Praha a Liberec – 17. července
Hustý slejvák dovolil druhé z českých velkých cen pouze jedenáct rozjížděk. Protože pravidla stanoví povinnost minimálně šestnácti rozjížděk, aby se mítink mohl započítat, pojede se znovu zítra od třinácti hodin. Přesun ovlivnil i nedělní závody přeboru a stopětadvacítek v Liberci, které byly odvolány.
Stav závodu v okamžiku jeho přerušení po rozjížďce s číslem jedenáct:
Liberec – 16. července
V neděli se měla před šestým závodem v Liberci konat kvalifikace, která měla jedinou podmínku. A sice, že se nesmí odhlásit jediný závodník ani z hlavního závodu, ani z kvalifikačního závodu. Ať tak či onak čtyři volná místa v šestnáctce účastníků by absolutně uspokojila poptávku. Dnes odpoledne se však omluvil Martin Málek, jehož do Liberce nepustí zčásti pracovní problémy, dílem také zdraví po žarnovických pádech. Sportovní komise tím pádem kvalifikaci zrušila a přidělila startovní čísla ex offo. Dvojku bude mít Luboš Krejča, trojku Vojtěch Zamazal, sedmičku Daniel Šilhán, desítku Milan Dobiáš a patnáctku Radek Bambuch.
Liberec – 16. července
Šestý díl přeboru, který je v plánu v neděli odpoledne v Liberci, se těší letos nevídanému jezdeckému zájmu. Přihlásilo se sedmnáct plochodrážníků a tak sportovní komise ploché dráhy letos prvně vypsala kvalifikaci. Rovněž kolibříků bude celé hejno. Při pokračování jejich klasického šampionátu se jich objeví dvanáct a na tři nejlepší čeká závěrečná vyzývací jízda proti elektrickému motocyklu.
Tipujte:
Loading ...
Přeborová společnost je standardně pestrá, byť protentokrát schází Hynek Štichauer. Na druhou stranu ve startovní listině figuruje Ondřej Smetana, protože kovidová opatření postavila jeho debut v britské lize do neakceptovatelné roviny. Přijede také skvělá pražská juniorská trojka, dravý Jan Macek, zkušený Martin Málek, nevyzpytatelný Filip Hájek či nestárnoucí lišák Jaroslav Petrák.
A pochopitelně další a další. Vůbec prvně mimo svou Kopřivnici vyráží do závodu Radek Bambuch, letos bude poprvé závodit Luboš Krejča a také Milan Dobiáš, jenž se konečně vrací po svém loňském zranění nohy. Tyto tři spolu s Danielem Šilhánem a Vojtěchem Zamazalem čeká kvalifikace.
Její model má tři jízdy. Z úvodních dvou se kvalifikuje vždy vítěz, ostatní stanou na startovním roštu rozjížďky s číslem tři. Dva první v jejím cíli se dostanou do hlavní šestnáctky, třetí si na záda své vesty nalepí startovní číslo sedmnáct.
Stopětadvacítky tradičně doprovodí velké hochy. Byť časový harmonogram má v rukou jury závodu, dá se předpokládat, že pojedou mezi sériemi přeboru. Přítomnost neporazitelného Maksymiliana Pawelczaka je skvělou výzvou pro českou špičku osminek a to tím spíše, čeká-li je srpnový evropský pohár.
Kopřivnice – 10. července
Krásné dopoledne si v Kopřivnici nejprve vychutnali flat trackeři. Po obědě přišla řada na páté kolo českého přeboru. Jan Kvěch se rozhodl vyzkoušet motor, s nímž zkraje sezóny nebyl příliš spokojený. Dnes se však nestačil divit. Nejenže po obřím ovále upaloval jako k ohni, navíc skvěle startoval, což je alfou i omegou kopřivnického úspěchu. Výsledkem se stalo vítězství s patnáctibodovým maximem. Druhé místo získal Daniel Klíma. Získal jej v zásadě v rozjížďce s číslem třináct, když odstartoval na Petra Chlupáče. Udržel jej za svými zády celé čtyři okruhy a poslal jej na nejnižší stupínek pódia. Před zraky svého publika smutnil Jan Macek, jehož o šanci na vavříny připravil pád v deváté jízdě.
