Plán B kopřivnických dvojic byl posvěcen

Liberec – 1. června
Pět titulů mistra republiky dvojic za posledních šest let získaly Pardubice. Pouze v říjnu 2014 je na trůně vystřídal Slaný. Ani jeden z těchto celků se však letos na startu neobjeví, protože sportovní komise včera v Liberci dala zelenou náhradnímu termínu pro Kopřivnici v neděli 23. června. Václav Milík by však čistě teoreticky mohl ve své vítězné sérii pokračovat, pakliže by někdo ze soutěžících vsadil na jeho neúčast v polské extralize. Spekulace stranou, ostatně personální hra již začala.

 

Originalita se kopřivnickým cenám nemůže upřít

V barvách Kopřivnice bude před domácím publikem hájit trojice Josef Franc, Martin Málek a Jan Macek. Místopředseda klubu Richard Dufek se magazínu speedwayA-Z svěřil, že Moravané budou mít v záloze ještě druhý tým pro strýčka příhodu.

O den dříve se totiž v Plzni koná evropský pohár devatenáctiletých dvojic a startuje i finále mistrovství světa juniorů, které by ze startovní listiny kopřivnického mítinku mohly odčerpat řadu závodníků v případě svého přeložení na náhradní nedělní termín.

Petr Chlupáč a Jan Kvěch mají hájit barvy pražské Markéty, zatímco za Olymp Praha nastoupí Ondřej Smetana a Zdeněk Holub. Tato informace nadzvedla Vladimíra Vopata jako měsíční raketa Saturn V, protože se Zdeňkem Holubem počítal pro svůj INTERTEAM obhajující loňský bronz. Ostatně i Plzeň se musí poohlédnout po někom jiném ke Zdeňku Simotovi, když Ondřej Smetana vyfasuje pražskou vestu.

Aktuální podoba MR dvojic, Kopřivnice 23. června:

Markéta Praha: Petr Chlupáč, Jan Kvěch
Olymp Praha: Zdeněk Holub, Ondřej Smetana
Kopřivnice: Josef Franc, Martin Málek, Jan Macek
Plzeň: Zdeněk Simota
Březolupy:
Žarnovica:
KFPD Třebusice:

Foto: Karel Herman

Bartosz Zmarzlik poskočil do čela

Krško – 1. června
Kdo ví, zda si Bartosz Zmarzlik ještě prohlíží svoje snímky z loňského Gorzowa, na nichž vzhlíží k vítěznému Martinu Vaculíkovi. Ať tak či onak ve druhé velké ceně letošního roku si se Slovákem srovnal účty. Předjel jej nejen v rozjížďce s číslem šestnáct, ale i ve finále. Zvýšil tak počet vyhraných Speedway Grand Prix na čtyři a navíc za čtrnáct dnů dorazí do Prahy v postavení leadera aktuální klasifikace.

 

Bartosz Zmarzlik vyhrál svou čtvrtou velkou cenu

Přitom ve finálové rozjížďce se vedení ujal Martin Vaculík, nicméně ve druhém okruhu se na jeho úkor prosadil Bartosz Zmarzlik. „Jsem velmi šťastný,“ nechal se posléze slyšet na tiskové konferenci. „Krško je místo, kde jsem nikdy nemíval štěstí. Ale nyní odsud můžu odjet domů šťastná. Začínám s odlišným setupem a moje starty nejsou špatné. Ale dnešní výsledek je již nyní v historii a já se těším na Prahu.“

Nicméně jeho souboj mu stále nešla z hlavy. „Celou dobu jsem se díval na Martina,“ vyprávěl. „A přemýšlel, kudy pravděpodobně pojede. Chtěl jsem se ujistit, že moje rovinka je na rovinkách o něco rychlejší než jeho. Všechno fungovalo a já jsem velmi šťastný, že jsem sebral vítězství.“

Martin Vaculík uhlídal Leona Madsena a šel si stoupnout na druhý stupínek pódia. „Gratulace Bartoszi Zmarzlikovi, byl dnes večer neporazitelný,“ vysekl svému přemožiteli poklonu. „Těším se ze svých sedmnácti bodů a jsem šťastný za druhé místo také. Těším se na další kolo. Udělám to nejlepší, pro mě je důležité zůstat soustředěný.“

