Archiv autora: Kiril Ianatchkov

Nejspíš jsme viděli nového mistra světa

Gorzow – 29. srpna
Nikdy předtím nepřítomný jezdec neovlivnil tak výrazně náladu na velké ceně jako minulou sobotu v polském Gorzowě. Navíc tento jezdec, Darcy Ward, ani není účastníkem letošního seriálu. Přesto asi 15 tisíc přítomných diváků opakovaně skandovalo jeho jméno a většina závodníků nosilo přímo na svých vestách vzkaz pro mladého Australana. Mistr světa Greg Hancock dokonce oblékl repliku závodního kevlaru číslo 43 a Chris Holder napsal jméno svého kamaráda přímo na své kombinéze a na sedačce motorky. Pořadatele upustilo od tradičního ohňostroje na konec dne. A to všechno aby podpořili těžce zkoušeného a těžce zraněného závodníka.

 

Greg Hancock, Matej Žagar a Tai Woffinden na stupních vítězů
Greg Hancock, Matej Žagar a Tai Woffinden na stupních vítězů

Takřka vyprodáno

V Gorzowě si na nezájem diváků stěžovat nemohli
V Gorzowě si na nezájem diváků stěžovat nemohli

Vidět elitní plochodrážní závod v Polsku je nevšední zážitek. Po velmi slabé loňské návštěvě SGP v Bydhošti a fiasku na Narodowem letos ve Varšavě Gorzow ukázal, že mezinárodní plochá dráha dál táhne polské fanoušky. Mizerná forma Krzyzstofa Kasprzaka a neúčast zraněného Jaroslawa Hampela nebyly důvodem, aby tribuny zůstaly poloprázdné. Naopak 15 tisíc míst k sezení a dalších dva tisíce k stání byly skoro kompletně zaplněny. Pořadatelé neuvedli počet diváku, ale řev obecenstva kdykoliv na trať jel Polák anebo závodníci místní Stali Niels Kristian Iversen a Matej Žagar, vypovídaly o všem.

Samotný závod začal víceméně tak, jak skončil ten minulý – Peter Kildemand tvrdě vytlačil Troye Batchelora a dostal se na body. Rozjížďku vyhrál nestárnoucí Greg Hancock a později si to zopakoval ještě čtyřikrát včetně vítězství ve druhém semifinále. Nepodařilo se mu bodovat ve smolné třinácté jízdě, kdy asi příliš moc chtěl porazit vedoucího seriálu Taie Woffindena, až skončil poslední. Nezvítězil ani ve finále, přestože ho měl skvěle rozjeté a od startu dlouho vedl i s velkým náskokem. Pak chyboval, když si hlídal Woffindena a z vítězství se mohl radovat Slovinec Matej Žagar.

V jízdě číslo dvě jsme byli svědky ostré premiéře nového motoru GTR Marcela Gerharda a konstruktéra Eskila Sutera známého z Moto2 a MotoGP. Na vývoji se podílel Brit Kelvin Tatum a po testech několika závodníků už na Grand Prix v Praze a jedné zavodní jízdě Chrise Harrise v polském Gorzowě posledně jmenovaný odjel celý závod GP.

Greg Hancock má za sebou Bartosze Zmarzlika, Troye Batchelora a Petera Kildemanda
Greg Hancock má za sebou Bartosze Zmarzlika, Troye Batchelora a Petera Kildemanda

Největší problém britského závodníka v posledních letech byly starty. Tentokrát mu vycházely skoro perfektně. Zda je to všechno otázka psychiky, anebo novy motor to, co Brit potřeboval poznáme brzy v dalších týdnech. Každopádně Harris si vybojoval pět bodů a žádný se mu nedostal zadarmo.

Trať v Gorzowě byla skvěle připravena a již ve čtvrté sérii jsme byli svědky předjíždějícího manévru Taie Woffindena, který ho vynesl z posledního na první místo. Brit to zopakoval ještě jednou později v jízdě číslo jedenáct. Pět vítězství v řadě, postup do finále a třetí místo na stupních vítězů přiblížily Taie Woffindena k druhému mistrovskému titulu. Po profesorské jízdě v třinácté rozjížďce proti Gregu Hancockovi se zdálo, že Tai Woffinden by vyhrál, i kdyby startoval z depa. Pozoruhodný výkon!

 

Emoce nekončí

Hororový pád v osmnácté jízdě
Hororový pád v osmnácté jízdě

Znovu zaujal Australan Jason Doyle. Je to nebojácný a tvrdý závodník, kterému se lepí smůla na záda. I v Polsku se neubránil pádům. Právě naopak. Start jízd, kterých se účastnil, se opakoval poněkolikáté, devátá jízda dokonce čtyřikrát. Pro letmý start a po pádech právě Doyla a Grega Hancocka. Smolná řada vyvrcholila v hororové osmnácté jízdě. Podobně jako v Dánskem Horsensu do vzduchu letěli a ocitli se na zemi Nicki Pedersen s Matejem Žagarem. Tentokrát je tam poslal právě Doyle.

Australan potřeboval k šesti bodům doplnit alespoň dva, aby se dostal do první osmičky. Když Pedersen se Žagarem jeli vnějšek, odvážně šel ze zadní pozice vnitřkem. Jenomže nenechal dostatek místa, tvrdě strčil do Žagara, který ránu ustál, ale poté sebral přední kolo Pedersena a byl s toho horror.

Nicki Pedersen (červená) bojuje s Peterem Kildemandem (bílá) před zraky Macieje Janowskeho
Nicki Pedersen (červená) bojuje s Peterem Kildemandem (bílá) před zraky Macieje Janowskeho

Matej Žagar se už nedokázal vyhnout Pedersenově motorce a šel do nafukovacích vaků. Dán přepadl přes řídítka, praštil hlavou o trať a ještě dostal ránu motocyklem. Dlouho se nezvedal a tentokrát nehrál o čas pro mechaniky, protože přestože nakonec odešel po svých, ze závodu pro bolest krku odstoupil. Bylo to správné rozhodnutí a byť snížilo šance Nickiho Pedersena bojovat o titul, musíme ocenit jeho zodpovědný přistup. Doyla bylo škoda, jelikož se jednalo o typicky závodní incident, bez úmyslů a nerozvážností ale žádné jiné rozhodnutí, než vyloučit ho, nepřipadalo v úvahu.

Tímto drama na trati skončilo, nikoliv však emoce. Za opravdu neslýchaného jásotu publika domácí Bartosz Zmarzlik nejdřív vyhrál devatenáctou jízdu a pak i první semifinále. Rozvážnou jízdou v něm druhý skončil Tai Woffinden, který měl dost času ohlížet se po soupeřích. A když viděl, že si dokáže ohlídat postupovou pozici, se už po mladém Polákovi ani nepouštěl. Druhé semifinále kontroloval Hancock a za jeho zádi bojovali Iversen s Žagarem. Slovinec jede v životní formě a zdá se, že těžké pády a karamboly mu spíš přidávají na odhodlání.