Start je základem všeho
Pět minut před třetí kroužila nad Šostýnem velká káně. Možná při svém výletu za kořistí užasla, cože se to chystá pod ní. Na kopřivnickém ovále, kde již nebylo ani stopy po večerních deštích, se právě chystal trénink před pátým letošním přeborem. Obešel se bez větších pohrom, nebo tedy skoro…
Václav Kvěch svůj splašený motocykl, jemuž nevypnulo zapalování, dokázal zkrotit na zeleném trávníků. Poblíž stojící fotograf si naštěstí jen uvědomil, že motoristický sport je nebezpečný, ale plzeňský závodník se bez bližšího kontaktu se svým strojem bohužel neobešel. Mezitím se konal improvizovaný nástup s motocykly a pak se šlo na věc.
Jan Kvěch glosuje své vítězství v rozjížďce s číslem jedna:
„Po tréninku se mi to nelíbilo, zkusil jsem na motorce udělat změny. Ale teď to po startu odjelo pěkně.“
Prvním vítězem se stal Jan Kvěch. Po vylétnutí pásky za sebou nechal Petra Chlupáče a do boxů vyslal signál, že dnes budou nezbytnou podmínkou pro úspěch skvělé starty. Jakoby to nikdo nevěděl. Třeba Filip Hájek, který v rozjížďce s číslem dva dvakrát odvedl Jaroslava Petráka. Opakovalo se totiž kvůli pádu Radka Bambucha.
V rozjížďce s číslem tři Jan Macek odvedl Hynka Štichauera, vzápětí raketový start zapříčinil, že Daniel Klíma už ve druhém kole vedl před Danielem Šilhánem o celou dlouhatánskou kopřivnickou rovinku. Pražský junior po přestávce na úpravu dráhy jako první svůj úvodní triumf zopakoval. Prvním poraženým se stal tentokrát Martin Málek, jenž na úvod dojel ve třetí jízdě třetí.
Čistým štítem se mohl po dvou sériích chlubit již jen Jan Kvěch. Sotva páska letěla vstříc prosluněnému kopřivnickému nebi, byl Jan Macek prvním z poražených. Svého pražského kolegu nemohl dohnat. Za dvojicí šestibodových však stála celá armáda pronásledovatelů.
Petr Chlupáč byl v šesté jízdě zpočátku rychlejší než Hynek Štichauer. Pět bodů měl i Jan Macek, poražený Janem Kvěchem, avšak také Jaroslav Petrák. Pardubický matador se prosadil v rozjížďce s číslem osm, v jejímž prvním oblouku objel Jakuba Exlera. Bohužel Václav Kvěch právě tady prožil svou derniéru v závodě.
Vrátil se do depa, Daniel Klíma mu sebral spadlý povlak, ale plzeňský závodník převedl před návratem do sedla kotrmelec. „Každou rozjížďku je nějakej problém,“ nechal se slyšet. „Teď to chcíplo, když jsem vyjel skrz vrata.“
Patnáct bodů jistí vítězství
Duel dvou neporažených musela rozhodnout jedenáctá jízda. Jan Kvěch se opět dostal rychle dopředu, zatímco Daniel Klíma jej zvenku nedokázal předčit. Osm bodů stejně jako on měl také Petr Chlupáč. V rozjížďce s číslem osm jej pohotový start dostal do čela. Jenže Jan Macek se před svým publikem chtěl blýsknout.
Daniel Klíma popisuje svůj duel s Janem Kvěchem v jedenácté jízdě:
„S Honzou jsem to zkoušel po venku, on to zlomil pode mě a pak mi jen ujížděl.“
Ačkoliv Petra Chlupáče nepodjel ve druhé zatáčce, nenechal se odradit, ovšem v okruhu s číslem dvě se na stejném místě ocitnul na zemi. „Najel jsem do kluzkýho a přetočil jsem se,“ popisoval příčiny u vědomí, že právě přišel o poslední vidinu stupňů vítězů.