1. Bartosz Zmarzlik, PL 3 3 1 3 3 2 3 18
2. Martin Vaculík, SK 3 2 3 2 3 2 2 17
3. Leon Madsen, DK 1 3 3 2 0 3 1 13
4. Patryk Dudek, PL 1 3 3 1 1 3 0 12
5. Emil Sajfutdinov, RUS 3 2 2 3 2 1 13
6. Tai Woffinden, GB 2 0 2 2 2 1 9
7. Artjom Laguta, RUS 2 2 2 1 2 0 9
8. Robert Lambert, GB 3 1 3 0 0 0 7
9. Janusz Kolodziej, PL 1 0 1 3 2 7
10. Niels Kristian Iversen, DK 2 2 E 2 1 7
11. Jason Doyle, AUS 0 3 0 0 3 6
12. Matej Žagar, SLO 1 0 1 1 3 6
13. Fredrik Lindgren, S 0 1 0 3 1 5
14. Maciej Janowski, PL 2 0 2 0 0 4
15. Antonio Lindbäck, S T 1 0 1 1 3
16. Matic Ivačič, SLO 0 1 1 0 0 2
17. Nick Škorja, SLO (res) 0 0
18. Denis Štojs, SLO (res) DNR
Duely Bartosze Zmarzlika (žlutá) a Martina Vaculíka (modrá) byly ozdobou večera

Průběžné pořadí seriálu:

1. Bartosz Zmarzlik 28, 2. Patryk Dudek 28, 3. Leon Madsen 26, 4. Martin Vaculík 24, 5. Niels-Kristian Iversen 21, 6. Fredrik Lindgren 20, 7. Emil Sajfutdinov 19, 8. Tai Woffinden 15, 9. Robert Lambert 15, 10. Artjom Laguta 13, 11. Matej Žagar 13, 12. Antonio Lindbäck 13, 13. Jason Doyle 11, 14. Janusz Kolodziej 11, 15. Bartosz Smektala 10, 16. Maciej Janowski 4, 17. Max Fricke 3, 18. Matic Ivacič 2.

Foto: tiskový servis IMG

Dánové uzavírají seznam

Glumso – 1. června
Francouzi a Poláci jsou přímo nasazenými do červencového finále evropského šampionátu juniorských družstvech v Maconu. Švédové si vybojovali postup v epické dramatické bitvě s Čechy a Němci v Liberci. Posledním finalistou se stali Dánové, kteří ve svém Glumso ovšem museli tvrdě vydřít vítězství na úkor Lotyšů.

Dánové doma slavili postup
1. Dánsko 39
Patrick Hansen 2 3 2 ex F 7
Mads Hansen 3 – 3 3 1 10
Tim Sörensen 3 3 2 2 2 12
Jonas Jeppersen 1 2 ex – – 3
Jonas Siefert 2 2 3 7
2. Lotyšsko 38
Oleg Michajlovs 2 3 2 3 2 12
Artjom Trofimovs 3 1 3 2 1 10
David Kurmis 1 3 3 3 1 11
Elvis Avgučevis ex 2 ex 1 2 5
3. Rusko 30
Roman Lachbaum 2 1 3 2 3 11
Gleb Čugunov T 0 1 0 0 1
Arslan Falzulin 2 1 1 0 3 7
Nikita Zubarev 3 2 E 3 3 11
4. Finsko 13
Antti Voulas 1 0 2 1 0 4
Timi Salonen 0 0 1 1 2 4
Toniy Hyyryläinen 1 0 0 E 1 2
Niklas Säyriö 0 1 1 1 0 3

