Kolibříci mají odtrénováno

Rovno – 7. srpna
Čtveřice účastníků evropského poháru stopětadvacítek se sešla ve čtvrtek večer před hranicemi na Ukrajinu. Bohužel nás zdrželi skoro čtyři hodiny. Poté cesta dlouhá, dorazili jsme s přestávkami za necelých pět hodin. Náročné to bylo. Doba se u nich zastavila. Bohatství a chudoba je vidět.

Češi na Ukrajině: Dominik Hrbek, Matěj Frýza, Pavel Marek, Karel Průša a kouč Miroslav Rosůlek
Češi se dostali do Rovna, které plochou dráhou žije

Přijeli jsme a přepychový hotel. Nádhera, všichni spokojeni. Byli jsme si prohlédnout stadion, dráha překvapila. Jako ve Slaném je velká, akorát ji upravovali. Večer výborná večere a bazén. Ráno po excelentní snídani společný odjezd na stadión.

Karel Průša a Petr Marek si dopřáli ještě jeden speciální trénink navíc

Ve třináct začala přejímka, dostali jsme pěkné ukrajinské reprezentační vesty a trénink začal úderem třetí. Skládal se ze dvou sekcí po dvou minutách a dvou jízd se startem na jedno kolo. Kluci zajeli výborně, ale konkurence tady je.

Češi se ale moc těší na dnešní závod. Budeme bojovat o co nejlepší výsledek. Držte palce našim borcům. Začátek závodu se plánuje na šestnáctou hodinu.

S tímto nápisem by se ztotožnili nejen Petr Marek a Karel Průša

Foto: Petra Zahradníčková

Wroclaw byla plná emocí

Wroclaw – 30. a 31. července
Po úvodu v Praze série dvoudenních závodů pokračovala ve Wroclawi. Od svého návratu do seriálu velkých cen na Olympijském stadionu pokaždé patřila k těm zajímavějším. Jednak je to domácí dráha jezdců Betard Sparta Wroclaw Taie Woffindena, Macieja Janowskeho a Artjoma Laguty, jednak většině ostatních závodníků je trať důvěrně známa. V programu závodu legendární Greg Hancock ne nadarmo říká, že ve Wroclawi je skoro nekonečně množství závodních stop a závody mu daly za pravdu. Po oba dva dny, na rozdíl o prořídlé tribuny na Markétě, hlediště bylo zaplněné a možná pár set návštěvníků chybělo k tomu, aby bylo vyprodáno. Covid opatření spočívala v přítomností mobilní testovací stanicí a tohle asi bylo všechno. V Polsku nikdy nebývá tolik zahraničních návštěvníků jako v České republice, ale byli vidět a slyšet Britové, Švédové a vždy přítomní fanoušci Martina Vaculíka ze Slovenska. Život se prostě vrací do normálu a i střízlivé ceny lístků napomohly nadprůměrné návštěvností.

 

Škoda loňského Goričanu

Martin Vaculík, Maciej Janowski a Gleb Čugunov

Pojďme teda po pořádku. Závodilo se hodně zostra hned od první série. Vypadalo, že čtvrtá pozice na startu je poněkud znevýhodněna, ale i tohle se změnilo ihned po první úpravě a nakonec jedno semifinále a finále vyhráli jezdci se žlutými povlaky. Los a startovní pozice tedy neměly rozhodující vliv na celkové výsledky. Schopnost rychle se přizpůsobit dráze, však ano. Navíc dvoudenní formát poskytnul příležitost k opravě nastavení a obzvlášť v sobotní večer čtveřice jezdců odjely i tři kola, aniž by se skupina roztrhla a vznikly velké odstupy.

Než se podíváme na favority, věnujme trochu pozorností novým posilám seriálu. Loňský atypický challenge, který poskytla každé národní federace jedno startovní místo pro závod v Goričanu, přivedl na startovní listinu Švéda  Olivera Berntzona a veterány Mateje Žagara a Krzystofa Kasprzaka. Nedařilo se žádnému z nich. Slovinec alespoň v každé SGP třikrát dojel na bodované pozici, ale ani jednou nevyhrál. Lze o něm s úspěchem spekulovat, že si zase zajistí místo v seriálu 2022 už v srpnu v Žarnovici, ale ostatní dva podávali zoufalé výkony.

Bartosz Zmarzlik, Max Fricke a Emil Sajfutdinov

Nepříjemné překvapil i domácí, dobře známý i v Čechách Gleb Čugunov, který byl na míle daleko od svých loňských výkonů. Tehdy v první den skončil těsně před dveřmi semifinále, a ve druhý ho dokonce jel. Zato největší favorite sváděli tvrdé boje od prvního do posledního kola. V tomto světle o to větší škodou je, že Václavu Milíkovi tak těsně uniklo místo v elitní patnáctce. Určitě by se mu vedlo mnohem líp.