Petr Chlupáč měl před sebou ještě jednu zkoušku v podobě duelu s Danielem Klímou. Narazili na sebe ve třinácté jízdě. Rozhodl opět start. Start v podání Daniela Klímy, který se ujal vedení již v prvních metrech. Petr Chlupáč se snažil ze všech sil, ale cestu dopředu nenašel.
Sotva rozjížďka s číslem třináct skončila, nebylo v otázce obsazení stupňů vítězů vlastně co řešit. Hynek Štichauer sice v závěru nastavil motocykl, aby skvěle startoval. V šestnácté jízdě se mu do cesty postavil Filip Hájek, který mu vnějškem první zatáčky dostal do čela.
S něčím podobným se ovšem pardubický závodník smiřoval jen těžko. Přišel třetí okruh a on si najel druhou zatáčku velkoryse zvenčí a než jej startmaršál Pavel Matula pozdravil žlutou vlajkou s černým křížem, byl první. Ačkoliv však Hynek štichauer vyhrál i osmnáctou jízdu, na víc než čtvrté místo to nestačilo.
Petr Chlupáč totiž opanoval třináctou jízdu. Martin Málek, poněkud unavený přípravou motocyklů poničených v Žarnovici, v úvodním oblouku stačil objet pouze Jaroslava Petráka. Vítězný Pražan mohl jen čekat na výsledek svých klubových kolegů. Jan Kvěch vše vyřešil zhurta a po hladkém vítězství v devatenácté jízdě nahromadil patnáct bodů.
Jan Macek však prahnul blýsknout se dalším triumfem v rozjížďce s číslem dvacet. Dlouho však ve svém boxu řešil problém s pneumatikou. Časový limit naštěstí stihnul, ačkoliv v Kopřivnici nemůže být ani pomyšlení zkrátit si cestu na rošt před tartan či umělý fotbalový trávník. Jenže Daniel Klíma měl stejně navrch.
Závodníky sice brzy zastavila červená světla na znamení nepovedeného startu. Jan Macek se při repete sice dral dopředu vnějškem první zatáčky, nicméně Daniel Klíma zůstal pánem situace. A mohl si zaknihovat své druhé letošní přeborové stříbro.
Hlasy z depa
„Závody dobrý,“ usmíval se Jan Kvěch. „Když se daří, tak se daří. Zkoušel jsem motor, nefungoval na začátku sezóny, dnes fungoval. Docela mi to startovalo, líbilo se mi to. Motor je vyzkoušenej, pojede velký dráhy. Ani jsem nikoho nemusel předjíždět, rozhodly starty.“
„Fajnový…“ odtušil Daniel Klíma odpověď na otázku, jaké to dnes bylo. „Při tréninku jsem musel zatáčky jet nadvakrát, je to dlouhá dráha. Pak to šlo, dařily se mi starty. Druhý místo je fajnový, podařilo se mi to zatím nejlíp.“
„Chvíli mi trvalo spasovat se s dráhou,“ vyprávěl Petr Chlupáč. „Moc to tady nemusím. Klaplo to, jak mělo. Škoda, jízdy s Čendou, ale jsou další závody.“
„Dneska nic moc,“ věšel hlavu Hynek Štichauer. „Onemocněl mi mecháno, byli jsme tady v provizorní sestavě. Celý závody jsem nestartoval, až tu poslední jízdu jsem odjel, nebylo to, s čím porovnat.“
„Začátek dobrý,“ konstatoval Jan Macek. „Zbytek na hovno. Škoda pádu, najel jsem do kluzkýho materiálu a přetočil jsem se. V poslední jízdě přišel defekt kola, ještě v depu to drželo, stihli jsme to jen taktak. A pak mě Čenda vyvezl, málem jsem tam byl já, ale pěné to bylo.“
„Jsem trošku zklamaný,“ nezastíral Martin Málek. „Včera jsem si nedal panáka, tak mi to nešlo (smích). Nejelo to úplně ideálně, uvidíme zítra, jsem dost unavený po těch pádech v Žarnovici. Dával jsem motorky dohromady, ve Svitavách jsem jel ještě na té pokroucené. Byly to dlouhé večery.“
