

Co se na letošní rok nemění, je jeho strojový park. Motocykly GM dokonce svým způsobem zachránily kariéru Dominika Jecha. „Na konci sezony jsem je dal do špičkového stavu,“ vysvětluje. „Přemejšlel jsem, že bych je prodal. Naštěstí se nikdo neozval. Občas jsem je viděl v garáži a nakonec ty inzeráty stáhnul. Všechno je tak naladěný. Motorky, jezdec, protože jsem přes zimu cvičil.“

Sezóna plná rozporů
Loňská sezona přinesla Dominiku Jechovi spoustu zklamání. Zjara ovšem vypadalo všechno nadějně. „Loňská sezona mi začala už koncem předminulý,“ vrací se pražský závodník o tři sta pětašedesát dnů zpátky. „Pan Kasper mě vzal do Mšena na extraligu. Měl jsem domluvený také tříčlenný družstva Žarnovicu a tříčlenný za Liberec. Dělal jsem si velký plány a byl nabuzenej‘. Začátek sezony nebyl špatnej‘. Třeba po prvním junioráku ve Slaným jsem měl dobrej pocit. Zbavil jsem se kvalifikace pro další závody. Taky v kvalifikaci o mistrovství republiky jednotlivců v Pardubicích jsem si zazávodil a líbilo se mi to, obrovský cíle byly přede mnou.“

Nicméně tragédie Michala Matuly při pražském výjezdu na utkání druhé polské ligy v Krosně nechala na Dominiku Jechovi své následky. „Přišel zlom,“ přiznává. „Hodně jsem o tom přemejšlel a byl z toho sklíčenej‘. Byl to počátek neúspěchu. Odsunul jsem plochou dráhu na další místo a to byla chyba. Přišly neúspěšný závody. Žralo mě to a začal jsem přemejšlet, že se na to vykašlu.“

I ve své mizérii si však Dominik Jech dokáže najít pozitivní stránky. „Extraliga a druhá polská liga byly dobrý závody,“ nezastírá. „Nabral jsem zkušenosti, jak to funguje v Polsku. Kvalitní jezdci, cizinci, nabitý stadiony. Extraliga to samý. Když jsem si to pak pustil doma v repríze v televizi, byl to krásnej pocit. Viděl jsem se tam a připadal si dobře, i když jsem v záběrech moc nebyl.“

Takže nad rokem 2007 má rozporuplné pocity? „Kdybych to měl říct, loňská sezona byla zmatená,“ souhlasí Dominik Jech. „Někdy dobrý, někdy špatný. Přes zimu jsem našel chyby, zapracoval na nich, abych je odboural. To bude hlavní cíl. Hlavně musím zapracovat na profesionálním přístupu. Dám do toho všechno. Probudila se ve mně chu, která mi chyběla. A myslím, že s tímhle to půjde líp. Vidím, že někteří kluci se dostali nahoru, a já to musím dokázat taky. Musím odbourat takový ty naše srandičky. Sranda musí bejt, ale ne na prvním místě.“

Dominik Jech děkuje
„Hlavní poděkování patří tátovi, že mě k plochý dráze přived‘. Bez něj bych neměl zázemí, podporu, nic. Jsem mu dost vděčnej‘ za čas a trpělivost. A všechny sponzory, co mi sehnal. Taky mamce a rodině, že vydrželi, že nejsem doma a ty moje nálady. A pak pánům Kasperovi a Kollertovi, že mi dali šanci v extralize a tříčlennejch družstvech. Kdykoliv jsem zavolal, moh‘ jsem si přijet zatrénovat. Za to jsem jim hodně vděčnej‘.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II) a Antonín Škach

Dominik Jech pokračuje dál v závodění

Praha – 28. března
Na konci sezony Dominik Jech řešil dilema, zda ukončit aktivní kariéru, či nikoliv. Trošku chuti k pokračování mu dodal jeho finálový duel s Pavlem Pučkem v českém šampionátu devatenáctiletých. Přes zimu si všechno srovnal v hlavě a nakonec dospěl k rozhodnutí vyzkoušet si pražský ovál během úterního tréninku. By nakonec zůstal v depu, závodit bude, jak řekl magazínu speedwayA-Z.

„Nic zlýho se nestalo,“ rozptýlil stín obav. „Ale shořelo to na licenci a pojištění a pan Špinka mě nepustil na dráhu. Ale jdu do toho. Na příští úterý to všechno nahoním. Motorky mám připravený, všechno je v pohotovosti a fyzičku jsem přes zimu taky zdokonalil. Mám do toho chu a zájem, takže tomu nic nebrání. V úterý na sto procent poprvý vyjedu a zatrénuju si. A dvanáctýho je v Pardubicích první akce.“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon D Mark II)