Foto: LS photo via tisková informace pořadatele

Bojovnost paradoxně sebrala českým teenagerům evropský postup

Liberec – 1. června
Ošklivé mraky nabité elektřinou si ještě okolo třinácté hodiny musely dávat setsakramentského majzla, aby si o špičku Ještědu nerozpáraly svá břicha. Překvapivá ohlušující rána, která rozvibrovala ušní bubínky všech na libereckém stadiónu, však nebyla předzvěstí přicházející bouřky, nýbrž zahájením boje o postup do evropského finále juniorských družstev. Pakliže by se někdo domníval, že se zúží na duel Švédů s Čechy, a že Němci bez zraněného Michaela Härtela budou spolu s Ukrajinci do počtu, krutě by se mýlil. Celé trojici peroucí se o vítězství se nevyhýbala ani smůla, ani štěstí. Philip Hellström-Bängs proměnil žlutou kartu. Alexander Woentin, jehož motocykl po pádu v rozjížďce s číslem dvacet připomínal dětský mlýnek roztočený rozvodněnou říčkou, dokonce musel do nemocnice. Pády se nevyhnuly ani Čechům. Petr Chlupáč se přesvědčil, že i kolej, která není vidět, existuje. V jedenácté jízdě jej to stálo vítězství. Daniel Klíma zase upadl z druhé příčky v devatenácté jízdě. Přesvědčil, že jako lev se umí nejen prát, ale také zlobit. Nakonec náš národní tým skončil třetí, zatímco Lukas Fienhage neotevřel Němcům v závěrečné jízdě dvířka do rozjezdu o vítězství se Švédy, jelikož podlehl Marko Levišinovi.

Stupně vítězů s Němci, Švédy a Čechy

Švédové jdou pro postup

Milan Špinka se přijel podívat na počínání svého nástupce Filipa Šitery

Bylo vedro jako v peci. Ani hodinkám se nechtělo pohybovat se a čas plynul mírně. Pravda, dvě minut po tři čtvrtě na tři nebylo tričko a rifle tou pravou garderobou plochodrážníka, jenž se spolu s národním týmem měl za chvilku prát o postup do evropského finále. Nicméně Jan Kvěch již směřoval do šaten, aby o pouhých pět minut později mohl nakráčet ke slavnostnímu nástupu.

Mraky se ještě opíraly o Ještěd, když všechny zaskočila hlasitá šleha dělobuchu. Tóny české hymny však rušil jeden ze švédských motocyklů. Václav Kvěch promptně sjednal nápravu. Ale abychom si mohli poslechnout Kde domov můj ještě jednou, bylo na samotných českých reprezentantech.

William Björling pospíchal do Liberce před noc. Ještě včera pomohl šesti body svému Teamu Smaland před domácími diváky porazit Griparnu Nyköping ve třetím kole svédské Allsvenskan ligy. Stihnul všechno včas, nicméně kouč přece jen do rozjížďky s číslem jedna místo něho poslal do akce Philipa Hellströma-Bängse.

Petr Chlupáč (modrá) v souboji s Philipem Hellström-Bängsem (bílá)

Ten se mu odvděčil hladkým sólem, avšak neměl jednoduchý život s Petrem Chlupáčem, jenž jej dokonce ve druhé zatáčce spodem na chvilku připravil o vedení. „Jednička je dost suchá, snad se mu to nezvedne,“ vyprovázel Filip Šitera k reprezentačnímu debutu Daniela Klímu. Jenže o chvíli později měl zcela jiné starosti.

Pražský závodník byl předčasně v pásce stejně jako Denis Prisjaljuk. Nicméně Ukrajinec se prohřešku dopustil jako první a pykal diskvalifikací. Po restartu šel na první příčku Daniel Klíma. Ještě v úvodním nájezdu jej vystřídal Lukas Fienhage a spolu s ním i Henrik Bergström, s nímž si ale Pražan poradil.

V rozjížďce s číslem tři si Alexander Woentin vysloužil žlutou kartu za letmý start. Při repete se však rychle dostal do vedení. Patrik Mikel šel tvrdě dopředu, jenže v první zatáčce se stal masem v mlýnku Sandro Wassermanna a Andreje Rozaljuka. S posledním místem se v žádném případě nehodlal smířit. Celé závěrečné kolo jel pod Ukrajincem, jenže na metě jej od bodu pár centimetrů přece jen dělilo.

Patrik Mikel (modrá) dohání Andreje Rozaljuka (červená) a Sandro Wassermanna (žlutá)

V rozjížďce s číslem čtyři nechal Filip Šitera stát Jana Macka a místo něj na ovál poslal jeho jmenovce Kvěcha. Český náhradník skvěle odstartoval, ovšem v prvním oblouku jej objel Christoffer Selvin. Jan Kvěch osnoval odvetu, dokonce do Švéda vrazil a zvedl svůj motocykl na zadní. Klíčové slovo v jejich bitvě však pronesl Lukas Baumann, který ve druhé zatáčce upadl.