 

Bartosz Zmarzlik poprvé

Teď o hlavních postavách. Párkrát, a to po oba dny ujel ostatním specialista domácí dráhy Artjom Laguta, ale většinou o vítězi nebylo rozhodnuto do výjezdu z poslední zatáčky. Opakovaně musel rozhodčímu pomáhat televizní záznam z cílové čáry a korunu všemu nasadilo pohádkové vítězství Bartosze Zmarzlika na závěr druhého finále.

Bartosz Zmarzlik vede při pátečním prvním pokusu o finále

Přitom Polák vůbec byl nejzajímavější protagonista obou dnů. Většina obecenstva bouřlivě povzbuzovala jezdce místního týmu zejména  Macieje Janowskeho. Ale i Bartosz Zmarzlik musel cítit obrovskou podporu, obzvlášť když nejel proti někomu z jezdců Betard Sparty. V šesté jízdě prvního dne konfrontoval hned dva z domácích favoritů Macieje Janowskeho a Taie Woffindena. Jak to často bývá, nejen na ploché dráze ze soupeření této trojice nakonec těžil Brit Robert Lambert, který s přehledem zvítězil.

Dva nejlepší z Poláků se pak střetli až v samotném finále a na rozdíl od regulární rozjížďky tentokrát zvítězil Zmarzlik před Janowskim. Zajímavé bylo sledovat počiny Martina Vaculíka. Začínal s nulou, ale pak dvakrát vyhrál a jednou dojel za jeden bod. Svou poslední regulární jízdu vyhrál se silnými soupeři, Emilem Sajfutdinovem, Robertem Lambertem a Jasonem Doylem, ale v semifinále skončil poslední.

V průběhu večera vyrovnané výkony podávali Robert Lambert a zejména favorizovaní Leon Madsen, aby oba pak vyhořeli v prvním semifinále. Nejdřív najel na pásku Brit, pak po diskutabilní srážce s Rusem byl vyloučen dánský reprezentant. Artjom Laguta s Bartoszem Zmarzlikem se sešli v poslední dvacáté  jízdě, doplněné jasnými outsideři Krzysztofem Kasprzakem a Oliverem Berntzonem.

Emil Sajfutdinov padá po kolizi s Maciejem Janowskim

Zvítězil Rus a totéž si zopakoval proti Polákovi i ve druhém semifinále, ve kterém se Fredrik Lindgren s Martinem Vaculíkem  nedokázali prosadit. Samotné finále už bylo o něčem jiném. Bartosz Zmarzlik odstartoval výborně, postupně zvyšoval náskok na Artjoma Lagutu. Za jejich zády Emil Sajfutdinov zoufale utočil na Macieje Janowskeho v zapase o poslední příčku na podiu.

Svou dravost přehnal, ztratil kontrolu nad motocyklem a najel na Poláka, který se držel vápna a neodchýlil se od čáry ani na centimetr. Výsledkem byl hrůzostrašný pád, který vypadal ještě hůř než v reálu na zpomaleném záznamu, promítaném na velké obrazovce. Nebýt nafukovacích mantinelů, v lepším případě by si musel Rus dlouho odpočívat od závodění. Po ošetření přímo na dráze odešel po svých do depa, aby následující den se probojovat až do semifinále. Opakované finále se znovu povedlo Bartoszi Zmarzlikovi, ale tentokrát se předvedl lépe Maciej Janowski a k velké radostí publika skončil druhý. Artjom Laguta, který nebyl hůř než druhý v dosavadních jízdách, nakonec obsadil místo třetí. Po oslavě vítězů publikum odcházelo spokojeno a už se všichni těšili na pokračování druhého dne.

 

Pozor na žlutou kartu

Martin Vaculík tlačí na Bartosze Zmarzlika

V sobotu už nebyl žádný trénink a začínalo se hned naostro. Tai Woffinden nepustil vítěze předchozího dne před sebe a zaslouženě vyhrál. Australan Max Fricke si dojel pro jeden bod, jak se pak ukázalo, skromný zaklad pro zatím nejlepší velkou cenu v letošní sezoně v jeho podání. Ostatní pokračovali podávat podobné výkony jako předchozího dne. Favorité sbírali body a souboje byly velice těsné, naštěstí bez pádu a zranění. Kuriózním smolařem se stal Jason Doyle. Australan je napomínán za letmé starty skoro na každém Grand Prix od doby, co se zavedlo toto pravidlo. Žlutou  kartu vyfasoval ihned na začátku, ale pak si dával velký pozor. To mu nebylo nic platné, protože v rozhodující pro jeho účast v semifinále sedmnácté jízdě, kde by mu stačil bod, Tai Woffinden neudržel nervy. Dal se do pohybu a Australan se nechal vyprovokovat k předčasnému startu. Pro Brita to byl první prohřešek večera, ale Australana tak trochu nevinně rovnou vyloučili.