„S Hynkem?“ povytáhl Filip Hájek obočí, protože otázku po ztrátě svého vedení v rozjížďce s číslem šestnáct. „Udělal jsem to trochu dramatičtější, neuhlídal jsem ho a on byl trošičku rychlejší. Po dlouhý době pěkný závody. Užil jsem si to, jsem spokojenej, krásný závody, dráha byla taky pěkná.“
„Zase jsem si to prosral na gumě,“ kroutil hlavou Jaroslav Petrák. „Říkám, nebudu si ji dávat, mám tam střelce. Celý závody mi táhla spojka, v poslední jízdě přestala a odjel jsem i na Petra. A s novou hranou by mě asi Martin neobjel. Prostě si to vždycky takhle proseru…“
Praha – 8. července
Když sportovní komise dvaasedmdesát hodin před sobotním pátým dílem českého přeboru v Kopřivnici napočítala šestnáct zájemců, postupovala přesně v duchu reglementů. Uzavřel startovní listinu, aniž by musel vymýšlet kvalifikaci, a rozlosoval startovní čísla. Největší novinkou je účast Jana Kvěcha, jehož přítomnost ještě zdramatizuje boj s jeho klubovými vrstevníky i ostatními matadory. Domácí mají radost ze třech jmen svých závodníků ve startovní listině. Vedle Lukáše Hromádky v ní figurují také junioři Radek Bambuch a Jakub Sázovský.
Plzeň – 27. června
Bory dnes vítaly přijíždějící nejen známou stavbou věznice, ale i počasím jakoby vystřiženým z reklamy na léto. Závodníci byli překvapeni skvěle připravenou dráhou, na níž svým čtvrtým dílem pokračoval přebor, jemuž se o doprovod postarali kolibříci. Fanoušci si užívali vylepšené prostory na diváckém svahu, ale především krásnou a vyrovnanou podívanou. Vždyť prvních deset v závěrečné klasifikaci se za sebou seřadilo s pravidelnými jednobodovými odstupy! Prim hrál Petr Chlupáč. Když v rozjížďce s číslem deset odvedl také doposud nepokořeného Daniele Klímu, jen největší pošetilec by vsadil více než zlámanou grešli, že se nepostaví na nejvyšší stupínek vítězů s maximálním ziskem patnácti bodů. Daniel Klíma skončil druhý, když se vypořádal s Janem Mackem, jímž se společnost na pódiu uzavřela. Stopětadvacítky opanoval Maksymilian Pawelczak. Stejně jako vítěz hlavního klání nepoznal hořkost porážky. Své postavení potvrdil také na závěr v Memoriálu Romana Mádyho, jenž stejně jako loni nabídl stejně skvělou jako dojemnou vzpomínku na zesnulého plzeňského závodníka.
Z trojice leaderů zbývá jen Petr Chlupáč
Matouš Kameník vyslyšel výzvy sportovní komise a přijel se svou dvěstěpadesátkou posílit startovní pole. Na druhou stranu scházel Pavel Kuchař, který se předevčírem zranil na poháru přátelství v Kršku. Počet účastníků čtvrtého přeboru tak zůstal na třinácti.
V palčivém vedru diváci spatřili něco nevídaného. Klasický slavnostní nástup se u nás letos ještě nekonal. Závodní program otevřela dvojic jízd mistrovských kolibříků. A pak na excelentně připravenou trať, o níž depem šla jen chvála, vyrazily půllitry. Petr Chlupáč, Jan Macek a Daniel Klíma slavili triumfy ve stylu start – cíl. Jaroslav Petrák vlastně taky. Jana Jeníčka v rozjížďce s číslem čtyři předčil ještě v úvodním nájezdu.