 

 

Pro Darcy Warda

Na Darcyho Warda mysleli všichni
Na Darcyho Warda mysleli všichni

V samotném finále nejlépe od pásky vyšel Hancock. Zmarzlik přehnal s bojovností, dopustil se chyby a padl na poslední místo. Žagar využil nepatrné zaváhaní Hancocka a po třech kolech se dostal do čela, kde neohrožené tak projel cílem. Co se nestalo v Horsensu, povedlo se v Gorzowě.

Povídá se, že pořadatele nemají zájem o podložení smlouvy s BSI a další ročník po vypršení stávající dohody už v roce 2016 neuvidíme. Po trapasech na jednodenních tratích je obrovská škoda pro plochodrážní sport vypadne-li tak skvělý podnik. Šest z dvanácti SGP na stadionech je přece jen příliš, vezmeme li v úvahu dosavadní zkušeností.

Wheelie v podání Grega Hancocka
Wheelie v podání Grega Hancocka

Tisková konference po závodě byla opět hodně o zraněném Darcy Wardovi. Už čestné kolo absolvoval Tai Woffinden v tmavě modrém tričku s iniciály Australana a velkým číslem 43. Pak vybízel novinaře, aby rozšířili medii informace o podpoře Darcyho Warda nákupem právě trička na stránkách jeho polského klubu Falubaz Zielona Gora.

V rozsáhlém rozhovoru pro polská média Greg Hancock vyprávěl, jak moc jsou zasažení jezdci a celá plochodrážní obec zraněním Australana. „Zranění Darcyho ukázalo že není důležitě jací jsme lidé, každému z nás se muže přihodit úraz na trati a proto musíme na sebe ještě víc dávat pozor. Darcyho potkala obrovská smůla a teď určitě my všichni se díváme poněkud jinak na své životy a na rizika, kterým se vystavujeme. Věřme, že Darcy se vrátí mezi nás!“

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Polské play-off hvězdy bere, ale i dodává

Praha – 10. září
Vše důležité kolem Zlaté přilby řekl Petr Moravec na tradiční tiskové konferenci před pardubickým plochodrážním maratónem a o pár hodin později i na extralize v Slaném. V šedesátém sedmém vydání slavný závod není třeba zvlášť uvádět. Za ta léta je vše tak dobře naladěno, že pořadatelé nemají moc co zlepšit. A jejich hlavní starostí je jako obvykle zajištění startovních listin všech čtyř závodů. Vedle Zlaté Stuhy juniorů, světového šampionátu do jednadvaceti let a hlavního závodu o Zlatou přilbou města Pardubic ještě uvidíme opět Jawa Cup v kubatuře 250 ccm.

 

Atmosféra včerejší tiskové konference
Atmosféra včerejší tiskové konference

Kategorie čtvrtlitrů postupně nabirá velkou popularitu a v ní uvidíme jezdce z několika zemí, což potvrzuje správnost dvěstěpadesátek pro růst mladé generace. Startovní pole pozvala přímo divišovská Jawa. Pomineme-li pracné a náročné finanční zajištění víkendu, největší uměni skutečně je přivést na start vyrovnané a silné jezdce. Fanoušci neočekávají nic menšího než ty nejlepší. Ke cti pořadatelů o financích nebyla vůbec řeč. Získávání sponzorů a prostředků na jakékoliv sportovní aktivity je velice náročnou záležitostí, vyžaduje profesionalitu, vytrvalost a nevím co všechno, takže musíme ocenit dlouholeté úsilí Pardubičanů.

Evžen Erban hovořil o startovní listině
Evžen Erban hovořil o startovní listině

Opravdivé kouzlení ale nastává při zajištění kvalitního startovního pole. Na rozdíl od financí v tomto případě skoro nic nelze domluvit předem. Od sportovních tragédií jako je těžký úraz vítěze pětašedesátého ročníku 2013 Darcyho Warda po termínové kolize různých profesionálních soutěží. Ledacos může udělat křížek přes plány organizátorů.

Domácí hvězda Václav Milík jede polské play-off a postoupí-li jeho Wroclaw v neděli do finále, v Pardubicích ho o týden později neuvidíme. Pro dobro jeho dalšího vývoje, přejme mu polské finále. Podobně Josef Franc startuje v sobotu pozdě večer v mistrovství světa na dlouhé dráze.

Ať pojede jako o život v samotném závodě anebo na cestě domů, víc než 1600 kilometrů mezi francouzském Morizes, jižně od Bordeaux, skoro u Španělských hranic, stihnout prostě nejde. Letecké spojení se třemi přestupy také nic neřeší. Takže držme palce i Josefu Francovi a počkejme si na další ročník ZP s jeho účastí.

Petr Moravec sdělil všechny potřebné informace
Petr Moravec sdělil všechny potřebné informace

Prokletí polské play off, které znemožní přítomnost řady špičkových závodníků, paradoxně uvolní další hvězdy i ze seriálu Speedway Grand Prix, jejichž týmy se do finále neprobojují. Mějme strpění do úterý, kdy mají byt známé definitivní startovní listiny Zlaté přilby, ale i Tomíčkova memoriálu.

Spolehněte se, že o zvučné jména ve Svitkově za týden nebude nouze. Nakonec ještě jedno, tentokrát technické lákadlo. Chris Harris přiveze svůj novy motor GTR od švýcarského tunera Marcela Gerharda v divišovském rámu od Jawy.

Brit představil bez velkého rozruchu nový agregát v jedné jízdě letošní pražské velké ceny na Markétě. Přešlo to bez většího povšimnutí, ale hned další plné nasazení v polském Gorzowě vyneslo Britovi pět bodů. A o týden později mnohem důležitěji třetí místo v challenge v Rybniku a postup do SGP 2016. Jak si povede nově partnerství na svítkovském letišti je velkou neznámou. Že by příležitost pro sázkaře?