Bartosz Zmarzlik prohrál s Tai Woffindenem, Robertem Lambertem a Artjomem Lagutou, ale vždy skončil na druhém místě za ním a zbývající své jízdy vždy vyhrál. V té šestnácté porazil Macieje Janowskeho a v dvacáté Leona Madsena, oba pozdější finalisty. V semifinále pak relativně hladce prošel přes Artjoma Lagutu, Maxe Frickeho a překvapivě pomalého Macieje Janowskeho, který se poprvé letos nedostal nejen na podium, ale ani ne do finále!

 

Skvělá tečka za dvojzávodem

Finále si zaslouží samostatný odstavec. Nekonalo se drama předchozího večera s hrozným pádem Emila Sajfutdinova a jezdci odstartovali, dalo by se říct standardně. Artjom Laguta si udělal mírný náskok a zajímavé bylo, že ihned na začátku razantním startem ztratil přední blatník. Ten zůstal ležet uprostřed dráhy a Rus ho v druhem kole přejel a rozdrtil na kousky. Naštěstí úlomky nezpůsobily žádnou újmu nikomu.

Mezitím Bartosz Zmarzlik postupně předjelTai  Woffindena a po vnější akceleroval tak dlouho, až se zbavil i Leona Madsena. S Artjomem Lagutou to zdaleka neměl tak jednoduché. Odrážel se od mantinelu a zkoušel nabrat ještě malinko rychlost, ale Rus se zdál nedostižným. Až do poslední zatáčky, kde pro změnu Artjom Laguta šel na vnější oblouk, asi s úmyslem zablokovat Poláka.

Artjom Laguta (modrá) vede finále před Bartoszem Zmarzlikem, ačkoliv mu upadl přední blatník

Ten ale ve stejný čas změnil směr. Jel k vnitřku a po cestě někde nabral malinko rychlostí, ale tak akorát, aby zvítězil o pár centimetrů. Pak celé oslavné kolo kroutil nevěřícně hlavou. Tomasz Gollob přispěchal s vysvětlením, že okopíroval jeho oblíbenou fintu, ale asi jen Bartosz Zmarzlik bude vědět, nakolik měl situaci pod kontrolou.

Každopádně stadion vybuchl nadšením a druhý den po sobě oslavoval dvojnásobného mistra světa. Bartosz Zmarzlik v sobotu podal standardní výkon šampióna, ale závěrem si získal zcela oprávněné dlouhý aplaus ve stoje. O to víc se máme, na co těšit už tento víkend zase ve dvojzávodě tentokrát premiérově na stadionu v Lublině.

 

Foto: Kiril Ianatchkov

Český juniorský nároďák stojí před nelehkým úkolem

Mladá Boleslav – 5. srpna
Jan Kvěch, Petr Chlupáč, Daniel Klíma a Jan Macek. Když se tato čtyřka ve vestách pražské Markéty objeví na závodech, diváci mají garantovanou skvělou podívanou a novináři zase musí počítat, že jim jediný blok na poznámky stačit nebude. A protože Filip Šitera není žádný pošetilec, složení národního týmu pro semifinále evropského juniorského šampionátu bylo vlastně jasné dlouho dopředu. Otazník se vznášel nad místem náhradníka. Pro příští sobotu v Pardubicích dostal přednost Daniel Šilhán před Pavlem Kuchařem.

Při liberecké extralize byl Jan Kvěch opět excelentní

Tipujte:

Postoupí Češi do evropského finále juniorských družstev?

View Results

Loading ... Loading ...

Petr Chlupáč má letos v Pardubicích skvělou bilanci

„Teoreticky šlo jen o náhradníka,“ souhlasí Filip Šitera s jedinou nominační neznámou. „Dan byl lepší při juniorce i včera při tréninkovém závodě s Poláky. Stejně pozice náhradníka je blbá. Když se nic nestane, nejedeš.“

Příští sobotu nebude mít český kvintet rozhodně snadnou pozici. Čeká jej střet s Poláky, Švédy a týmem Evropy. Ten nahraní Nizozemce, kteří už zastoupili Finy odhlášené z prvního semifinále v Brokstedtu. Proslýchá se, že půjde o koalici zemí, které se cizincům hodně pletou, a sice Slovenska a Slovinska. Kompletní startovní listina by měla být známá nejpozději zítra.

Aby se však Češi dostali do finále, musí být nejen nejhůře druzí, ale také dát do kupy aspoň pětačtyřicet bodů. Němci, kteří stáli na levé straně pódia v Brokstedtu, jich totiž měli čtyřiačtyřicet. Kromě vítěze vede totiž dál cesta jen pro družstvo, které v souboji na dálku bude mít lepší skóre.