Pardubický matador posléze jako první své úvodní vítězství obhájil. V páté jízdě hrál opět velké sólo. Václav Kvěch se po vylétnutí pásky dostal jen před dvěstěpadesátku Petra Bednáře, jíž ve třetím okruhu spadl sekundární řetěz a její majitel musel pro bod oběhnout celý jeden okruh.
Po dvou sériích se Jaroslav Petrák o průběžné vedení dělil s dvojicí pražských juniorů. Petr Chlupáč v šesté jízdě odvedl Martina Málka. Daniel Klíma se zase nenechal zaskočit povedeným startem Jana Macka v rozjížďce s číslem osm a rychlým venkem převzal vedení již v úvodním nájezdu.
Petr Chlupáč komentuje svůj třetí triumf v rozjížďce s číslem deset:
„S Čendou to byla těžká jízda, ale docela jsem si to užil.“
Boj o vítězství začal gradovat desátou jízdou. Petr Chlupáč odstartoval na Daniela Klímu, jehož posléze vodil za sebou až k šachovnicové vlajce. Na čele aktuální klasifikace přitom zůstal sám. Jaroslav Petrák poněkud podcenil Filipa Hájka a nechal na svém motocyklu sjetou hranu pneumatiky. Pražského závodníka pak mohl celé čtyři okruhy sledovat před sebou.
Verdikt poslední série
Na osm bodů, které měli po třech sériích Jaroslav Petrák a Daniel Klíma, se posunul rovněž Jan Macek. Bruno Belan proti němu neměl v jedenácté jízdě sebemenší šanci. Rozjížďka s číslem čtrnáct však byla úplně o něčem jiném. Na její rošt vedle Jana Macka dorazili také Petr Chlupáč a Jaroslav Petrák.
Páska letěla k nebi. A před Janem Mackem byli oba jeho rivalové, pražský junior v čele, pardubický rutinér hned za ním. Kopřivnický odchovanec se však nevzdával. Když Jaroslav Petrák ve druhém kole nechal ve druhé zatáčce moc místo po své levici, protáhnul se tudy pro dva body. Dohromady jich měl deset stejně jako Martin Málek.
Moravan po úvodních dvojkách vyhrál devátou i šestnáctou jízdu, v níž odstartoval na Filipa Hájka. Daniel Klíma po suverénním primátu v rozjížďce s číslem třináct disponoval jedenáctibodovým skóre. Neporazitelný Petr Chlupáč pochopitelně vedl.
Filip Hájek líčí své drama v poslední jízdě:
„Zapomněl jsem si povlak, ale naštěstí to nakonec bylo tak akorát. Přesně deset sekund…“
Závěrečnou fázi dnešního klání odstartoval nejlépe Jan Macek. V sedmnácté jízdě proti mladším soupeřům, z nichž dva sedlali dvěstěpadesátky, nemohl nic ztratit ani omylem. I když… Petr Chlupáč hned vzápětí v podobně obsazené rozjížďce s číslem osmnáct vedl. Na sklonku třetího kola spadl Jakub Exler. Jezdil druhý, zatímco v předchozí sérii jej pád připravil o první příčku.
Petr Chlupáč brzdil v domnění, že je jízda zastavena. Pravý stav si uvědomil právě včas, aby jej nepředjel Vojtěch Šachl. Přidal, projel cílem jako první a s patnácti body vyhrál i celý mítink. Hned na to Daniel Klíma odvedl Martina Málka a mohl se chystat na druhý stupínek pódia, na jehož opačné straně stanul Jan Macek. Závěrečný triumf připadl Filipu Hájkovi, byť měl namále. Zachránil jej Michael Hádek, který mu na trať přinesl zapomenutý povlak.