Při opakování bez diskvalifikovaného Němce zamířil Jan Kvěch znovu do vedení. Christoffer Selvin se zase objevil zprava, avšak Čech jej vytlačil ven. Přitom však oba podjel Marko Levišin. Ani s ním se Jan Kvěch nemazlil a v úvodním nájezdu druhého okruhu mu tvrdě sebral první příčku.

Jan Kvěch (modrá) odráží Marka Levišina

Na prahu druhé sérii náš tým stál jen o jediný bod za vedoucím Švédskem. Alexander Woentin seveřanské konto obohatil další trojkou z páté jízdy, kde Daniel Klíma vytrvale dotíral na druhého Richarda Geyera. Vzápětí diváky rozjásal Petr Chlupáč. V prvním oblouku se objevil na čele a pak jen upaloval pro první místo.

Jan Macek vypráví o svém debutu v nároďáku v rozjížďce s číslem sedm:

„Je to malinké. Oproti Kopřivnici je to fakt malinké. Člověk se musí snažit, aby zatočil. Ale bojoval jsem.“

Sedmou jízdu přerušil pád Andreje Rozaljuka. Ukrajinec dorazil do depa po svých a Lukas Fienhage stejně jako prve úřadoval na čele před Williamem Björlingem a Janem Mackem. Vzápětí vyšel bodově naprázdno Patrik Mikel, zatímco se Philip Hellström-Bängs nemazlil s Markem Levišinem a podruhé dojel do cíle jako vítěz.

 

Němci vstupují do postupové hry

Richard Geyer (žlutá) to neměl s Danielem Klímou nikterak jednoduché

Vedoucí Švédové měli po osmi rozjížďkách osmnáct bodů, my s Němci po dvanácti a Ukrajinci šest. Ve druhé sérii si Filip Šitera vyšetřil jeden start pro Jana Kvěcha, jímž v rozjížďce s číslem devět vystřídal Patrika Mikela. Pražan svým raketovým startem odvedl Christoffera Selvina, jehož ve druhém okruhu předčil také Lukas Fienhage.

Zaváhání svého kolegy napravil Alexander Woentin v desáté jízdě. Bod, který Jan Macek urval na Denisi Prisjaljukovi se však náramně hodil. Český útok totiž pokračoval. V rozjížďce s číslem jedenáct Philip Hellström-Bängs vykoledoval svým letmým startem žlutou kartu. Při repete si dával pozor a dopředu neomylně zamířil Petr Chlupáč.

Petr Chlupáč vysvětluje svůj pád v jedenácté jízdě:

„Je tam kolej a není vidět.“

Petr Chlupáč doplatil na neviditelnou kolej

Jenže český příběh tentokrát neměl skončit happy endem. V posledním kole se ve výjezdu z první zatáčky vzepjal motocykl vedoucího Petra Chlupáče na zadní a jeho jezdec vypadl ze sedla. Jeho trojku zdědil Philip Hellström-Bängs. Nicméně českému reprezentantovi se naštěstí nic nestalo a bitva o postup do finále byla jen těsně za svou polovinou.

V ní se však mimo Čechů a Švédů objevil další hráč. Kolem ležícího Petra Chlupáče projel Lukas Baumann pro druhé místo a Němci na nás rázem měli bod k dobru. Navíc v rozjížďce s číslem dvanáct odstartoval Sandro Wassermann jako plochodrážní pánbůh. V první zatáčce jej vnějškem vystřídal Marko Levišin. Daniela Klímu však Sandro Wassermann ohlídal až do cíle, nicméně William Björling skončil až poslední.

Třináctá jízda se musela opět opakovat, když Lukas Baumann přehnal svůj nájezd na Wiliama Björlinga. Ve výjezdu do Švéda vrazil, upadl a byl diskvalifikován. Při repete se Patrik Mikel objevil na dráze za řidítky rezervního motocyklu Petra Chlupáče.