Jan Macek a Daniel Klíma nemohou v nároďáku chybět

„Viděl jsem sestavu Poláků,“ říká manažer české reprezentace. „Bude to těžký, Švédové budou silní, ale Poláci maj‘ tým jako kráva. Musíme bejt sedmnáctkrát aspoň druzí a třikrát vyhrát, abychom měli pětačtyřicet bodů.“

Nicméně závody družstev končí až po dvaceti rozjížďkách. „Budeme bojovat,“ slibuje Filip Šitera. „Jedeme doma, budeme pro postup dělat všechno.“

Obsazení evropského finále v Daugavpilsu:

Lotyšsko tým pořadatele
Dánsko vítěz z Brokstedtu
? vítěz z Pardubic
? pokud druhý tým v Pardubicích bude mít aspoň 45 bodů, jinak Německo, druhé v Brokstedtu
O místo náhradníka si řekl Daniel Šilhán

Foto: Karel Herman

Jan Kvěch předčil všechny Čechy i Poláky

Pardubice – 4. srpna
Před semifinále evropského šampionátu družstev do třiadvaceti let si polská federace na dnešek pronajala svítkovský stadión, jehož brány musely pro veřejnost zůstat uzavřeny. Vrcholem se stal tréninkový závod, kde Polákům byli za soupeře naši borci s výjimkou Petra Chlupáče, jehož v sobotu čeká finále evropských devatenáctek. Nejlepší se ukázal být Jan Kvěch. Bezprostředně po akci se Filip Šitera rozhodl, že naše barvy v Pardubicích příští sobotu povezou Jan Kvěch, Petr Chlupáč, Jan Macek, Daniel Klíma a Daniel Šilhán.

 

1. Jan Kvěch, Praha 2 3 3 3 3 14
2. Jakub Miskowiak, PL 3 3 3 3 2 14
3. Mateusz Cierniak, PL 3 3 3 2 1 12
4. Mateusz Swidnicki, PL 0 3 2 3 3 11
5. Wiktor Lampart, PL 2 2 2 2 3 11
6. Wiktor Przyjemski, PL 3 1 3 1 2 10
7. Michal Curzytek, PL 1 2 2 3 2 10
8. Damian Ratajczak, PL 2 1 1 2 3 9
9. Krzysztof Sadurski, PL 3 0 1 1 2 7
10. Jan Macek, Praha 1 2 2 0 – 5
11. Mateusz Bartkowiak, PL 2 1 0 1 1 5
12. Daniel Klíma, Praha 1 0 1 2 1 5
13. Daniel Šilhán, Pardubice 0 2 0 1 0 3
14. Pavel Kuchař, Praha 1 0 1 0 0 2

Poznámka: o vítězi rozhodl výsledek vzájemné jízdy

Češi v Maconu: zleva Filip Šitera, Jan Kvěch, Václav Milík a Petr Chlupáč

Čeští kolibříci míří na Ukrajinu

Rovno – 4. srpna
Ukrajinské Rovno bude v sobotu hostit evropský pohár stopětadvacítek, v jehož startovní listině figurují rovnou čtyři čeští kolibříci. Jejich formu naposledy krystalizovalo sobotní soustředění SCM ve Slaném. Matěj Frýza se ho nezúčastnil kvůli letnímu táboru, nicméně motocykl Shupa za něho převzal jeho otec Jaroslav. Na místě však byli Dominik Hrbek, Petr Marek a Karel Průša a spolu s nimi jezdil ještě Tony Katra a pětistovkami Bruno Belan a František Klier. Čtveřice českých reprezentantů se již vydala na cestu a mají v plánu se potkat před ukrajinskou hranicí, aby ji v noci na zítřek přejeli společně.

Miroslav Rosůlek si rychle najde posluchače všech věkových kategorií

Foto: David Hrbek

Pardubice opět se svými soupeři jen laškovaly

Liberec – 3. srpna
Nečekaná uzávěrka ulice Letná vedoucí od průtahu Libercem ke stadiónu zaskočila i místní pořadatele. Nicméně oni město dokonale znají a ostatní si navzdory chabě značené objížďce stejně poradili. Buď bloudili, nebo zákaz vjezdu prostě ignorovali. Mnohem horší byly však černočerné mraky, z nichž se těsně před čtvrtou začal k zemi snášet silný déšť. Jury mítink posunula o půl hodiny, avšak napínavé druhé extraligové kolo se nakonec začalo odvíjet jen asi s patnáctiminutovým zpožděním. Václav Milík byl dnes podstatně výraznější než ve Svítkově a svým triumfem v rozjížďce s číslem jedna poslal Pardubice do vedení. Vzápětí se prosadil Petr Chlupáč, dvakrát exceloval Jan Macek, jenže Praha a Slaný se o východočeské leadery v průběžné tabulce jen otřeli. Domácí Poláci se rozjížděli jen pomalu, navíc žolíkový útok Blažeje Skrzeszewskeho v rozjížďce s číslem osm překazil Jan Kvěch a ob jízdu později Larsi Skupieňovi prasknul sekundární řetěz. Tomáš Topinka tentokrát pozměnil strategii, úvodní jízdu nechal Filipu Hájkovi a s náhradníkem Janem Kvěchem pracoval až ve druhé půli. Jeho junior se svým motocyklem jakoby popíral fyzikální zákony při jízdě okolo mantinelů, překypoval bojovností, a pokud nestačila, vymyslel na soupeře před sebou mazanou lest. Po druhé juniorské rozjížďce stála Praha jen o bod za Pardubicemi, ale Lubomír Vozár měl všechno pod kontrolou a v závěru dovedl celek k druhému letošnímu triumfu. Gniezno-Liberec a Slaný stejně jako v úvodním podniku skončily na stejném skóre a opět proti sobě jely rozjezd tentokrát o bronz. V něm se zdálo, že Marcin Nowak vrátí Grzegorzi Walaskovi prohru ze Svítkova, ale zkušenější z obou Poláků pronesl své závěrečné slovo v posledním oblouku a sesadil domácí z pódia.