 

Startovní listiny pardubického super víkendu:

 41. Zlatá stuha:

1 Max Fricke, AUS
2 Mikkel B. Andersen, DK
3 Nikolaj B. Jakobsen, DK
4 Robert Lambert, GB
5 Richard Geyer, D
6 Michael Härtel, D
7 Steven Mauer, D
8 Roland Benkö, H
9 Nicolas Vicentin, I
10 Damian Drozdz, PL
11 Adrian Gala, PL
12 Krystian Pieszczek, PL
13 Kacper Woryna, PL
14 Žiga Kovačič, SLO
15 Nick Škorja, SLO
16 Michal Tomka, SK
17 Patrik Búri, SK
18 Stanislav Mělničuk, UA
19 Zdeněk Holub, CZ
20 Eduard Krčmář, CZ
21 Patrik Mikel, CZ
22 Josef Novák, CZ
23 Ondřej Smetana, CZ
24 Michal Škurla, CZ

2. Jawa Cup:

Česká republika: 1 Kryštof Rybář
2 dodatečně
Anglie: 3 Jack Smith
4 Zach Wajtknecht
Polsko: 5 Igor Kopec-Sobczynski
6 Marcin Turowski
Německo: 7 Darrel de Vries, NL (DMSB)
8 Niels Oliver Wessel
Dánsko/Anglie: 9 Kenneth B. Jurgensen
10 Kyle Bickley
Francie: 11 Steven Goret
12 dodatečně

Juniorské mistrovství světa:

1 Viktor Kulakov, RUS
2 Brady Kurtz, AUS
3 Mikkel Michelsen, DK
4 Nikolaj B. Jakobsen, DK
5 Stefan Nielsen, GB
6 Bartosz Zmarzlik, PL
7 Zdeněk Holub, CZ
8 Mikkel Bech Jensen, DK
9 Valentin Grobauer, D
10 Pawel Przedpelski, PL
11 Anders Thomsen, DK
12 Victor Palovaara, S
13 Andrzej Lebeděvs, LAT
14 Max Fricke, AUS
15 Eduard Krčmář, CZ
16 Emil Grondal, DK
17 Ondřej Smetana, CZ
18 Patrik Mikel, CZ

67. Zlatá přilba města Pardubice:

Jistí účastníci: Sam Masters (AUS), Rohan Tungate (AUS), Fritz Wallner (A), Hans N. Andersen (DK), Niels Kristian Iversen (DK), Ben Barker (GB), Robert Lambert (GB), Scott Nicholls (GB), Tobias Busch (D), Martin Smolinski (D), Kevin Wölbert (D), Norbert Magosi (H), Nicolas Vicentin (I), Patryk Dudek (PL), Grzegorz Walasek (PL), Bartosz Zmarzlik (PL(, Denis Štojs (SLO), Matej Žagar (SLO), Andreas Jonsson (S), Peter Ljung (S), Stanislav Mělničuk (UA), Gino Manzares (USA), Zdeněk Holub (CZ), Aleš Dryml (CZ), Matěj Kůs (CZ), Martin Málek (CZ), Tomáš Suchánek (CZ), náhradník Jaroslav Petrák (CZ)
jezdci, jimž byl nabídnout kontrakt a na jejichž vyjádření se čeká: Jurica Pavlic (CRO), Peter Kildemand (DK), Timo Lahti (FIN), Chris Harris (GB), Rune Holta (PL), Artjom Laguta (RUS), Linus Sundström (S), Václav Milík (CZ), Hynek Štichauer (CZ)

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Peter Kildemand se ke svému premiérovému triumfu ve velké ceně doslova propadal

Horsens – 8. srpna
Minulou sobotu se do seriálu Speedway Grand Prix poprvé zapsal nový pořadatel, dánský Horsens. Stadión místního fotbalového klubu s kapacitou 12500 diváků byl vice než slušně zaplněn, převážně domácími fanoušky. Z nedalekého Švédska přijelo nejvíc zahraničních hostů, ale Poláci a Britové skoro nebyli vidět. Není divu, vždyť Kodaň je vzdálena dvě a půl hodiny jízdy autem. Kromě velmi dobré návštěvností, příjemně překvapilo i počasí. V Dánsku většinou prší, ať je léto nebo není. Ovšem v sobotu bylo příjemných pětadvacet stupňů.

 

Absence rovinky jednorázové dráhy ulehčila sudímu rozhodování

Ole Olsen nespustil oči z oválu
Ole Olsen nespustil oči z oválu

Jednorázová umělá trať byla postavena pečlivě. Po fiasku na „Narodowym“ ve Varšavě si Ole Olsen už nemůže dovolit další podobný kiks. Tím spíš, že se v Daugavpils nejela semifinále a finále a závod byl pro déšť předčasně ukončen.

Zmíněný Ole Olsen při každé přestávce na úpravu okamžitě vybíhal na trať a zkoumal stav povrchu. Navíc poloha stadionu ponechávala skoro půlku tratě ve stínu a zbývající část na silném sluncí. Polévání proto muselo byt citlivé. Ke cti pořadatelů protentokrát trať byla vyhovující až do finálové jízdy. Ať to bylo jakkoliv, přece jen první vnitřní pole po celou dobu závodů dávalo velkou převahu – v úvodních dvaceti jízdách červená pozice na startu také určila vítěze čtrnáctkrát. Na začátku se nijak moc nepřejíždělo, k čemuž jsme si bohužel v posledních letech zvykli. Předjíždělo se jen když někdo chyboval. O to důležitější byl start.

Nicki Pedersen míří za prvním triumfem večera před zraky Krzysztofa Kasprzaka
Nicki Pedersen míří za prvním triumfem večera před zraky Krzysztofa Kasprzaka

První jízdu s přehledem vyhrál domácí Nicki Pedersen k obrovskému nadšení publika. Doma je ikonou a fanoušci za ním stojí. Hned v další jízdě se sešli tři z pozdějších finalistů, ale v tu dobu to nikdo nemohl pochopitelně tušit. Dokonce Kildemand a Jepsen Jensen skončili první a třetí, přesně tak jak nakonec ve finále. Cestou k němu ale Kildemand třikrát viděl škvárový povrch velmi zblízka. Jeho bravurní až nerozumný styl jízdy ho přivedl k pádu poprvé ve dvanácté jízdě, kdy se střetl s Harrisem a byl následně vyloučen.

Stadión v Horsensu se slušně zaplnil
Stadión v Horsensu se slušně zaplnil

S jedním vítězstvím, nulou a vyloučením v tu chvíli nevypadal jako favorit závodu. Hned v třinácté jízdě ale dokázal zapomenout na předchozí pád a porazil skvěle jedoucího Doyla. Rozjížďka s číslem osmnáct jízda ale byla ta, která způsobila největší pozdvižení večera. Kromě Petera Kildemanda se na start postavili Maciej Janowski, Nicki Pedersen a Matej Žagar.

„Magic“ Janowski měl ten nejlepší start, jak jinak z červeného prvního pole. Za ním nikdo nechtěl pustit plyn a když to Petera Kildemanda na výjezdu ze zatáčky začalo vynášet k mantinelu, najednou pro Pedersena a Žagara nezbylo místa. Nicki zkušeně pustil motorku ale bylo už pozdě. Peter Kildemand do něj vrazil a Nicki Pedersen povalil Mateje Žagara.

Strašidelný pád Petera Kildemanda, Nicki Pedersena a Mateje Žagara
Strašidelný pád Petera Kildemanda, Nicki Pedersena a Mateje Žagara

Do vzduchu létaly motorky a jezdci se váleli v jedné neforemné kouli přileb, ruk a noh. Že se nikomu nic vážného nestalo, hraničí se zázrakem.