Daniel Klíma (modrá) útočí na Christofera Selvina (bílá)

„Chlupíkova motorka je menší než moje, ale jede!“ zněl první dojem Patrika Mikela z testu motocyklu svého týmového kolegy. A vskutku, po dvou nulách jakoby ožil a až do cíle proháněl vedoucího Wiliama Björlinga. Vzápětí zase naplno udeřil Jan Kvěch, jenž tentokrát zastoupil Jana Macka.

Od prken vystřihnul raketový start a rychle zmizel z dohledu Sandra Wassermanna, Henrika Bergströma a Nazara Tkačuka. Srovnal bodový krok s Němci a zkrátil odstup od Švédů na sedm bodů. Rozjížďka s číslem patnáct však viděla triumf Christoffera Selvina, jenž to však neměl vůbec jednoduché s Danielem Klímou.

Benjamínek družstva se dostal před švéda již v první zatáčce, jenže Christoffere Selvin se ve výjezdu ukázal jako rychlejší. Daniela Klímy se ale nezbavil a v nájezdu do třetího okruhu se opět užuž loučil s vedoucí příčkou.  Němce jsme poslali za svá záda, ale Švédové unikali. Jenže ani jim se neměla vyhnout smůla.

 

Naposled se mohla smát hned tři družstva

Petr Chlupáč (modrá) se snaží proniknout před Lukase Fienhageho (žlutá) a Marka Levišina (červená)

Šestnáctá jízda hned nato ukončila vítěznou sérii Alexandera Woentina. Přitom odstartoval nejlépe, ovšem v prvním výjezdu jej čapla kolej, jež se prve stala osudnou Petru Chlupáčovi. Švéd divoké wheelie neustále a upadl.

Při repete měl nejlepší start Petr Chlupáč, ovšem Lukas Fienhage jen v nájezdu do druhé zatáčky vyhnal daleko na venek. Z toho profitoval Marko Levišin a ujal se vedení. Již podruhé během dnešního závodu mu uletělo startovní číslo z kombinézy, ale Filip Šitera s reklamací u sudího neuspěl.

Filip Šitera se rozčiluje na ukrajinského sudího Aleksandera Ljatosinského:

„Na copak jsou tady řády?! Není to přebor, aby tady lítaly čísla. Rozhodčí ti řekne, že do prvního nájezdu číslo měl, a že pak ho to už nezajímá!“

Daniel Klíma (modrá) jde do vedení před Sandra Wassermanna (žlutá) a Christoffera Selvina (bílá)

Petr Chlupáč se pral až na metu, nicméně ze třetí příčky se již nepovznesl. Jeho bod dorovnal naše skóre s Němci, zatímco Švédové stále vedli o sedm bodů. Avšak v sedmnácté jízdě se opět ulil Philip Hellström – Bängs a byl diskvalifikován. A Jan Kvěch dokonale opanoval situaci.

Se stejnou suverenitou si počínal rovněž v osmnácté jízdě. Od startu vypálil do čela jako natěšená dělová koule a posléze se stal jediným závodníkem celého odpoledne, jenž neztratil jediný bod. V duelu s Philipem Hellströmem-Bängsem o druhé místo nakonec uspěl Lukas Baumann. Český postup se rázem vrátil jako hlavní téma.

Švédové vedli s třiatřiceti body, Češi měli jednatřicet, Němci devětadvacet a Ukrajinci patnáct. V rozjížďce s číslem devatenáct Daniel Klíma okamžitě vytrapoval na vedoucího Sandro Wassermanna. Ve druhé zatáčce se zdálo, že se doopravdy dostane do čela, jenže přišel pád.

Alexander Woentin (bílá) padá před zraky Marka Levišina (červená)

„Natáhlo mě to v materiálu, zvedlo se mi to a už jsem to nestačil zlomit,“ vysvětloval později. V opakovačce Sandro Wassermann porazil Christoffera Selvina a Češi už neměli šanci dosáhnout na vítězství. Jenže Němci ano, protože byli za Švédy pozadu o tři body. A Alexander Woentin skončil ve druhé zatáčce v divokých kotrmelcích.