Praha, Pardubice a Slaný na stupních vítězů

Pardubice jdou opět do čela

Václav Milík (modrá) vede před Grzegorzem Walaskem (bílá), Norbertem Kosciuchem (červená) a Filipem Hájkem (žlutá)

Hodinu před začátkem se otevřely pumovnice ocelově šedých mraků. Dešťové kapky se při svém divokém tanci chechtaly nad plány v libereckých Pavlovicích uspořádat druhé kolo extraligy. Jenže jak známo, kdo se směje naposledy, směje se nejlépe. Závěreční slovo přitom nepronesli ani neschopní úředníci svou hloupou uzávěrkou silnic pár hodin před jednu z nejvýznamnějších libereckých motoristických akcí roku.

Jury zrušila trénink s tím, že při první sérii si závodníci můžou o něco déle osahat dráhu a na protilehlé rovince si zkusit start. Čtyři minuty po půl páté vyjela na ovál modrá Škoda Enyaq, jež spolu s Adamem Nejezchlebem a Štěpánkou Nyklovou vyrazila jako elektrický předvoj slavnostního nástupu. Hodiny neukázaly ani tři čtvrtě na pět, když se závodníci otočili do depa, odkud je vítal zvuk zahřívaných motocyklů.

Závody konečně začaly. Lubomír Vozár letos jezdí strategii druhého juniora na místě náhradníka. Václav Milík proto opět otevřel podnik v roli programového závodníka. Skvělým startem dal najevo, že jeho slabina v tomto ohledu skončila před dvěma týdny v Pardubicích. A protože udržel na uzdě dotírajícího Grzegorze Walaska, Pardubice se ujaly vedení.

Petr Chlupáč (žlutá) na čele před Hynkem Štichauerem (modrá), Ričardsem Ansviesulisem (bílá) a Larsem Skupieněm (červená)

Pardubický kapitán chtěl vylepšit svou reputaci, jelikož jeho klub v extralize letošní sezóny vlastně ještě neměl čeho litovat. Markéta však po svém svítkovském debaklu byla v úplně odlišné situaci. Tomáš Topinka nechal úvod Filipu Hájkovi, avšak on se vrátil s nulou. Petr Chlupáč proto ve druhé jízdě nechtěl uznávat kompromisy.

Skvěle odstartoval, odrazil Ričardse Ansviesulise a vítězství bylo jeho. Ve druhém kole se před Lotyše ve slánské vestě nekompromisně po spodní straně prvního oblouku vecpal Hynek Štichauer. Pražského juniora však neohrozil. Další skvělou one-man-show si do juniorské rozjížďky nachystal Jan Macek.

Jan Macek vypráví o svém triumfu v rozjížďce s číslem tři:

„Našel jsem si pěkný místečko, bylo to tam hutné a strčilo mě to dopředu.“

Jan Macek (bílá) vede juniorskou jízdu před Mikolajem Czaplou (červená) a Danielem Klímou (žlutá)

Zprvu říkalo vedení pane domácímu Mikolaji Czaplovi. Jan Macek se však řítil dopředu vnější stranou úvodní zatáčky. Dostal se dopředu, Polák sice kontroval, jenže pražský borec ve slánské vestě byl pánem situace již v úvodním výjezdu. Každý vítěz zatím pocházel z jiného klubu, však tento trend porušil již ve čtvrté jízdě Matej Žagar.

Pardubický Slovinec si v úvodní zatáčce poradil s Marcinem Nowakem i Ondřejem Smetanou, jehož nakonec o poslední bod připravil Josef Franc. Pardubice potvrdily post leadera, jenže úvod druhé série patřil Slanému. Jan Macek odrazil Josefa France, Hynka Štichauera i Norberta Kosciucha, kteří se drali dopředu první zatáčky páté jízdy.