Co následovalo mělo zásadní vliv na výsledek Speedway Grand Prix. Sotva si publikum oddechlo, když všichni tři zúčastnění odešli po svých a jen Matej Žagar si ledoval pohmožděnou ruku, začaly spekulace, kdo bude vyloučen.

Mně se zdálo, že na vině byl Peter Kildemand, který výrazně změní trajektorii a nenechal ostatním místa. Přitom cela trojice vyjížděla ze zatáčky společně a nešlo určit, kdo byl vepředu. Nicki Pedersen neměl nejmenší možnost zabránit kolizi a právě proto svou motorku co nejrychleji opustil. Matej Žagar v tom byl naprosto nevinně, ale také nejvíce utrpěl zraněním ruky.

Kolize se naštěstí obešla bez vážnějších následků
Kolize se naštěstí obešla bez vážnějších následků

Rozhodčí Jim Lawrence měl velice složitou úlohu. Při předchozích pádech už vyloučil oba domácí protagonisty. Poslat je z tratě tentokrát znamenalo poslat je rovnou do sprch. A v případě Petera Kildemanda by to asi bylo to správné rozhodnuti. Z hlediska publika a v zajmu sportovní podívané bylo ale správně pustit všechny čtyři do opakovaného startu. Matej Žagar nebyl zraněn tak, že by nemohl pokračovat, takže po četných opakováních videa karambolu Mr. Lawrence nakonec zjistil, že první zatáčka na velmi krátké tratě v Horsens končí až kdesi těsně pře zatáčkou druhou. Prostě a jednoduše není tam protilehlá rovinka. Podívaná mohla pokračovat dal.

 

Pády rozhodovaly i v samotném závěru velké ceny

Nicki Pedersen už předtím upadl v rozjížďce s číslem šest
Nicki Pedersen už předtím upadl v rozjížďce s číslem šest

Poslední tři jízdy určily první osmičku. Do semifinále se suverénně dostaliJason Doyle, Maciej Janowski a Chris Holder, později Michael Jepsen Jensen, Peter Kildemand a Matej Žagar. Ziskem Třech bodů v poslední rozjížďce je následoval Tai Woffinden a nakonec se štěstím i Nicki Pedersen s pouhými sedmi body. Stejný bodový zisk měli Andreas Jonsson, Greg Hancock, Niels Kristian Iversen a Tomas H. Jonasson ale Nicki Pedersen dvakrát dokázal vyhrát, což se ostáním sedmibodovým jezdcům nepovedlo. Australan Troy Batchelor se šesti bodů po třech jízdách zaznamenal dvě nuly a zůstal za branou semifinále a můj tiket se sazkou na jeho vítězství v koši.

Potřetí upadl Peter Kildemand ve finále
Potřetí upadl Peter Kildemand ve finále

Do semifinále se překvapivě neprobojoval úřadující mistr světa Greg Hancock. Američan si v předchozích letech vždy poradil výborně na nových tratích. Dokázal je rychle přečíst a byl úspěšný. Tentokrát se mu to nepovedlo. Škoda, protože moc se nedařilo ani Nicki Pedersenovi, ani Tai Woffindenovi. A kdyby Greg Hancock stáhl jejich náskok, zbytek sezóny by byl určitě zajímavější. Jenže v sportu kdyby neplatí a na další body si Američan bude muset počkat nejmíň do konce měsíce.

Andreas Jonsson (100) atakuje Jasona Doyle
Andreas Jonsson (100) atakuje Jasona Doyle

První semifinále ovlivnily dva pády. Nejdřív do tohoto momentu skvělý Chris Holder zůstal vzadu a na posledním místě zřejmě defekt náhle zastavil jeho motocykl a on šel k zemi. Nejvíc to musí mrzet Macieje Janowskeho, který v okamžiku zastavení jízdy byl v čele. Takový start v opakování již neměl a jel v těsném závěsu za Tai Woffindenem. Na výjezdu z poslední zatáčky třetího kola udělal chybu, vyneslo ho k mantinelu a musel se zachraňovat před pádem. Napoprvé se mu to povedlo, ale jeho zpomaleni využil Matej Žagar a hbitě se dostal na postupové druhé místo. Mladý Polák zůstal nablízko, ale už nekontroloval motocykl, jak by potřeboval a nedokázal se vyhnout deflektoru Žagara. Byl z toho pád, naštěstí i tentokrát bez zranění.

Dánská vlajka se jménem Petera Kildemanda vlála nakonec nejvýše
Dánská vlajka se jménem Petera Kildemanda vlála nakonec nejvýše

Ozdobou závodu bylo druhé semifinále. Z červené skvěle odstartoval Jason Doyle a dlouho vedl. Za ním se seřadili Kildemand, Jensen a Pedersen. Nicki startoval z nevýhodné žluté pozice a ani na moment se nedostal na postupové místo. Kildemand s Jensenem sváděli tvrdý boj a vypadalo, že na Doyla ani nezaútočí. Jezdci na druhém až čtvrtém místě neustále měnili pozice, křižovali si cestu a zvedli publikum ze sedadel. V důsledku Jensen s Kildemandem neskutečně zrychlili, Doyle někde v průběhu třetího kola zaváhal a oba domácí jezdci se dostali před něj. Publikum vybuchlo nadšením, ale Australana bylo škoda, jel výborně!

Finále znovu poznamenal pád. Tai Woffinden ve velké rychlosti projel kolem na druhém místě jedoucího Petera Kildemanda a předjel ho. Jenomže Dán se dotknul Angličanova deflektoru a ihned položil motorku.

Natej Žagar, Peter Kildemand a Michael Jepsen Jensen stojí na stupních vítězů
Natej Žagar, Peter Kildemand a Michael Jepsen Jensen stojí na stupních vítězů

Nelze tvrdit že by to udělal schválně, ale útok Brita tvrdý určitě nebyl. To jízda Kildemanda v průběhu večera byla mnohdy mnohem nebezpečnější a za hranou. Jenomže doma je doma a Jim Lawrence se možná neodvážil znova vyloučit Petera Kildemanda pote co to jednou udělal po střetu s dalším Britem Harissem na začátku GP. Takže šel ven vedoucí muž seriálu Tai Woffinden. Opakování už žádné drama nepřineslo. Peter Kildemand vystřelil ihned ze startu a za jeho záda bojovali Žagar s Jensenem. Slovinec nakonec skončil druhý, ale byl velice zklamaný. Vždyť opakovaně doplatil na chyby ostatních a druhé místo mu bylo zřejmě slabou náplastí. Navíc si odnesl zranění. Budeme mu přát víc štěstí v dalším kole a pak zejména v domácím závodě ve slovinském Kršku. Vydrží-li mu forma!