Lukas Fienhage se v opakované dvacáté jízdě vydal otevřít prostor pro rozjezd se Švédy. Skvěle odstartoval, navíc v první zatáčce odrazil Marka Levišina. Ovšem Ukrajinec si nedal pokoje a ve druhém kole Němce překonal vnějškem oblouku u depa. Své vítězství slavil nejen on, ale i celý švédský tým.

 

Hlasy z depa

Český tým cestou na nástup: zleva Jan Kvěch, Patrik Mikel, Jan Macek, Daniel Klíma, Petr Chlupáč a Filip Šitera

„Dobrý závody,“ pochvaloval si Jan Kvěch. „Škoda těch dvou pádů, neměli jsme štěstí. Dráha pěkná, ale pak se udělaly kolejky. Ale na to, jak to vypadalo na začátku, pěkná dráha. Postup nám utek‘ o kousek, jsou to závody.“

„Myslím si, že jsme ztratili zbytečně body,“ sypal si Petr Chlupáč popel na hlavu. „Mohlo to dopadnout líp. Ale je vidět, že jsme na dobrý cestě. A za rok to bude lepší.“

„Na prd,“ nechtělo se slovům ven z úst Daniela Klímy, přičemž jeho pád v rozjížďce s číslem devatenáct byl pochopitelným důvodem. „Asi tam byl materiál… Natáhlo mě to, zvedlo se to a už jsem to nestačil zlomit…“

Patrik Mikel v sedle motocyklu Petra Chlupáče

„Nestačila mi technika,“ vzdychal Patrik Mikel. „Jízdově to nebylo špatné, starty taky ne. Chlupíkova motorka byla menší, ale jela. Musím něco vyřešit s technikou. Musím něco vymyslet, jinak je to v prdeli.“

„Pěkný,“ ohodnotil svůj debut v nároďáku Jan Macek. „Škoda, že jsme to nevyhráli, škoda pádů, jinak by to bylo doma. Krásné závody, lidi tady byli, fandili, ale lepší než u nás v Kopřivnici to určitě nebylo. Bojoval jsem, stálo to za to.“

Nešťastný pád Petra Chlupáče
1. Švédsko 35
Alexander Woentin 3 3 3 X X 9
Christoffer Selvin 1 2 1 3 2 9
Henrik Bergström 1 – – 1 2
William Björling – 2 0 3 5
Philip Hellström-Bängs 3 3 3 ex 1 10
2. Německo 34
Lukas Fienhage 3 3 2 2 2 12
Dominik Möser E 1 – – 1
Sandro Wassermann 2 1 2 2 3 10
Lukas Baumannn X – 2 X 2 4
Richard Geyer 2 2 1 2 7
3. Česká republika 32
Petr Chlupáč 2 3 F 1 1 7
Daniel Klíma 2 1 1 2 X 6
Jan Macek – 1 1 – 2
Patrik Mikel 0 0 – 2 2
Jan Kvěch 3 3 3 3 3 15
4. Ukrajina 19
Marko Levišin 2 2 3 3 3 13
Andrej Rozaljuk 1 X 1 0 1 3
Denis Prisjaljuk T 0 E 1 1 2
Nazar Tkačuk 1 ex R 0 0 1

Poznámka: Nazar Tkačuk v páté jízdě předjet o kolo; Alexander Woentin žlutá karta ve třetí, Philip Hellström-Bängs v jedenácté a červená v sedmnácté

Patrik Mikel (modrá) tísněný od Sandro Wassermanna (žlutá) a Andreje Rozaljuka (červená)

Foto: Karel Herman a Mirek Horáček

Jan Kvěch neprohrál jedinou rozjížďku

Na bavorském unikátu hrají starty ještě důležitější roli

Plattling – 19. května
Úřadující mistr světa Martin Smolinski vyhrál výborně obsazený závod O cenu města Plattlingu, který se jel o předminulém víkendu. Martin Málek ovládl B–finále. Bavorský Plattling patří na dlouhodrážní mapě mezi místa z nejtradičnějších. S přestávkami se tu jezdí od předválečných časů, jako jeden z prvních vítězů je tu zapsán legendární Hermann Gunzenhauser, dvojnásobný držitel pardubické Zlaté přilby. V šedesátých létech byl klub i pořadatelem závodu mistrovství Evropy. To bylo v dobách, kdy se ještě nejezdilo mistrovství světa a stát se šampionem starého kontinentu znamenalo nejvyšší možnou dlouhodrážní metu. V současnosti už závody mistrovství světa neumožňují přísnější pravidla. 835 metrů dlouhá dráha v Plattlingu je totiž dokonalý unikát.