Jeho velké sólo posadilo Slaný o bod před Východočechy, kteří ovšem rychle dostali vládu věcí opět pod svou kontrolu. Václav Milík z pozice u mantinelu vyrazil do čela již s letem pásky k jasnícímu se libereckému nebi. Když se někdy ve třetím okruhu ohlédl za sebe, Lars Skupieň byl pozadu o nějakých deset metrů.

Hynek Štichauer (modrá) zápolí s Janem Mackem (bílá)

V sedmé jízdě na stejně přesvědčivou notu zahrál Matej Žagar. Petr Chlupáč ještě během prvního okruhu vysvětlil Grzegorzi Walaskovi, že jeho místo prostě bude za jeho výfukem. Rozjížďka s číslem osm přinesla ten správný moment užít strategické prostředky. Blažej Skrzeszewski povýšil Marcina Nowaka na žolíka, Tomáš Topinka zase vystřídal Filipa Hájka náhradníkem Janem Kvěchem.

Domácí závodník zvládl start nejlépe. Jan Kvěch jej nestihl v prvním výjezdu, v němž ale odrazil atak Ričardse Ansviesulise. Ve druhém kola nabral úžasnou rychlost, ale po vnějšku se do čela neposunul. Ve druhé zatáčce proto zamířil na vnitřní stranu, což jej dostalo do čela.

 

Domácí větří vavříny

Pád Petra Chlupáče (žlutá) dostal do problémů rovněž Jana Jeníčka (modrá)

Ačkoliv Daniel Šilhán skončil v osmé jízdě se svou druhou nulou dnešního odpoledne, Pardubice byly na začátku třetího série na čele. Slaný s Prahou na ně ztrácely tři, domácí čtyři body, ale mítink měl pochopitelně ještě pořádně daleko ke svému rozuzlení. Oleje do ohně přilila devátá jízda.

Norbert Kosciuch se v ní rychle ujal vedení, s čímž se Petr Chlupáč nechtěl smířit. Jenže se v první zatáčce přetočil, vrazil do Ondřeje Smetany a spadl. Spolu s ním lehnul také pardubický náhradník Jan Jeníček. Během vteřinky blikala červená světla a Pavel Váňa se rozhodl diskvalifikovat pražského závodníka.

Repete přineslo jediné dnešní vítězství Norbertu Kosciuchovi. Že nebylo úplně hladké, způsobil Ondřej Smetana. V nájezdu do druhé zatáčky se spodní stranou prosmýkl do čela, avšak ještě před vjezdem do třetího kola jel na čele zase Polák.

Boj o vítězství v rozjížďce s číslem jedenáct: Josef Franc (žlutá), Václav Milík (modrá), Ričards Ansviesulis (bílá) a Mikolaj Czapla (červená)

Do rozjížďky s číslem deset vyjel opět Jan Kvěch. Nyní nenašel sobě rovného již po startu. Lars Skupieň se ve skrumáži úvodní zatáčky stačil protlačit pouze na druhé místo. Hned klesl za Mateje Žagara, jenž se před pražským juniorem objevil jen na krátký okamžik. Jan Macek litoval, že si nechal ojetou hranu na své pneumatice.

Bod inkasoval až kvůli přetrženému sekundárnímu řetězu na motocyklu Larse Skupieně. Protože Polák představoval překážku pro ostatní závodníky, Pavel Váňa přerušil jízdu po průjezdu do třetího kola, aby přidělil technické body adekvátní aktuálnímu pořadí.

V půlce závodu na tom byly všechny čtyři týmy prakticky úplně stejně. Pardubice osmnáct, Praha se Slaným po patnácti a liberecké Gniezno čtrnáct bodů. A ve stejném duchu se dnešní mítink odvíjel také nadále. Václav Milíik nechal svého kamaráda Lukáše Hutlu na ochozu v depu, aby bez bázně a hany vyjel vstříc rozjížďce s číslem jedenáct. Usadil se pevně v čele, Josef Franc, který jej v první zatáčce ohrožoval, se záhy propadl na třetí místo za Ričardse Ansviesulise.

Jan Kvěch (žlutá) vede před Matejem Žagarem (modrá), Larsem Skupieněm (červená) a Janem Mackem (bílá)

Dvanáctá jízda viděla úchvatné počínání Jana Kvěcha. Pražský junior obkroužil čtyři úchvatná kola po vnější stopě a jen jakoby mimoděk poslal Hynka Štichauera, Marcina Nowaka a Grzegorze Walaska do role poražených. Praha se vyhoupla na druhé místo o čtyři body za Pardubice, dva před Slaný a čtyři před Poláky. Tým ze středočeského královského města se však rychle vrátil za východočeská záda.

Grzegorz Walasek jakoby se lekl své nuly, v rozjížďce s číslem třináct rychle předčil Larse Skupieně. Podobný záměr však realizoval i Josef Franc, který se však ke všemu spodní stranou prosmýkl do čela. Slánský Polák však ztratil první příčku jen dočasně a do druhého kola vjížděl zase jako první. Jan Jeníček nebodoval, jenže senioři vzápětí nenechali své Pardubice padnout.