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV) a Kiril Ianatchkov

Šampionát družstev měl jasného favorita a překvapivého vítěze

Mühldorf – 28. června
V německém Mühldorfu se předminulou neděli za krásného a horkého letního počasí jel závod mistrovství světa družstev na dlouhé dráze. Současná česká okurková sezóna se jakoby přímo nabízela k ohlédnutí slovem i obrazem za triumfem Angličanů i naším šestým místem.

 

Němci, Angličané a Finové na stupních vítězů
Němci, Angličané a Finové na stupních vítězů

 

Plohochodrážní sajdkáry jsou u nás už prakticky neznámým pojmem
Plohochodrážní sajdkáry jsou u nás už prakticky neznámým pojmem

Plochodrážní závody na dlouhé dráze jsou zvláštní motoristickou disciplinou. Mně osobně připomínají staré filmové dokumenty, na kterých v oblacích prachu se ženou odvážní muži na zvláštních strojích. Co se změnilo od počátků motoristického sportu, jsou především logy sponzorů pokryté kombinézy závodníků a pochopitelně žen, které jedou neméně odvážně a rychle než chlapi. Startuje se v šesti a tato zvláštnost si vyžaduje i určitý formát týmového mistrovství světa. Účastní se šest čtyřčlenných družstev a v patnácti jízdách se střetne každý s každým. V žádném týmu se neobjevila žena, ale pár jich diváci přece jen viděli ve vložených závodech plochodrážních sajdkárů. Jedna ryze dámská posádka dokonce vyhrála jednu z kategorií. Úžasná podívaná.

Kdyby Česká republika měla ještě dva Josefy France, titul by nás neminul
Kdyby Česká republika měla ještě dva Josefy France, titul by nás neminul

Hlavní závod dne, světový šampionát měl jasného favorita a překvapivého vítěze. Domácí Německo obhajovalo titul a jediného potenciálního soupeře místní spatřovali ve Francouzích se skvěle jedoucími bratry Tresarrieu – Stephanem a Mathieum. Francouzi, ani Němci nezklamali, ale titul si odvezli zástupci Velké Britanie. Výsledky a výpověď trenéra českého národního týmů už jste na stránkách magazínu speedwayA-Z našlo. Co z výsledku nelze vyčíst, je vývoj turnaje.

Josef Franc míří do čela rozjížďky proti Němcům
Josef Franc míří do čela rozjížďky proti Němcům

Podívejme se na české družstvo. Skončilo v uvozovkách tradičně na posledním šestém místě o bod za pátými Nizozemci a o deset bodů od stupňů vítězů, ale na můj vkus ostudu určitě neudělalo. Zásluhou na tom měl především Josef Franc. Paradoxem proto je, že máme-li někomu vyčítat ztrátu tak potřebného jednoho bodu, je to právě Josef Franc.

Erik Riss a Michael Härtel jsou budoucností německé dlouhé dráhy
Erik Riss a Michael Härtel jsou budoucností německé dlouhé dráhy

Po suverénních třech kolech na čele jízdy číslo dvanáct proti bodově nejbližším přemožitelům Nizozemcům, se nechal předjet v posledních metrech Jannickem de Jongem, který v žádné jízdě neskončil hůř než druhý. Prostě taková je plochá dráha, takže Josefu Francovi radši nic nevyčítejme. Ani zaváhaní proti silným Francouzům, kde skončil s jediným bodem v jedině jízdě dne, která skončila dokonalým KO 12:3. No a co?

Zleva Richard Wolff, Aki Pekka Mustonen, Josef Franc a Jesse Mustonen
Zleva Richard Wolff, Aki Pekka Mustonen, Josef Franc a Jesse Mustonen

Se dvěma Josefy Francema by Česká republiky byla na bedně, se třemi mohla bojovat o zlato. Richard Wolf začínal s nulou proti pozdějším vítězům z Velké Britanie a pak ponechal své místo na startu Michalu Škurlovi, který taktéž nebodoval pro změnu proti Němcům. Jinak Richard Wolff dojel pro celkem sedm bodů. Nováčkovi Michalu Dudkovi se povedl úžasný vstup do závodu na druhém místě a ihned vzápětí bodoval ještě jednou, tentokrát na předposledním pátém místě.

Fanoušci z Mariánských Lázní
Fanoušci z Mariánských Lázní

Na začátku to vůbec nevypadalo špatně. S Bríty to bylo těsně 7:8, s Němci o něco hůř 6:9, Nizozemci nás porazili 8:7 a mohlo to byt klidně 9:6, jak je zmíněno výše, KO 12:3 s Francouzi a nakonec zase těsná prohra 7:8 s nečekaně úspěšnými Finy. Jinými slovy já si na výsledek vůbec nezakládám a užíval jsem si krásné a napínavé jízdy.

Pád Michaela Härtela sebral Němcům titul
Pád Michaela Härtela sebral Němcům titul

V oblacích prachu se hodně předjíždělo a něco málo přes 4000 diváků se skvěle bavilo a hlasitě fandilo. Párkrát pozlobila páska, která zůstala na jedné straně na místě, a starty se opakovaly. V předposlední čtrnácté jízdě došlo k jedinému pádu dne, kdy to domácí Michael Härtel přehnal s dravostí a nikým nezaviněně se ocitl na zemi. Tím zdramatizoval souboj domácích proti Francouzům, ale populární syn slavného otce Erik Riss dosáhl své jediné výhry a jeho jediný partner po vyloučení Härtela Jörg Tebbe skončil na místě druhém. Výsledné 9:6 poslalo Němce do rozjížďky o stříbro proti Finům. Erik Riss po dvě kola tvrdě bojoval s nejúspěšnějším Finem Aki Pekka Mustonenem, který nejdřív útokům neodolal a pak jeho motocykl měl defekt. Domácí mohli oslavovat.

4Závěrem zaslouženě zvítězili Britové s nejvyrovnanějším tříčlenným týmem a publikum mělo skvělou podívanou. Nevím, zda systém mistrovství světa družstev je ten nespravedlivější, ale vidět šesticí rychlých plochodrážních motocyklů letět do první zatáčky je skvělou podívanou. Pak typická poloha vleže s levou rukou uprostřed řídítek a s naplno otevřeným plynem má neopakovatelné romantické působení. A o to na dlouhé draze asi jde?

Exploze anglické radosti
Exploze anglické radosti

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

Ještě jednou sajdkáry v akci
Ještě jednou sajdkáry v akci

Václav Milík v sobě nezapřel bojovníka

Toruň – 5. června
Finální závod kvalifikace do Speedway Grand Prix a do konkurenčního Speedway European Championship nesou shodný název challenge. Vítězové postupují do prestižního šampionátu v případě SGP a do finančně lukrativního seriálu SEC. Jsou to dva závody, které nejvíce se blíží někdejším jednodenním finálím mistrovství světa jednotlivců. Challenge do SGP je teprve před námi, kvalifikace do SEC proběhla minulý víkend. Úplně správně by mělo znít minulé dva víkendy, protože původní turnaj ve slovinské Lendavě byl zrušen na poslední chvíli pro nezpůsobilost tratě. Pořadatelé se dostali do velké časové tísně, protože první kolo finálového seriálu se jede už 20. června v polské Toruni. Mezitím právě probíhal světový pohár družstev a tak nakonec dějiště prvního kola hostilo i challenge. Stalo se tak v zájmu soutěže a tak trochu na úkor diváků, protože rozhodnutí padlo jen několik dní před závodem a cestu na stadión si našlo jen 700 až 1000 lidí. Žádná televize, ani internetový stream podnik nevysílal, ale bylo se na co dívat.