Desátou jízdou drama nekončí
Mistrovské stopětadvacítky se při prvním díle svého klasického šampionátu rozhodně nechtěly dát od velkých hochů zahanbit. Startovní číslo tři zůstávalo volné, ovšem když se v borském depu objevil starý známý Maksymilian Pawelczak, bylo jasné, že závod dostává favorita navíc.
A vskutku, ryšavý Polák ještě před úvodní zatáčkou rozjížďky s číslem jedna připravil Dominika Hrbka o vedení, které získal pohotovým startem. Suverénem druhé jízdy se stal Karel Průša, který za sebou nechal kompletní plzeňský gang. Oliver Schmid aplikoval dlouhodrážní styl a byl v cíli druhý před Matějem Frýzou a Josefem Černým.
Přebor si dopřál svou první sérii a po ní byl Maksymilian Pawelczak zase první v cíli. Petr Markovi odešla převodovka, rychlostí stupně mu poskakovaly jako gumídci. Chabařovický borec mohl jen sledovat, kterak Oliver Schmid před ním míří ke druhé pozici. Ve čtvrté jízdě Karel Průša svým letmým startem rozblikal červená světla. Vysloužil si varování, nicméně i tak při repete vyhrál stylem start – cíl.
Pátá jízda přišla s prvním nápovědou pro vyřešení tajenky obsazení stupňů vítězů. Maksymilian Pawelczak rozhodně nepronesl větu hasta la vista, baby, ale jinak roli terminátora zvládl na výtečnou, Karel Průša přišel o řadicí páku, druhé místo ve prospěch Matěje Frýzy a postavení průběžného leadera.
Navíc na ovál mířil Oliver Schmid, který měl už porážek evidentně plné zuby. Perfektní start jej vynesl do vedení, a byť Petr Marek kousal jako aligátor propuštěný z hladomorny, zůstal za plzeňským závodníkem. Ten se mohl opřít o sedm bodů. Takové skóre měl jen Karel Průša, samozřejmě pomineme-li Maksymiliana Pawelczaka.
Polák zkompletoval své dvanáctibodové maximum hladkým triumfem v osmé jízdě. Boj o druhé místo však pokračoval. První eso v něm vynesl Karel Průša. Po startu rozjížďky s číslem sedm zaostal vzadu, ale rázem se z posledního místa přenesl rovnou do čela. Odpověď Olivera Schmida na sebe nechala čekat jen pár minut, než pětistovky napsaly další kapitolu v knize svého přeboru.
Devátou jízdu proměnil ve své velké sólo před nešťastným Matějem Frýzou, jehož rozbitá převodovka v rozjížďce s číslem osm donutila usednout na starší dvouventil. Oliver Schmid již věděl, že jej čeká první pódium kariéry, byť umístění při bodové rovnosti s Karlem Průšou zůstávalo stále otevřené.
Než se oba rivalové postavili na start rozjezdu, depo prožila drama Aliny Sassenhagen, která s rukou v dlaze a bolestmi hlavy opouštěla závodiště v sanitce. V repete pak Petr Marek sebral na začátku druhého kola vítězství Josefu Černému.
A konečně rozjezd! Oliver Schmid se ujal vedení, Karel Průša však nepřestával dotírat. Ve druhém kole udeřil v první zatáčce. Dostal se dopředu, Plzeňan upadl, přesto bylo druhé místo jeho. Rozhodčí Adam Jacksch označil za viníka slánského závodníka, jehož by i bez incidentu se zastavením čekala diskvalifikace za přejetí vnitřní čáry.
Dojemnou a důstojnou tečku za skvělým odpolednem přinesl Memoriál Romana Mádyho. Jeho start ozdobil Petr Marek. Jenže během pár metrů se kolem něho přehnal Maksymilian Pawelczak jako namydlený blesk. Záhy jej následoval také Oliver Schmid. Cestu ke druhému místu si dláždil Karel Průša. Ve druhém oblouku podjel Petra Marka, na začátku třetího kola podobným stylem překonal rovněž Olivera Schmida.