Václav Milík komentuje svou prohru v rozjížďce s číslem šestnáct:

„Třetí pole, špatnej start, snažil jsem se rozjíždět podél prken, ale po venku to bylo daleko.“

Ričards Ansviesulis (bílá), Daniel Klíma (žlutá) a Norbert Kosciuch (červená) v zápalu boje

Matej Žagar letěl od mantinelů do vedení čtrnácté jízdy jako střela. Vzápětí se Hynek Štichauer stal podruhé obětí Jana Kvěcha, jenž už v úvodním výjezdu jel před ním o pět metrů. Konec předposlední pětiny patřil Marcinu Nowakovi, který se rychle přilepil k vnitřní čáře. Jan Macek jej po vnějšku nestihnul, klesl za Petra Chlupáče. A do toho zezadu udeřil Václav Milík. Úvodní zatáčka druhého kola jej dostala na druhé místo, které však bylo maximem a pardubický kapitán se musel smiřovat s první porážkou.

 

Grzegorz Walasek vs. Marcin Nowak v extraligových rozjezdech: 2:0

Marcin Nowak (červená) jako jediný dnes porazil Václava Milíka (modrá)

Svěřenci Lubomíra Vozára se svými třiceti body stále třímali vedení. Po šestnácti jízdách však Pražané vystřídali na druhém místě Slaný, jemuž čtvrtá série vůbec nevyšla. Na Středočechy se přilepili Poláci, ale Jan Macek ve druhé juniorské rozjížďce nebezpečí z jejich strany odvrátil. Skvělý start jej vynesl do čela.

Za sebou měl Daniela Klímu, jehož ale ve druhém oblouku podjel Mikolaj Czapla. S takovým vývojem se pražský junior nesmířil a po pár metrech jezdil zase druhý. Hnězdenští Poláci ale i nadále cítili blízkost pódia. Že dnes ze čtvrté startovní pozice může vést cesta do čela, v osmnácté jízdě všechny přesvědčil Lars Skupieň.

Josef Franc se však dostal do bojovné nálady. Zespodu druhé zatáčky tlačil Poláka na venek. Lars Skupieň před nájezdem do druhého okruhu brzdil očima, aby se nerozvěsil na mantinelu. Vedení však udržel. Pražský mazák se přesto i nadále držel vnitřní stopu a nakonec se kýženého primátu dočkal.

Josef Franc (žlutá) letí do čela mezi Larsem Skupieněm (červená) a Hynkem Štichaueram (modrá)

Hynek Štichauer posledním bodem pojistil pardubické postavení, nula Ondřeje Smetany rozezněla ve slánském táboře poplašené zvony. Mělo být hůř. Ričards Ansviesulis stíhal Václava Milíka, ale v první zatáčce neměl místa nazbyt a upadl. Červená světla blikala, ale jejich vylučovací kolegové nad startovním roštem zůstali zhasnutí. Diskvalifikován nebyl nikdo.

Blažej Skrzeszewski marně zvedal stopky nad hlavu, že dvě minuty dávno uběhly. Na Lotyše se čekalo, dokud se neobjevil u pásky. Výsledek však byl stejný, jako kdyby jej Pavel Váňa za prošvihnutý limit potrestal vyloučením. Petr Chlupáč totiž protáhnul nájezd do druhého oblouku, Ričardse Ansviesulise podjel a sebral mu poslední bod.

Vpředu znovu řádil Václav Milík, na něhož byl Marcin Nowak krátký. „Stačí nám bod,“ rychle spočítal Lubomír Vozár, co jeho čtyřiatřicet bodů ve srovnání s jednatřiceti pražskými před poslední jízdou znamenají. Boj o třetí místo byl však o poznání zajímavější. Domácí stáli před Slaným o jediný bod.

Jan Kvěch líčí dvacátou jízdu:

„Na Žagara jsem se rozjel po venku a objel ho.“

Závěrečnou rozjížďku lépe rozehrál Matej Žagar. Po úžasném startu navíc zpražil Jana Kvěcha deroucího se dopředu vnějškem úvodního oblouku. Pražan však nepokládal svůj duel za ukončený. Ve druhém kole se v nájezdu do zatáčky u depa objevil pod Slovincem a byl to on, kdo dnes pouštěl Pavlovice bez ztráty bodu. Pardubice slavily triumf, Praha druhé místo.

Marcin Nowak (červená) ani tentokrát Grzegorze Walaska (bílá) v rozjezdu neporazil

Poslední bod k mání skončil v majetku Grzegorze Walaska, jehož Milan Mach vybral i do dodatkové jízdy o bronz. „Sázka na jistotu a má ještě hranu na gumě,“ vysvětlil slánský kouč svou volbu. Protože Blažej Skrzeszewski poslal na ovál Marcina Nowaka, počet tabulkových bodů obou celků závisel na stejných mužích, kteří spolu jeli rozjezd již v Pardubicích.