 

 

Hans N. Andersen, Artjom Laguta a Tomasz Jedrzejak na stupních vítězů
Hans N. Andersen, Artjom Laguta a Tomasz Jedrzejak na stupních vítězů

Pohodlně v postupové sedmičce

Diváků se v Toruni příliš nesešlo
Diváků se v Toruni příliš nesešlo

Toruňská Moto Arena je nejen krásný motoristicky stánek, ale disponuje taky jednou z nejlepších plochodrážních drah na světě. Toruňští jsou známí tím, že nepřipravuji trať pro své závodníky, ale v zájmu co nejatraktivnějších závodů a tentokrát se jim to povedlo na jedničku. Odjetých dvacet regulérních jízd a jeden rozjezdem nudných nebylo. A to na startovní listině chybělo číslo šestnáct, protože den před kvalifikací pro zranění odstoupili Piotr Pawlicki s Leonem Madsenem a čtyři jízdy se odjely ve třech. Mimochodem pořadatelé na poslední chvíli údajně volali Tomáši Suchánkovi, který byl na cestě do nedalekého Gniezna, ale příliš pozdě, aby se dalo stihnout přijet včas. Je to škoda, mohli jsme mít dva zástupce a Tomáš Suchánek dokáže zajet proti každému soupeři.

Tím hlavním lákadlem pro českého fanouška byl samozřejmě Václav Milik, který je letos ve výborné formě a den na to odjel skvělý závod v Polské lize za svůj Wroclaw proti Lesznu s jeho hvězdami Emilem Sajfutdinovem a Nicki Pedersenem.

Václav Milík se kvalifikoval do finále SEC
Václav Milík se kvalifikoval do finále SEC

Pardubičan začínal skvěle výhrou ve své první jízdě, pak skončil druhý. Následovala nula proti silným toho dne Artjomu Lagutovi a Piotru Protasiewiczovi,ale s přece jen slabším Karpovem. Nutno poznamenat, že Václav Milík tvrdě bojoval o čelo jízdy, pak ale chyboval a nechal se předjet Ukrajincem, před kterým dlouhá tři kola vedl. Důležité je, že se mladý závodník následně odrazil ode dna a zápisem 3,2,0,2,3 se vešel komfortně do postupující sedmičky.

Ukázková byla sedmnáctá jízda, ve které se změřil s Kennethem Bjerrem a Kjastasem Puodžuksem. Dánský závodník v tu chvíli měl šest bodů a nutně potřeboval vyhrát proti přímému soupeři. Pak by skóre bylo devět ku devíti nebo osmi a postup přinejmenším nejistý. Viděli jsme jednou z nejlepších jízd dne a český závodník se ukázal jako velký bojovník. Dlouho se jelo kolo na kolo a poté co Václav Milík získal malinkatý náskok, převedl dokonalou obrannou jízdu. Nenechte se zmást statistikou, Kenneth Bjerre přes zisk nedostačujících osmi bodů jel velmi dobry závod a měl postup na dosah.

 

Vyrovnané startovní pole

Tomasz Jedrzejak tlačí na Piotra Protasiewicze
Tomasz Jedrzejak tlačí na Piotra Protasiewicze

O přitažlivosti seriálu SEC svědčí zájem ostřílených borců Artjoma Laguty, Hanse N. Andersena a Piotra Protasiewicze. Žádný z nich nezklamal. Andersen s Protasiewiczem se navíc poslední léta ztratili z mezinárodní ploché dráhy a vidět je jet ve výborné formě, byla jedna radost. Andersen navíc jel rozjezd o stanovení konečného pořadí na druhém a třetím místě a domácímu Tomaszi Jedrzejakovi ani na chvíli neodpustil a vyhrál prestižní souboj o druhou příčku na bedně. Na stupni vítězů pak evidentně měl velkou radost.

S formou se nesetkali jenom Lotyš Kjastas Puodžuks s pěti body, domácí Krzysztof Jablonski se čtyřmi a další Lotyš Andrzej Lebeděvs s pouhým jedním bodíkem navíc z jízdy, která se konala ve třech. Ukrajinec Andrej Karpov nasbíral jen čtyři body ale poslední jízdu, kdy neměl ani teoretickou neději na postup, vypustil a skončil poslední.

Andrej Karpov se právě dostal před Václava Milíka
Andrej Karpov se právě dostal před Václava Milíka

V ostatních byl nebezpečným soupeřem. V patnácté jízdě dvě kola bojoval o prvenství s Tomaszem Jedrzejakem, než se za ním tvrdě protlačil Grigorij Laguta. Rus ho nevybíravým způsobem vytlačil ze stopy, a pak dvojice chvíli zápasila na lokty. Ukrajinec zaostal, ale ještě stihl ukázat Lagutovi vztyčeným prostřednickém, že ho povazuje za jedničku.

Zbytek jezdců předváděl vyrovnaný výkon, což velice prospělo celkové úrovni závodu. Za zvláštní zmínku stoji Rus Vitalij Bjelousov, náhradník za divokou kartu původního challenge Slovince Aleksandra Čondu. Viděli jsme ho nedávno na kvalifikaci mistrovství světa do 21 let v Pardubicích.

Už tam předvedl pozoruhodný výkon. Stejně jako v Pardubicích, Vitalij Bjelousov nepostoupil ani v Toruni, ale přilákal pozornost. Naneštěstí hned další den byl i těžkého pádu Jaroslawa Hampela ve světovém poháru, ale to předbíhám.

 

Návrat SEC do Toruně

Spokojený mohl být také Václav Milík starší
Spokojený mohl být také Václav Milík starší

Tribuny Moto Areny v Toruni zvláštním způsobem odrážejí rachot plochodrážních motorek. Zvuk připomíná burácení strojů z let před omezením hluku na závodech. Bojovnost a odhodlání nechyběla skoro žádnému jezdci a za postupu Václava Milika do finálové série seriálu nebylo, co bychom si mohli víc přát.

Škoda, že představení vidělo relativně málo diváků a nezaznamenala ho žádna kamera. O to víc se máme na co těšit 20. červen na stejném místě a za účastí úspěšných adeptů tohoto klání. Pro pořádek tři divoké karty do seriálu získali Tomasz Gollob, Antonio Lindbäck a Martin Smolinski.