 

Startuje se téměř do zatáčky

Z ptačí perspektivy připomíná cosi mezi kruhem a trojúhelníkem, rovinka zde téměř neexistuje. I na startu už stojí šikmo obvykle nejen jezdec u mantinelu, ale i někteří ostatní, protože stroj je třeba velmi rychle skládat. Krom toho jde o asi nejužší dráhu, na kterých se dnes dlouhá jezdí. I tak se zde stále startuje v šesti. Mimo téma jsou tady i nafukovací vaky, poněvadž, by musely lemovat v podstatě celý ovál. Vzhledem k jeho šíři je navíc na zváženou, zda by ještě plnily roli prvku bezpečnostního, či spíše rizikového. Přes všechny tyto neobvyklosti, se zde vesměs schází velmi kvalitní startovní pole a počet diváků, který mohou mnozí jiní pořadatelé jen tiše závidět.

Uznání určitě patří i pořadatelskému sboru, který vedle běžných příprav řeší ještě jednu ne až tak častou. Dráha se nachází přímo uprostřed města, takže v některých místech jsou sousedící rodinné domky, či budova hasičů přímo za mantinely a vše je proto třeba pečlivě zakrývat plachtami. Stejné je to i s plotem podél rušné ulice Deggendorfer Straße.

Dráha v Plattlingu

Obsazení závodu bylo letos velice kvalitní, polovina jezdců patří ke stálým účastníkům Grand Prix. Z dvanáctky jezdců se každý představil čtyřikrát v jízdách základního rozpisu. Ten pak poslal nejúspěšnější trojici přímo do finále, šest dalších do boje o zbylá tři finálová místa bez ohledu na dosavadní bodový příděl a zbytek se musel spokojit s B–finále. Nás reprezentoval březolupský Martin Málek, který se na této dráze představil už v loňském roce. Tehdy šlo spíš o seznámení se svéráznou tratí, letošní ambice, byť jde hlavně o přípravu na mistrovské závody, tak byly o poznání vyšší. Výsledek ale bohužel nedopadl zcela podle Martinových představ, když jen malý kousek mu chyběl k účasti v A–finále.

Na úzké dráze byly starty velmi podstatným prvkem konečného úspěchu. Šance, že se jezdec, který se není na špici hned v úvodu, v průběhu jízdy probije startovním polem, je v Plattlingu menší, než kde jinde. Právě starty ale nebyly nejsilnější zbraní našeho borce a výsledkem byly čtyři body za jedno čtvrté a dvě pátá místa v úvodních třech rozjížďkách. Poslední jízda základního rozpisu pak byla nejlepší Martinovou v celém závodě. Po tři kola připravoval útok na aktuálního německého mistra Jörge Tebbeho, aby se v poslední zatáčce podjetím dostal před něho na druhou pozici. Osmibodový zisk ho poslal do jízdy poslední šance, kde mu už tradičně nevyšel start a kroužil na páté pozici. Defekt Angličana Appletona jeho možnost účasti v A–finále zvýšil, ale i přes všemožné ataky na Holanďana Zandvlieta  mu zůstala třetí postupová příčka zapovězena. Náplastí pak bylo vítězství v B–finále, kde mu poprvé vyšel start alespoň trochu dle představ.

Martin Málek s mechanikem Janem Hlačinou

Vítězem závodu se stal aktuální mistr světa a největší domácí hvězda Martin Smolinski. Závodník, který je českým fanouškům dobře znám, ať už spoluprací s divišovskou Jawou, či řadou vesměs úspěšných vystoupení na našich oválech, byl nejen největším tahákem startovní listiny, ale i suverénem dne. V základní části si vyjel plný počet bodů a svoji formu potvrdil i ve finálové jízdě, kterou vyhrál před krajany Kattem a Tebbem.

Foto: Zdeněk Flajšhanz a Wolfgang Winner