Zprvu se zdálo, že si Marcin Nowak tentokrát na svém krajanovi zchladí šáhu. Páska se zvedla a on pádil do čela. Grzegorzovi Walaskovi navíc nevyšel nájezd vnější stranou první zatáčky. Přesto nesložil zbraně a dál zvenčí útočil. Ve čtvrtém kole se dočkal. Posunul se před Marcina Nowaka, aby již podruhé umístil svůj Slaný před liberecké Gniezno.

 

Hlasy z depa

Václav Milík (modráú se ujímá vedení před Petrem Chlupáčem (žlutá) a Ričardsem Ansviesulisem (bílá)

„Dneska fajn,“ usmíval se Václav Milík. „Vyhráli jsme, mám určitě velkou radost. Ztracenej bodík mě mrzí. Ale spokojenost. Vylepšily se starty, jsem rád, že byly dobrý.“

„Vyhráli jsme, takže dobrý,“ říkal Hynek Štichauer. „Dneska jsem si zajel svůj standard, mohlo to bejt lepší, ale taky horší. Trošku mě mrzí, že jsem do toho nedal víc srdíčka a neudělal o bod, dva víc. Ale odbrblal jsem si to po lajničce na chytráka. Jsem zdravej, mám další závody před sebou a tým vyhrál. To je hlavní.“

Jan Kvěch nemohl být nespokojen

„Dařilo se,“ odtušil Jan Kvěch. „Když jede motorka a já jsem v dobrý formě, potěší to. Chtělo by to ustálit, předtím se mi nedařilo, buď špatná technika nebo pád. Spravil jsem si chuť. Hlavně v tom pokračovat.“

„Až poslední jízdu jsem si zazávodil,“ připouštěl Josef Franc. „Až po ní bych potřeboval začínat závody, na tom bych měl zamakat. Kdybych měl jezdit dvě takový jízdy, těšil bych se na další sezónu. Dneska ostuda nebyla, bylo to super.“

„Nádherný závody,“ svěřoval se Jan Macek. „Dvě jízdy jsem vyhrál, pak jsme to podcenili a nedali novou gumu. Pak to vyšlo a poslední jízdy jsem jel krásně. Ta poslední byla super.“

Ondřej Smetana (bílá) v duelu s Norbertem Kosciuchem (červená)

„Pro mě takový závody nahoru a dolů,“ zamýšlel se Ondřej Smetana. „Měl jsem líp startovat… Nebo starty nebyly špatný, ale první nájezd, tam jsem vždycky něco ztratil. Mám co zlepšovat. Hlavně, že jsme třetí, měl jsem udělat víc bodů, ty nám chyběly.“

Jan Kvěch (žlutá) poráží domácího žolíka Marcina Nowaka (červená)
1. AMK ZP Pardubice 36
Václav Milík 3 3 3 2 3 14
Hynek Štichauer 2 1 2 2 1 8
Matej Žagar, SLO 3 3 2 3 2 13
Daniel Šilhán 0 0 – – 0 0
Jan Jeníček 1 0 1
2. AK Markéta Praha 34
Petr Chlupáč 3 2 X 1 1 7
Filip Hájek 0 – – – 0
Daniel Klíma 1 0 – 0 2 3
Josef Franc 1 2 1 2 3 9
Jan Kvěch 3 3 3 3 3 15
3. AK Slaný 26
Jan Macek 3 3 1 0 3 10
Ondřej Smetana 0 1 2 1 0 4
Ričards Ansviesulis, LAT 1 1 2 1 0 5
Grzegorz Walasek, PL 2 1 0 3 1 7+3
Milan Dobiáš DNR
4. Aforit Start Gniezno – Liberec 26
Marcin Nowak 2 4* 1 3 2 12+2
Mikolaj Czapla 2 0 0 0 1 3
Lars Skupieň 0 2 E 1 2 5
Norbert Kosciuch 1 0 3 2 0 6
Jan Macek (bílá) jde před Mikolaje Czaplu (červená)

Aktuální extraligová tabulka:

bilance výsledků malé body velké body
1. Pardubice 2-0-0-0 69 8
2. Slaný 0-1-1-0 58 5
3. Praha 0-1-0-1 57 4
4. Gniezno – Liberec 0-0-1-1 58 3
Václav Milík (modrá) nebyl k poražení – na snímku vede před Grzegorzem Walaskem (bílá), Norbertem Kosciuchem (čerená) a Filipem Hájkem (žlutá)

Foto: Karel Herman a Pavel Fišer

Matej Žagar (modrá) přišel o jediný bod v souboji s neporaženým Janem Kvěchem (žlutá)