 

Tomasz Jedrzejak vede
Tomasz Jedrzejak vede před Václavem Milíkem, Andrzejem Lebeděvsem a Vitalijem Bjelousovem
Startovní listina na sobotní premiéru finále SEC v Toruni:
1 Martin Vaculik #54
2 Martin Smolinski #84
3 Nicki Pedersen #3
4 Antonio Lindbaeck #85
5 Tomasz Jedrzejak #79
6 Tomasz Gollob #20
7 Hans N. Andersen #34
8 Peter Kildemand #25
9 Przemysław Pawlicki #59
10 Paweł Przedpełski
11 Grigorij Laguta #7
12 Emil Sajfutdinov #89
13 Janusz Kołodziej #27
14 Piotr Protasiewicz #151
15 Artjom Laguta #222
16 Václav Milik #13
17Adrian Miedziński
18 Kacper Gomólski

 

Václav Milík se příští sobotu do Toruně vrátí jako evropský finalista
Václav Milík se příští sobotu do Toruně vrátí jako evropský finalista

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)

 

Početní britští fanoušci mohli slavit hattrick svého slavného krajana

Praha – 23. května
Pražské kolo Speedway Grand Prix začínalo andělským provedením statní hymny dětským sborem. Kdokoliv přišel s tím nápadem, trefil se do desítky. Andělské bylo i počasí, jehož se obávali všichni zainteresování a nejvíce snad Tomáš Topinka, který se postaral výborně o stav dráhy během pátečního tréninku a sobotního závodu. Ještě pár minut před začátkem se o dráze nechtěl ani bavit a se sobě vlastním humorem odmítal další komentáře, snad aby se o nic nezakřiklo. Průběh závodu z tohoto pohledu však byl naprosto standardní.

 

 

Tlačenice na semifinále

Jason Doyle, Jaroslaw Hampel, Nicki Pedersen a Václav Milík na autogramiádě před závodem
Jason Doyle, Jaroslaw Hampel, Nicki Pedersen a Václav Milík na autogramiádě před závodem

Než plochodrážníci vyházeli materiál na okraj dráhy, rozhodovaly starty. Nejlépe se to dařilo ze vzdáleného žlutého pole, odkud startovali tři vítězové prvních čtyř rozjížděk. Nepovedlo se to jen Krzysztofovi Kasprzakovi, ale i ten skončil těsně druhý. Mimochodem tento výkon si zopakoval ještě jednou v třinácté rozjížďce a to bylo vše, protože ostatní starty vždy skončil jako poslední. Zatím se mu letos nijak nedaří.

Přesto, že se na začátku nepředjíždělo, nebyly úvodní rozjížďky bez napětí a zajímavých soubojů. Už před startem druhé jízdy nefungoval stroj Nickiho Pedersena a jeho tým urychleně přivezl náhradní motocykl. Dán dokonce dvakrát si přesedával z jedné mašiny na druhou, než mu mechanici dali pokyn, že problém je odstraněn a Nicki Pedersen se vrátil ke své první motorce.

Chris Holder vede první jízdu před Troyem Bathcelorem (červená), Chrisem Harrisem (modrá) a Michaelem Jepsenem Jensenem (bílá)
Chris Holder vede první jízdu před Troyem Bathcelorem (červená), Chrisem Harrisem (modrá) a Michaelem Jepsenem Jensenem (bílá)

Proběhlo to takovým způsobem, že se vsadím, že kdekomu uniklo, který motocykl nakonec přivedl k startovní pasce. Hned po startu Pedersen se střetl v první zatáčce s Iversenem, ten šel k zemi, naštěstí bez zranění a start se opakoval se všemi čtyřmi jezdci. Okamžitě se začalo spekulovat, že Pedersen potřeboval další čas na přípravu svého problematického motocyklu a tak poslal svého krajana k zemi.

Že tomu tak nebylo, se stalo jasné s opakovaného záběru, ale taková je už pověst dánského bouřliváka. Otřesený pádem Iversen skončil ale poslední. Ve svém dalším startu si připsal znovu nulu, do třetice to byl jediný bod a jeho vyhlídky nebyly nijak dobré. Pak ale vyhrál dvakrát po sobě a to v devatenácté jízdě musel zabojovat ve snad v nejlepším souboji večera s Gregem Hancockem.

Greg Hancock (žlutá) hned na úvod porazil Tai Woffindena (červená); za nimi Jason Doyle a Jaroslaw Hampel
Greg Hancock (žlutá) hned na úvod porazil Tai Woffindena (červená); za nimi Jason Doyle a Jaroslaw Hampel

Američan odstartoval nejlépe, kdežto Dán se musel postupně probojovat z třetího místa. Náskok Hancocka vypadal nepřekonatelný, ale Iversen to nevzdal a dostal se před něj. Hancock mu to vrátil, ale nakonec vyhrál Iversen. Se sedmi body se tak dostal do semifinále, což nejvíce mohlo mrzet Australana Jasona Doyla, který nasbíral stejný počet bodu, ale vyhrál pouze jednou, proti dvěma vítězstvím Dána.

Jason Doyle ale měl na svědomí druhý pád večera, když v čtvrté jízdě z třetího místa v nájezdu do předposledního kola přetočil motocykl a po piruetě skončil tak hluboko pod nafukovacím mantinelem, že se sám nedokázal odtamtud dostat. Opakovalo se pochopitelně bez něj. Tento jediný bod pak mu nakonec chyběl k účasti v semifinále.

Václav Milík (modrá) se pere o vedení v šesté jzdě s Niels Kristianem Iversenem (žlutá) a Jaroslawem Hampelem (červená)
Václav Milík (modrá) se pere o vedení v šesté jzdě s Niels Kristianem Iversenem (žlutá) a Jaroslawem Hampelem (červená)

Spravedlivě je ale uvést, že i jeho nejbližší soupeř Iversen měl defekt, který zavinil jeho druhou nulu, takže oba měli stejnou smůlu. S defektem skončili ještě Batchelor a Jonasson. Nebýt defektu Australan mohl byt velice blízko semifinále, ale Švéd jel závod, na který určitě nejlépe bude rychle zapomenout. Ne účastnil se pátečního tréninku, aby šetřil zraněnou nohu a nakonec bolestí ho donutily po třech startech stáhnout se z další účastí.

 

 

Nová generace na obzoru

Michael Jepsen Jensen útočí na Tomase H. Jonassona
Michael Jepsen Jensen útočí na Tomase H. Jonassona

Odstoupení Jonassona otevřelo cestu pro náhradníky Kůse a France. Oba měli za soupeře po jednom bývalém mistru světa. Matěj Kůs Chrise Holdera, Josef Franc trojnásobného Nicki Pedersena a oba nedokázali získat ani bod, přestože dělali, co mohli. Aby toho nebylo málo Josef Franc, zničil během víkendu celkem tři motory a to se jen tak nestává ani největšímu smolaři. Snad mu to osud vynahradí jinde.