Hlasy z depa
„Dráha hezká, pár pěknejch‘ jízd,“ pochvaloval si Petr Chlupáč. „S Čendou to byla těžká jízda, ale docela jsem si to užil. Dráha byla nádherná, ta se jim fakt povedla. Obrovská spokojenost, byl to hezkej den.“
„Ty třetí místo mi už trošičku serou,“ usmíval se Jan Macek. „Ale pořád lepší než brambory. Chtělo by to ještě lepší, letos přes zimu jsme makali, tak jsem se zlepšil. Musím makat ještě víc, čím větší fyzička, tím lepší výkon, ale jde to i obráceně. Plzeň nemám rád, nejde mi to tady, takže pěkné. Dráha byla krásná, super, bez děr, perfektní.“
„Je to čím dál náročnější,“ vzdychal Martin Málek. „Asi stárnu… Kluci z Prahy jsou fakt dobře rozjetí, i když Michael Hádek má na ně asi jiný názor (smích). Jsem spokojený, zase jedu v pořádku domů, děkuju manželce, že mě sem dobrovolně dovezla. Jak říkám, jsem spokojený, super dráha, takovou jsem tu dlouho neviděl.“
„Viděl jsem to dobře,“ svěřoval se Filip Hájek. „Docela jsem si to užil. Krásná dráha, bodoval jsem, to je důležitý. Super závody. Jen tak dál. Snad to tak dál půjde.“
„Pouhých deset bodů,“ kroutil hlavou Jaroslav Petrák. „Mohl jsem mít víc, ale nerozvážností jsem se o ty body připravil. Na začátku dobrý, jak mě to vytáhlo, Macek mě vzal, na Filipa jsem nedal gumu, což byla možná chyba, ale nejde o život. Je to sport. Spravil jsem si chuť po dlouhý době, což jsem potřeboval.“
Přebor – O Pohár AČR
1. Petr Chlupáč, Praha
3 3 3 3 3
15
2. Daniel Klíma, Praha
3 3 2 3 3
14
3. Petr Macek, Praha
3 2 3 2 3
13
4. Martin Málek, Březolupy
2 2 3 3 2
12
5. Filip Hájek, Praha
2 1 3 2 3
11
6. Jaroslav Petrák, Pardubice
3 3 2 1 1
10
7. Václav Kvěch, Plzeň
1 2 1 3 2
9
8. Adam Bednář, Praha (250 ccm)
1 1 2 2 2
8
9. Jan Jeníček, Pardubice
2 3 0 1 1
7
10. Bruno Belan, Slaný
F 2 2 2 0
6
11. Matouš Kameník, Divišov (250 ccm)
2 1 0 1 0
4
12. Vojtěch Šachl, Chabařovice (250 ccm)
0 1 1 T 2
4
13. Jakub Exler, Praha
1 0 1 F F
2
Poznámka: z původně přihlášených nestartoval Pavel Kuchař, zraněný při pátečním závodě Friendship Cup v Kršku; do startovní listiny byl dodatečně zařazen Matouš Kameník
MR 125 ccm:
1. Maksymilian Pawelczak, PL
3 3 3 3
12
2. Oliver Schmid, Plzeň
2 2 3 3
10+3
3. Karel Průša, Slaný
3 3 1 3
10+U
4. Petr Marek, Chabařovice
1 2 2 3
8
5. Matěj Frýza, Plzeň
1 2 E 2
5
6. Štěpán Ševčík, Chabařovice
2 L 2 0
4
7. Dominik Hrbek, Pardubice
2 0 1 1
4
8. Josef Černý, Plzeň
0 0 0 2
2
9. Luboš Hromádka, Pardubice
0 0 1 1
2
10. Alina Sassenhagen, D
1 1 E X
2
Poznámka: varování za startovní přestupek Karel Průša ve čtvrté jízdě
1. Memoriál Romana Mádyho:
Maksymilian Pawelczak, Karel Průša, Oliver Schmid, Petr Marek