Greg Hancock má za sebou Nicki Pedersena a Václava Milíka
Greg Hancock má za sebou Nicki Pedersena a Václava Milíka

Tím se dostáváme k poslednímu domácímu borci, s divokou kartou startujícímu Václavu Mílikovi. Publikum mu fandilo bouřlivě a jezdci určitě nechyběla motivace. Přes loňské dva body se ale nedostal, a jeden z nich získal po odstoupení defektujícího Iversena. Pardubičan si takhle krutý osud nezasloužil, jelikož bojoval, co šlo.

Ve dvanácté jízdě dokonce proti třem mistrům světa najednou. Chris Holder, Nicki Pedersen a Greg Hancock dohromady drží sedm titulů, ale chce-li uspět do budoucna, bude si muset poradit i v takových střetnutích. Teď je ale naprosto nepravděpodobné, že by na rok 2016 mohl získat divokou kartu, tak cesta ke Speedway Grand Prix už vede jen přes challenge, což bude dostatečnou motivací pro talentovaného mladíka. Já mu určité budu držet palce.

Chris Harris (modrá) zavírá Josefa France na vnitřní čáru
Chris Harris (modrá) zavírá Josefa France na vnitřní čáru

Tam, kde bychom rádi viděla Václava Milíka, se dostal jiný mladík, Polák Maciej Janowski. V prvních, vice či méně zmatečných letošních velkých cenách svůj nesporný talent nijak nepřevedl.

V Praze si to bohatě vynahradil. V minulosti dvakrát startoval na divokou kartou (2012 a 2014) a jednou se dostal i do semifinále závodu. V Praze ale stanul poprvé na pódium a za komplet patnáct bodů v základní častí si zasloužil snad i zvítězit.

Čtrnáctá jízda večera, ve které po skvělém souboji porazil svého mentora Grega Hencocka byla ukázková! V semifinále ho pak suverénně porazil Nicki Pedersen a ve finále ho předjel po tuhém souboji i o druhé místo jeho krajan Jaroslaw Hampel, ale přesto Maciej Janowski udělal ten nejlepší dojem a poprvé byl úspěšný mimo své rodné Polsko. Nastupuje nová generace!

 

 

Staří známí na pódiu

Krzysztof Kasprzak (modrá) zůstává trčet za Niels Kristianem Iversenem (žlutá) a Michaelem Jepsenem Jensenem (červená)
Krzysztof Kasprzak (modrá) zůstává trčet za Niels Kristianem Iversenem (žlutá) a Michaelem Jepsenem Jensenem (červená)

Jaroslaw Hampel bude i nadále mít smíšené pocity z pražské Markéty. Začátek měl přijatelný, ale ve dvacáté jízdě se utkal s Jonssonem, Žagarem a Holderem. Všichni čtyři měli otevřenou cestu do semifinále, ale nikdo ji neměl jistou. Nakonec za krátký konec tahal Australan Holder, který jediný se dál neprosadil.

Hampel ještě porazil Iversena a Hancocka, aby v samotném finále po urputném boji předjel už zmiňovaného Janowskeho. Na vítěze Wofindena ale už neměl. To byl Polákovo páté pódium v Praze s tím, že čtyřikrát skončil na druhém místě. Zda to vnímá jako zakletý stadión, anebo se do Prahy bude těšit i nadále, ukáže budoucnost.

Tai Woffinden vede semifinále před Jaroslawem Hampelem, Niels Kristianem Iversen a Gregem Hancockem
Tai Woffinden vede semifinále před Jaroslawem Hampelem, Niels Kristianem Iversen a Gregem Hancockem

Největší úspěch dosáhl skvělý Tai Woffinden. Početní britští fanoušci měli co slavit. Bývalý mistr světa jel skvěle. Jednou prohrál s Hancockem a jednou s Iversenem, ale později jim to vrátil v rozhodující fázi závodu. Samotné finále suverénně vyhrál, když se od startu dostal do čela a nikomu nedal šanci.

Přitom finálová jízda se musela pro letmý start opakovat a nervy finalistů musely být maximálně vypjaté. Bez bodu z finále odjížděl Nicki Pedersen, ale i on může byt spokojen celkovým počtem získaných bodů a průběžným druhým místem v šampionátu.

Skvělá divácká kulisa české velké ceny
Skvělá divácká kulisa české velké ceny

Pražské kolo splnilo očekávání. Sezóna velkých cen se konečně rozjela. A my se můžeme už těšit na jubilejní dvacátý ročník, který už nyní přináší otázky.

Podaří se Wofindenovi překonat vyrovnaný rekord třech opakovaných vítězství Jasona Crumpa z let 2002 – 2004? Vyhraje konečně Jaroslaw Hampel, prosadí se do třetice Václav Mílik? Nato si počkáme další rok. Praha se každopádně zapsala do pořadatelské historie série s devatenácti velkými cenami po sobě a už teď má zajištěni další tři ročníky. Nenapadá mě nic lepšího než zopakovat marketingový slogan nedávného mistrovství světa v hokeji: „Musíte to vidět zblízka!“

 

 

Hlasy z depa

Tai Woffinden vyhrál v Praze již potřetí v řadě
Tai Woffinden vyhrál v Praze již potřetí v řadě

„Byla tu obrovská základna britských fanoušků,“ vysekl Tai Woffinden poklonu svým krajanům v ochozech. „Každý rok roste více a více. To je pro mě skvělé, nedělám speedway jen pro sebe, ale pro lidi. Vyhrál jsem tu potřetí v řadě, sám nevím, co se děje, protože ve třech posledních letech jsem tady jel úplně rozdílné motory.“

„Nemohl jsem najít správné nastavení, nemohl jsem se dostat na svou rychlost,“ posteskl si Jaroslaw Hampel. „Proto jsem nemohl najít správnou stopu. Se svým týmem jsem pracoval velmi tvrdě, abych se zrychlil, což se nám v závěru povedlo.“

„Začal jsem velmi dobře,“ bilancoval Maciej Janowski. „Měl jsem správný set up, startoval jsem dobře a byl jsem na dráze pěkně rychlý. Ve finále to bylo těžké, moje motorka už nebyla dost rychlá. Ale jsem velmi šťastný, konečně jsem měl dost pěkných bodů. A moje koleno, které jsem si zranil v dubnu v Coventry, je už stoprocentně připravené na závodění a já doufám, že už nezmeškám žádný závod a zůstanu bez zranění až do konce sezóny.“

Jaroslaw Hampel, Tai Woffinden a Maciej Janowski stojí na stupních vítězů
Jaroslaw Hampel, Tai Woffinden a Maciej Janowski stojí na stupních vítězů

Foto: Pavel Fišer (digitální aparát Canon EOS D Mark IV)